Larrie Larstonová je v současné době havraspárskou prefektkou. Studuje pátý ročník a Havraspár ji v roce 2008 odměnil za její aktivitu Řádem Roweny z Havraspáru. Spolu s Elanius Aine Neil a Ellenar Hollkin reprezentuje modrou kolej v letošním Sedmiboji.
Co vás přimělo přihlásit se do Sedmiboje?
Mno, jako téměř pro každého je pro mě ctí reprezentovat svou kolej a pokusit se naplnit ji hrdostí za to, co vše mi za můj pobyt zde dala a dává, což je jeden důvod. Pak samozřejmě protože soutěžní titán takového stylu je nehoráznou výzvou a člověk je zvědavý, jak (a jestli vůbec) se s tím dovede poprat. No a konečně snad také proto, že minulý ročník se mi nepoštěstilo a pohár mě nevybral, takže když jsem pak zavedla Sedmibojařský zpravodaj (ehm, mám na mysli pobočku Corvina, samozřejmě ;)) a sledovala kroky soutěžících píď po pídi, zatoužila jsem po účasti ještě více. A napodruhé to vyšlo. 🙂
Jaká máte očekávání?
Růžové brýle rozhodně nemám. Vím, že nás v následujících měsících čekají perné chvíle, okamžiky zoufalosti a beznaděje a že to bude zkouška tak těžká, že si to momentálně nedovedu ani představit. Každopádně je to ale také zábava, zkušenost a zážitek na celý život, takže čekám, že si odnesu také nůši vzpomínek a ponaučení. A pevně věřím, že ty pozitivní budou převládat…
Kolikátá nejhůře byste chtěla skončit?
To se takto asi nedá říct. Neznám své soupeře natolik dobře, abych si troufla na cokoliv pomýšlet. Nechtěla bych skončit jako odpadlík a vcelku ráda bych se vyvarovala i posledního místa, ale blíže vám to prozatím nejsem schopná říct. 🙂
Jaké umístění by pro Vás bylo úspěchem?
Tak myslím, že dokončení Sedmiboje jako takového a splnění všech úkolů tak, aby s tím člověk byl spokojen, je úspěch už sám o sobě. Každopádně když budu trochu hubatější, tak budu považovat za úspěch cokoliv od šestého místa výše, aneb tedy první polovinu umístění. 🙂
Jak vnímáte poprask okolo Sedmiboje?
Rozporuplně. Nejprve jsem do toho šla po hlavě a radostně Sedmiboj očekávala s ostatními. Když mne však pak kolej nominovala do své pětice, snažila jsem se nenechat se tolik strhnout tím humbukem a zachovat si chladný rozum, protože jsem začínala být nervózní. Jsem ale hrozně ráda, že je Sedmiboj stále vnímán jako soutěž prestižní a velkolepá a drží se té tradice, kdy ji prožívá celý hrad. 🙂
Jakou podporu vnímáte ze své koleje?
Ohromnou! Jsem jim hrozně vděčná. Všichni hrozně fandí, nejen mně, ale i Elanius a Elennar, a myslím, že mluvím i za holky, když všem havraspárčanům tímto prostřednictvím ještě jednou poděkuji. Hrozně si té podpory vážím a udělám vše pro to, aby měli nač být hrdí. 🙂 Jen je mi jich trochu líto, protože někteří žijí o chlebu a vodě, jen aby mohli neustále držet palce v Síni Sedmiboje. 😀
První úkol se nezdá být extra obtížný. Už víte, jak žíni jednorožce získáte?
Nu, o obtížnosti prvního úkolu se podle mého názoru dá polemizovat. Zadání je jednoznačné, to jistě, a na první pohled snadné. Vezmete-li však v potaz paletu možností, kterými se dá úkol splnit, dostáváme se do divokých vod. Mám už poměrně jasnou představu, jak se pokusím žíni získat, ale je to obtížné, protože podle pravidel nesmím použít žádný z postupů nabízený odbornými publikacemi o jednorožcích. A vymýšlet nový způsob, když máte k dispozici mé znalosti o těchto tvorech… A ještě takový, který zaujme, to je tvrdý oříšek. 🙂 Ale jak říkám, už zřejmě vím, jak na to půjdu, takže v nejbližší době se vydám do Temného lesa a uvidí se, jestli ještě někdy vylezu.
Budete při Sedmiboji stíhat i výuku a soutěže? Nebo je pro Vás Sedmiboj prioritou?
Ráda bych si myslela, že budu vše stíhat perfektně, ale ze zkušenosti vím, že tady ty růžové brýle již opravdu přítomné jsou, a raději budu mile překvapená, než abych měla čáru přes rozpočet. Prioritou bude určitě Sedmiboj a prefektské povinnosti spojené s rozvojem interních záležitostí koleje, které u mne mají přednost i normálně. 🙂
Navštěvujete celkem dost předmětů. Který Vás baví nejvíce?
Těžko říct. Letos jsem se rozhodla, že vystudované předměty si nechám na zkoušky NKÚ a v klasické výuce se budu věnovat předmětům, které jsem ještě neměla možnost navštěvovat. Z minulých let vím, že některé předměty mají pomalý rozjezd a zábavné začnou být až když se člověk prokouše základy. V tuto chvíli mě však nejvíce baví Prefektování a primusování Vašich sourozenců, které je vskutku obohacující a do života praktické. :))
Děkuji za rozhovor!