Světoví dárkonoši

Nechám na vás, zda má či nemá Jack pravdu o tom, kdo řídí Vánoce, jedno je však jisté – Vánoce, které se pokusil světu připravit, byly více než bizarní. Nicméně pokud bychom si vypůjčili Satan Kalousovy či Santa Clausovy kouzelné sáně a proletěli se nad naší zeměkoulí v době Vánoc, viděli bychom spoustu zvláštních tradic a zvyků a ve vzduchu se předháněli na pomyslné dálnici s mnoha bytostmi, které ve svých přidělených regionech roznáší dárky. Pojďme se spolu podívat na ty, které šéfují největšímu teritoriu, i na ty, které jsou něčím raritní a zajímavé!

Dárkonoši by se dali rozdělit hned do několika skupin. Velmi početné skupiny tvoří bodří senioři a malé děti. Poměrně solidní zastoupení mají i nadpřirozené bytosti. A pár čárek do statistiky si může udělat i skupina zvířat či svatých bytostí.

1, BODŘÍ SENIOŘI
Vypadají jako kouzelný dědeček z pohádky, mají tlustý břich, bodrý a veselý pohled, smích, který se nese do širého okolí, a pytel plný dárků. Santa Claus, Otec Vánoc, Mikuláš či Děda Mráz – těší se na ně děti po celém světě.

Nejznámější z nich je bezesporu Santa Claus. Tento bodrý stařík má svou základnu na severním pólu či v Laponsku. Buď sám, nebo s paní Santa Clausovou. Má své skřítčí pomocníky a stádo devíti sobů (původně jich bylo osm, devátý – Rudolf – přibyl dodatečně. Jeho původ nalezneme ve Svatém Mikuláši kdesi v Nizozemí – po zkomolení jména vznikl Santa Claus. Brzy se ustálila jeho podoba dědečka v červeném oblečení s bílým lemováním, plným pytlem dárků a sáněmi taženými soby. Tuto podobu pak zpopularizovala i ve 30. letech 20. století reklama na Coca-Colu. Santa Claus se k dětem dostává komínem a nechává jim dárky v ponožkách a pod stromečkem v noci z 24. na 25. prosince. Americké děti tak rozbalují dárky hned ráno. Santa Claus naděluje také v Irsku, v některých asijských zemích nebo třeba v některých částech latinské Ameriky, kde si ale konkuruje s jinými dárkonoši.

(Santa Claus, zdroj: zde)

Protipólem Ameriky bylo vždy Rusko, které má také svého staříka – Dědu Mráze. Děda Mráz bydlí na Čukotce a přijíždí k ruským a ukrajinským dětem spolu s překrásnou dívkou v modrém kabátě – Sněhurkou. V době, kdy naše země patřila k Rusku, byla snaha ze strany politiků zavést Dědu Mráze i u nás, ale náš Ježíšek má nejspíš dostatek lektvaru mládí, takže nezestárl, jak vyhrožovali politici! Podle původní ruské mytologie byl Děda Mráz bohem zimy, který přináší do krajiny zimní období. Doba slavení Vánoc se pak různí. Někde přijíždí Děda Mráz z 6. na 7. ledna a někde zdobí Rusové svou jolku (stromeček) na konci roku a dárky rozbalují 1. ledna. Děda Mráz má svou minulost i v Bulharsku, kde se nejprve neslavily Vánoce (z politických důvodů) vůbec. Dnes Dědu Mráze vystřídal Děda Koleda, který naděluje až 6. ledna.

(Děda Mráz a Sněhurka, zdroj: zde)

Ve Velké Británii a ve Francii nosí dárky Otec Vánoc (Father Christmas a Pere Noël). V Británii se naděluje také v noci z 24. na 25. prosince, a děti tak mohou najít dárky ráno v punčochách u krbu nebo v povlacích zavěšených na postelích. Ti nejhodnější v nich objeví vše, co si napsali v dopise Otci Vánoc, který nechali odlétnout krbem k severnímu pólu. V podstatě podobně to mají zařízené děti ve Francii, jen jejich Otec Vánoc se jmenuje Pere Noël. I on má své sobí spřežení a vozí dárky ze severního pólu. Španělské děti mu říkají Papa Noël. Vánočního muže mají ale i v Německu, kde se mu říká Weinachtsmann. Nejdříve se svého dědečka dočkají holandské děti, ke kterým 5. prosince přichází s dárky Mikuláš, tedy Sinterklaas. Rovněž v některých částech Číny věší děti punčochy na okno a čekají příchod vánočního muže – Tun Čche Lao-žen. Oknem hází dárky do švédských domovů hrbatý stařík Jultomten a tam, kde nemají ve Finsku Santu Clause, uvítají Velkého Ukka.

Na sám závěr se zde hodí zmínit ještě Tři krále, kteří často nadělují ve španělsky mluvících zemích – samozřejmě hlavně ve Španělsku, v Argentině, atd.

(Tři králové, zdroj: zde)

2, MALÉ DĚTI
Opustíme na chvíli představu chlapíka v červeném a půjdeme se podívat do těch zemí, kde dárky nosí malé dítě – syn boží, jezulátko.

