Uražení a ponížení?

| Vydáno:

Titul jednoho z děl pana Dostojevského (pro nesečtělce je to jeden z významných ruských mudlovských spisovatelů) jsem si nevypůjčila náhodou. Na hradě se rozmáhá další ze studentských nešvarů, samozřejmě ne první a bylo by také velmi naivní domnívat se, že poslední. Ovšem tentokrát se hluboce dotkl mnoha lidí napříč všemi kolejemi (ponejvíce však Nebelvíru a Zmijozelu). A bylo z toho dost uražených, kteří si připadali ponížení.

Kouzlení mimo vyučovací hodiny je pro studenty oficiálně zakázané, to všichni uvědomělí a řádu znalí obyvatelé hradu vědí, stejně tak ovšem vědí, že toto pravidlo je jedno z nejporušovanějších vůbec a už tradičně se nad tím přivírají oči. Teď se však zvedla řada hlasů, které chtějí změnu – někteří ráznou, jiní alespoň nějakým způsobem účinnou.
Poslední květnový týden se začaly dít zvláštní věci. Byly spojené s barvami a zpočátku si toho málokdo všiml. Po chodbách se potkávali studenti Havraspáru se žlutě zdobenými hábity se studenty Mrzimoru v modrých barvách a Nebelvírští na tom byli stejně se Zmijozelskými studenty. Nejdřív to všichni brali jako dobrý vtip, až na pár vyjímek, které nastalou situaci využily k potyčkám (červení a zelení).

Během úterka se barvy hábitů různě kombinovaly mezi sebou, tudíž například Havraspárští měli ostře růžové zdobení hábitů a Zmijozelští šedohnědé s fialovými fleky. Rychle se řádění vtipálků přeneslo i na kolejní místnosti, kde barva výzdoby následovala vzoru hábitů studentů příslušné koleje – tedy v případě Zmijozelských to byla šedohnědá s fialovými fleky, což mnohé členy koleje rozlítilo natolik, že okamžitě žádali po svém panu kolejním, aby zjednal nápravu a hnal věci výš. Jenže po několika neúspěšných pokusech o změnu barvy na původní zelenou se stříbrnými znaky se rozhodli podat hromadnou stížnost.

Věci se vymykaly z kompetentních i zcela nekompetentních rukou a hádky a potyčky zaplavily na pár hodin celý hrad. Během středečního dopoledne se dávaly věci do pohybu a v zápětí zase veškerá činnost ustávala, avšak úderem poledne se všechny barvy uklidnily.

Neklid na hradě zvolna ustával, ale pachatele vtípku dosud největších rozměrů, jaký Bradavice pamatují (snad s vyjímkou bažiny dvojčat Weasleyových) se nepodařilo vypátrat. Mnozí ale dlouho nezapomenou na šedohnědou barvu s fialovými fleky nebo nebelvírskou obdobu – reflexivní zelenou s růžovo-modrými srdíčky…

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *