Ředitelna – studnice moudrosti

Ředitelna – pro některé místo, kam se chodí na porážku, pro jiné nekonečný prostor, kde si mohou postěžovat. Ovšem kolik z nás chápe skrytý účel ředitelny – totiž obohatit naše studnice znalostí?

Když jsem si tuhle vykračovala s bonzblokem po hradě, hledajíc peprnosti pro svého skřítka bonzáčka (šmíráček stávkoval), zavedly mne mé kroky do zákoutí, kterému kraluje sám pan řídící. Protože jsem se zde v minulosti shledala s mnohými perlami, neváhala jsem a s chutí jsem se pozvala dále. Ani tentokrát jsem nebyla zklamaná.

Věděli jste kupříkladu, že magie nemá čudlíky? Já také ne, dokud jsem nebyla poučená stejně jako Osiris Flemingová, která přišla za velkým divotvůrcem s prosíkem o očudlíkování Komnaty Nejvyšší Potřeby. To mi definitivně zbořilo iluze, ovšem rovněž nasadilo brouka do hlavy a já se musela přesvědčit, zda těch iluzí nemám ve vlastnictví více. S hrůzou jsem zjistila, že přesně to je ten případ. Narazila jsem v archivech ředitelny na zaprášenou poznámku madame Renine Rawenclav, a to o událostech v Silackém ringu konajících se několik dní před stvořením dané poznámky. Jaké bylo mé překvapení, když moudro, kterým pan ředitel profesorku obdařil, způsobilo hlasité bác, když mi spadly růžové brýle a další z mých iluzí se rozprášila do ztracena. „Co bylo před několika dny, dnes už není.“ Ihned jsem si to zapsala do notýsku chytrých citátů a doporučuji, abyste tak učinili rovněž, sic toho budeme litovat! Stejně tak se ovšem na mém seznamu objevila další moudra jako „nic nesmrdí víc než hnojůvka“ (N. Elénére – 9.6. 2009), „život je boj“ (N. Elénére – 13.6. 2009) či „trpělivost růže přináší“ (N. Elénére- 11.6. 2009).

U boření iluzí a zisku nových poznatků to však nezůstalo. Znovu jsem se přesvědčila, že máte-li problém, je ředitelna to pravé místo kam se obrátit, protože pomoci a dobré rady vám vždy bude hojně darováno. O tom se například přesvědčila Noxy Silverssson, když se za své béžové éry shledala s nepříjemným faktem univerzálního obarvení kolejních věcí na modrou. Poté, co se s touto obavou svěřila panu řediteli, byla ujištěna, že barva se jí po zařazení koleje změní (pokud se tedy nedostane do Havraspáru, že ano). Když však milá Noxy prohlásila, že dva měsíce v modré nejsou její lahev máslového ležáku, pan ředitel se ukázal býti pravým kabrňákem a nabídl snadné řešení – „tak si to nekupujte“ (N. Elénére – 10.7. 2009). V podobné situaci se nacházela i Sheila Franklin, která si šla stěžovat na Soubojový klub s tím, že neustále prohrává. Pan ředitel to znovu vykoumal a milé Sheile pomohl – „asi držíte hůlku obráceně“ (N. Elénére – 24.7. 2007). Ovšem pomyslnou třešničkou na dortu se stala rada udělená Kate Resee. Ta si brousila drápky na magíka Knihomola, a tak si vypůjčila jednu z příslušných knih – „Spomienky Bradavic – kniha prvá“. Jaké však bylo její překvapení, když se jí na magíkovské kartičce kniha nezaškrtla. Přišla tedy rozumně do ředitelny a ještě, že tak učinila. Pan ředitel nabídl řešení, které bezpochyby vyústilo v úspěch, neboť vám s radostí můžeme oznámit, že Kate má již knihu na magíkovské kartě přeškrtnutou. Zkuste však uhodnout, jakou radou pan ředitel Kate obdařil. Ano, „musíte si ji přečíst“ (N. Elénére – 13.6. 2009).

Mysleli jste si, že nabytí mouder a obdržení důmyslných rad je však to jediné, oč v ředitelně běží? Nikoliv. Můžete se totiž i přesvědčit a obdivovat se slovutnému umění našeho divotvůrce, který má vždy odpověď v pohotovosti. To také zjistila Cerridwen Lowra Antares, když přišla za panem ředitelem s pečlivě promyšleným návrhem, jenž merlinžel zakončila slovy, zda by to „nešlo nějak udělat“. Odpověď byla prostá a zaručeně naplnila studentčina očekávání – „patrně ano“ (N. Elénére – 19.12. 2009). V jiné situaci přišla do ředitelny romrzelá Marguerita Laux s rozčarovanou poznámkou, že během 21 kol v soubojovém klubu měla útočné kouzlo jednou, zatímco její protivník je měl „neustále“. Pan ředitel se znovu vyznamenal a určitě studentku povzbudil, když jí oznámil, že „se ve škole špatně učila“ (N. Elénére – 20.6. 2007). Když se ovšem slečna Laux odvážila namítnout, že to nemá s učením nic společného a že to je, citujme, „hegeš na entou“, pan ředitel přitvrdil. „Kdepak, nedáváte pozor při hodinách, pak si nepamatujete zaklínadla a svádíte to na hegeš…“ A bylo vymalováno. No a konečně, přesvědčit se také z archivů můžeme o neochvějné autoritě našeho pana řídícího. Když totiž slečna Alanise Olien Harlin natěšeně vstoupila do ředitelny s návrhem „co kdyby byli tři prefekti?“, byla obdařena suchým konstatováním „ne“ (N. Elénére – 6.8. 2009).

Nebyla by to však ředitelna, kdybychom z ní jen pasivně čerpali informace a nemohli používat vlastní mozek. Hned dva velice filozofické prvky jsou v archivech k nalezení. Kupříkladu reakce na nesrovnalost famfrpálových magíků zněla „opraveno a napraveno“. Čtenáře takovéto poznámky jistě zaujme rozdíl těchto dvou slov a důvod k jejich současnému použití, což by jim za normálních okolností rozhodně na mysl nepřišlo. Podobná situace nastává ve chvíli, kdy pan ředitel promění zdánlivě nevinnou odpověď v hlubokou úvahu o jasnostech a nejasnostech. Inu, když se Phillipa O Connel zajímala, kdy budou druháci moci do Soubojového klubu, bylo jí řečeno, že pan ředitel pro ni „má jistotu, ta zní – ve třetím ročníku. Nejistota zní, že by to mohlo být i dříve, ovšem nejistotou si nikdy nemůžete být jistý.“ Další moudro do studnice a další prostor k uvažování, proč tedy pan ředitel vůbec nejistoty zmiňuje a zdali v nich je něco spiritualističtějšího.

No a konečně – nebyla by to ředitelna, kdyby v ní prezence našeho jasného slunce nebyla hmatatelně znát. Podívejme se tedy i na informace osobnějšího rázu. Můžeme se třeba dozvědět, že pan ředitel chce také kouzla levelu III, jak se svěřil Kate Resee v příspěvku ze 17.9. 2007. Případně jsme se seznámili s dalšími magickými schopnostmi pana řídícího, když na návrh Tydynky Flyové o zkrácení doby na útok v Soubojovém klubu reagoval slovy „hech, víte, jak dlouho mi trvá, než si výdycky vzpomenu na zaklínadlo?“ (N. Elénére – 3.7. 2007)

Na závěr snad už jen perlička.