Kolegyně Alisma Bailly Fisto si se mnou dnes ochotně povídala o nové kolekci i o všednostech profesorského života. Zde je výsledek našeho „pokecu“.
Nemůžu začít jinak… Co říkáš na novou kolekci? V čem tě překvapila, v čem případně zklamala?
Z nové kolekce jsem opravdu nadšená. Utratila jsem za ni vlastně veškerý svůj hmotný majetek, takže teď už jen úpěnlivě čekám na výplatu za říjen, abych si mohla zajít ke kadeřníkovi. Ještě že máme ve Velké síni jídlo zdarma, jinak by to bylo velmi těžké. Ale zpět ke kolekci. Velmi se mi líbí kimona a hedvábné sukně. Mám ráda japonskou módu a i účesy jsou úžasné. Jsou samozřejmě věcí, které se mi líbí více a které méně, ale rozhodně nemohu říct, že bych byla něčím zklamaná. 🙂
A co říkáš na ceny jednotlivých modelů?
U cen… Možná, že to někoho překvapí, ale byla jsem mile potěšena. Ze zvěstí, které se ke mně dostaly, jsem měla dojem, že každá věc bude stát tak 10 galeonů, a tak když jsem zjistila, že skoro všechno jde pořídit pod 5, byla jsem nadšená. Sice mi stejně peníze nezbyly, ale mohla jsem si toho pořídit mnohem více, než jsem původně doufala.
Všimla jsem si, že si využila i služeb kadeřnictví, které teď stříhá na „japonský způsob“. Jsi s jeho servisem spokojená?
Ach ano! Všimla jsem si a hned jsem neodolala a nechala si udělat jeden z nejextravagantnějších účesů, který byl v nabídce. Je plný květin a je to velká změna oproti mému původnímu sestřihu. Ale zatím jsem s ním spokojená. 🙂 🙂
Ještě ke kolekci… U Vetešníka je teď díky tomu pěkně narváno. Zakoupila jsi něco i v momentálně bohatě zásobeném „sekáči“?
Tak k Vetešníkovi sice v této době chodím, ale jen obhlížet, jestli se tam neobjeví něco zajímavého. Mám tím na mysli žabky nebo nějaké pěkné masky. Své peníze jsem utratila za kolekci a navíc za dobu působení na škole jsem si už ze starých věcí pořídila – vlastně vše, po čem mé srdéčko mohlo toužit.
A jak trávíš již zaběhlý školní rok? Jak vypadá tvůj obvyklý den?
Školní rok? Nu… musím říct, že letos ho trávím opravdu hekticky. Ráno vstanu, sotva se nasnídám a už utíkám učit. Ve volných chvílích opravuji domácí úkoly a pak mě již čeká dobrý oběd. Po něm se věnuji samostudiu, ať mě mí žáci brzy nepředběhnou ve znalostech, a pak se dám do opravování soutěží. Hodně času se snažím trávit ve Velké síni, abych měla kontakt se studenty. Občas si taky zajdu do Ďáblovy jámy. Po večeři zkontroluji poštu a práci v Denním věštci, a pak se už se vydám domů do Godrikova Dolu, kde si v domečku poklidně užívám relaxace.
Jak jsi spokojena se svými studenty? Píší pilně úkoly nebo už začal „syndrom omluv“?
Tak studenti se již klasicky dělí do dvou proudů. První jsou ti pilní, kteří sice občas dají omluvu, ale skoro vždy si ji doplní. Těm pak ráda odpouštím, když nestíhají. Letos toto období ale ještě naštěstí nezačalo. Druhá skupina je horší. Jsou to neustálí omlouvači, studenti, kteří vůbec úkoly neodevzdávají nebo je kopírují. Zrovna včera jsem ze svých tříd vyhodila první 3 studenty, kteří neodevzdali ani jeden úkol a tak zbytečně zabírali místo ve třídách a kazili morálku ostatních.
A co říkáš na výsledek utkání Profesoři x Havraspár?
Byla jsem z něj nadšená! Původně jsem doufala, že se budu moct i zúčastnit, ale díky špatnému mudlovskému plánování jsem se ve škole objevila vždycky jen na pár minut, což by mi na famfrpál nestačilo. Ale byla jsem velmi ráda, že se nakonec sešlo dostatek profesorů a že jsme vyhráli. 🙂
Zapojíš se v následujících zápasech aktivně do hry nebo jsi časově limitována?
Tak to je jako obvykle zcela ve hvězdách. Jsou dny, kdy mám čas a opravdu mohu sedět na Hogu. Jsou pak ale také dny, kdy je povinností tolik, že tam mohu jen nahlédnout a pak zase utíkat pryč. Takže těžko říct, jak se který den zápasu vyvine. 😉
A jak vidíš celkové šance fialového týmu?
No samozřejmě, že je vidím pozitivně! Je třeba studentům ukázat, že si nemohou být jistí sami sebou, ale že i ti „starší“ jim mohou pořádně ztížit boj o pohár. 😉
ARIGATÓ GOZAJMAS