Nelze začít jinde než v našich končinách. V různých dobách na naše tradice útočily a útočí komerční i politické snahy, i tak však má v československé oblasti jednoznačný prim Ježíšek (na Slovensku Ježiško). Ježíšek je dětskou podobou Ježíše Krista. U nás má poměrně dlouhou tradici, ale vůbec prvně se ujal v Německu (Christkind), odkud se spolu se stromečkem časem rozšířil do Rakouska-Uherska a následně v polovině 19. století i do českých zemí (i když se zde zřídkavě objevoval i předtím). Christkinda lze tak nalézt hned v několika středoevropských zemích. Ve 20. století byl již Ježíšek u nás zcela zdomácnělý. Dodnes si jezulátko připodobňujeme stavěním betlémů, kde podle tradice leží Ježíšek v jesličkách obklopen Josefem a Marií, pastýři, Třemi králi a hospodářskými zvířaty. A stejně jako jemu byly přinášeny dary, obdarovává dnes i on nás – jen nezapomeňte nechat pootevřené okno v pokoji se stromečkem a samozřejmě – být celý rok hodní!

(Ježíšek, zdroj: zde)

Děťátko nosí dárky i v Itálii, kde se dělí o tento úkol s jedinou ženou, která na světě nosí dárky – s čarodějnicí Befanou. V Itálii mají raději než stromeček jesličky, které stavějí už na začátku prosince. Samotné Jezulátko však na své místo v betlémě přibude až 24. prosince. Kromě něj nosí dětem dárky večer na Štědrý den i Babbo Natale, obdoba Santy Clause, a také již zmíněná a velmi populární čarodějnice Befana. Tato ošklivá, ale hodná čarodějnice, bohužel prošvihla chvíli, kdy by se mohla poklonit Ježíškovi a přinést mu dary, proto létá na svém koštěti a obdarovává děti v období Tří králů.

(Čarodějnice Befana, zdroj: zde)

Za všechny děti, které nás obdarovávají, zmiňme ještě Niňo Dios. Toto děťátko boží nosí dárky na některých místech Jižní Ameriky, například v Kolumbii.

Máme za sebou lidské dárkonoše a zbývají nám dvě skupiny. Jsou to nadpřirozené bytosti a zvířata.

3, NADPŘIROZENÉ BYTOSTI
Již jsme zmiňovali čarodějnici Befanu, která nosí dárky v Itálii, ta sem samozřejmě patří. Rozhodně sem musíme zařadit skřítky Nisse, což jsou příbuzní Santy Clause a nosí dárky v severských zemích. Žijí pod podlahou a rozdávají dárky na Štědrý den. Během roku bývají velmi hodní, ale na Vánoce se z nich stávají šprýmaři, a tak je třeba si je trošku podbízet (například rýžovým pudinkem). Podle místa svého působiště mají různá jména. Můžete také zaznamenat výraz tomte, tomtenisse, tonttu. Vánoční skřítci přichází k dětem i na Islandu. Je jich celkem třináct a nadělují dárek každý den od 12. do 24. prosince. Na sám závěr pak přijíždí s hlavní nadílkou Santa Claus. Zdroje se ale různí. Těchto třináct skřítků má původní před obraz v legendě o třinácti kriminálnících, kteří schází ze sněžných hor (bližší informace najdete zde). Do této kategorie také patří hogwartská trollí víla Fleutýna, která nosí všem hradním obyvatelům, domácím skřítkům sovám a dost možná i škrknám dárky už celá léta. Dorazí i letos?

(Skřítek Nisse, zdroj: zde)

4, ZVÍŘATA
Možná vás to udiví, možná ne, ale i zvířata roznáší vánoční dárky. Například v Sýrii nosí dětem dárky velbloud. Podle tradice je to nejmladší velbloud, kterého s sebou vedli Tři králové. Děti mu nechávají před domem seno a vodu a na oplátku ráno dostanou dárky. Další kopytník naděluje v Argentině. Je to kůň Magi a pokud od něj chcete něco dostat, připravte si 6. ledna vyčištěné boty. V polynéské oblasti pak můžete narazit na velkého vánočního kraba. Ten dobromyslně naděluje dárky, pokud na něj ale nevěříte, rozcupuje vás svými klepety a hodí do moře. Vraťme se ale ještě do Evropy a zamiřme na sever. V severských zemích (hlavně v Norsku) totiž naděluje mimo jiné také koza. Kdysi dávno totiž král Olaf II. na Vánoce kozu zachránil a ta mu z velké vděčnosti rok co rok nosila darem vzácné bylinky. Dnes děti věří, že jim naděluje do dřeváků drobné dárečky. Na oplátku jí za to nechávají u dřeváků seno.

Když to tak převracím v hlavě, zjišťuji, že v některých končinách v tom mají trošku chaos. Někde nosí dárky hned několik bytostí, někde se to střídá jak na běžícím páse, někde vytlačují tradici moderní výstřelky a někde politika. Ať je to ale jakkoliv, nejdůležitější je totiž stejně radost v očích dětí i dospěláků. Je jedno, zda vyznáváte Fleutýnu, Santu, Ježíška nebo norskou kozu, to jsou jen slova podřazená, slovem nadřazeným je zde láska – tedy touha udělat radost blízkým. A to je hlavní.

Pro Denní věštec
Niane z Libelusie