Budovatelské nadšení ochablo a vytrvali jen ti nejotrlejší, protože dnešní doba urbanizaci vyloženě nepřeje. Osídlování poloopuštěných provinčních městeček prostřednictvím prokliknutí je chápáno jako hnusné otravné a obtěžující spamování.
Na denním pořádku jsou agitace ve Velké síni – nejčastěji typu:
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link] [link] [link]
Budovatel > [link] [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link] [link][link]
Budovatel > [link]
Budovatel > [link]
Tyto události bývají okořeněny šťavnatými prohlášeními na adresu spamerů, ostrými napomenutími kapitalistických profesorů a prefektů – a čím dál tím více se množí i otazníky, zvláště za větou: „Nehrabe vám už?“ nebo „Tak to by snad stačilo, ne?“
Socialisticky zaměřený Budovatel z povolání – který veškerou společenskou konverzaci pověsil na hřebík a projevuje se jen a pouze zcela asociálním „[link]“ – má těžký život.
Nezdařila se Velká říjnová revoluce, ani ta Velká listopadová, a dokonce ani z té prosincové nakonec nic nebylo. Sice s nadějí v srdci vyhlíží Vítězný únor, ale setkává se se strašlivým nepochopením.
Obyvatelstvo hradu má dočista jiné priority, než by si budovatelé přáli. Zjištění, že kouzelnická veřejnost vůbec nechápe, proč by měla být polapena a přesídlena do Budovatel City, či se tam šla podívat na návštěvu, otřáslo mnohými mladými talenty.
Údiv nad tím, že lidé vůbec nehodnotí kladně vybudování kanalizace, a dokonce ani rozrůstající se síť asfaltových cest namísto prašných polňaček, pomohl rozptýlit až pan Bůčkorád, na slovo vzatý odborník na všechno.
Byl zaskočen, neboť se ocitl přímo v centru budovatelské konverzace, sestávající se z nepřetržitého proudu [link] [link] [link].
Ohromeně vyhrkl radu, která by mohla být pro budovatele zlatě orámovaným ponaučením: „To jsou ale divná města. Vůbec tam nemají hospodu U Bůčka. To musíte napravit, jinak tam nenalákáte žádné turisty…
Těžko říci, zda si to budovatelé stihli vzíti k srdci. Tou dobou už si kapitalisté obouvali kopačky a vzduchem začaly létat plány územního rozvoje, regionální operační programy, priority regionů soudržnosti a podobná budovatelská dokumentace (včetně budovatelů samotných).
Na této události lze nalézt jediný pozitivní fakt. Budovatelé jsou natolik tvrdohlaví, že hlavou prorazí led Hannibalova jezera. Jelikož létají z oken Velké síně dosti často, škola se nemusí starat o prosekávání ledu na hladině jezera, aby ryby a jiní vodní živočichové mohli v zimě volně dýchat…