Jsem si naprosto jistá, že většina studentů z naší školy bude přesně vědět o čem mluvím, protože jde o věc, se kterou se zcela rozhodně setkali.
Při famfrpálových utkáních se dějí různé věci – košťata se zavařují a pak se z nich dělají výborné košťatové marmelády (v Medovém ráji, druhé oddělení, třetí police uprostřed), hráči se navzájem vesele shazují z košťat, potlouky někdy létají i na tribuny, pomocí odpudivě barevných zrcátek se všichni navzájem oslepují, a tak podobně…
Nicméně poslední dobou se stává i jistá nemilá věc, která většinu hráčů na hřišti přinutí tak leda otráveně koukat na oblohu a pozorovat radostně svištící potlouky. O čem to mluvím? Nu přeci o našem milém komentátorovi!
Po loňském roce byl ten starý pevně rozhodnut odejít na odpočinek, a i když se mu nabízelo nevídané zvýšení platu, nenechal se přemluvit. Novým komentátorem se stal kdosi, koho nikdo ani pořádně nezná, ale to neznamená, že se hřištěm nenesou podivné výkřiky typu „Já toho komentátora zabiju“, popřípadě: „Shoďte ho z tribuny!“
Sice by to mohlo být tím, jak se postupně zvyšuje míra agresivity mezi mladými lidmi, nicméně vina leží snad pouze na onom komentátorovi. Nejenom, že jeho oblíbená hláška: „Chytač toho a toho jména lelkuje na hřišti“ dokáže leckterého urputně se snažícího človíčka vyvést z míry, že potom křičí takové ošklivé věci, které jsem již uvedla výše, on se dokonce úplně zakoukal do všech hráčů právě na chytačském postu.
Během zatím každého zápasu v tomto školním roce se alespoň jednou stalo, že si komentátor absolutně nevšímal dění na hřišti, nekomentoval ani kdo má převahu ani nic jiného, ale věnoval se jen a jen chytačům. Pořád dokola omílal, jak lelkují a rozhlíží se – ale zbytek věcí ho vůbec nezajímal.
Nevím přesně, proč tomu tak bylo, ale pokud máme zamilovaného komentátora, kterého nezajímá ani kolej ani pohlaví, ale jenom a jedině post, na kterém ta osoba hraje – nu, možná že to zase není až tak veliký problém, ale to nic nemění na tom, že se ostatní hráči mohou cítit trochu ukřivděně. Nemohu mluvit za chytače, jak se to líbí jim, když vědí, že je ten komentátor celou dobu pozoruje, ale mě, jakožto řadovému hráči, se samozřejmě že nelíbí, že moje snaha zůstává nedoceněna.
Co by se s tím dalo dělat netuším, ale možná by pomohlo si s komentátorem promluvit, aby byly jasné jeho úmysly.