O kolejích vážně i nevážně 2/4 – Mrzimor

Před letošními nováčky, mezi které spadám i já, stojí těžká volba. Musíme si zvolit kolej, do které si přejeme vstoupit. Ano, vím, že o tomto rozhoduje Moudrý klobouk, ale i ten se přiklání k našim přáním. Tuto volbu učiníme pouze jednou v životě, a proto je třeba ji pořádně zvážit.
Vyzpovídala jsem proto čtyři slečny – primusky jednotlivých kolejí – a položila jim několik zvídavých otázek o jejich kolejích.

Otázky:

1. Jaká je vaše kolej, můžeš ji nějak definovat?

6. Chceš něco vzkázat čtenářům/nováčkům nebo komukoli jinému?

Odpovídá: Sophia Glis Glisová

1. Spíše bych mohla říci, o co se snažíme – být kolejí především přátelskou, ve které najde své místo každý její člen, ve které nám bude příjemně, ačkoli jsme různí. 

Nedá se říct, že by automaticky každý Mrzimorčan musel být „sluníčkový“ a permanentně se usmívající. Ale asi nejhlavnější zásadou je u nás důraz na poctivost a „mírové“ řešení problémů – nechceme konflikty zametat pod koberec, ale hledat cestu ke smíru. Přesto se nám to ne vždy daří, jsme jen lidé, i když jsme samozřejmě kouzelníci. Snažíme se všímat si, když někdo potřebuje pomoc nebo povzbuzení. K tomu nás vedla naše bývalá kolejní madam Letitia a myslím, že tahle tradice u nás opravdu docela zakořenila.

2. V současné době již několikátým rokem zažívá Mrzimor období růstu a vzestupu, a to po předchozím dost útlumovém stavu, kdy se s námi všeobecně moc nepočítalo. Nyní k nám každoročně přicházejí mnozí velmi aktivní nováčci a každý z nich přináší něco nového a osobitého. Přesto i u nás se stává, že někdo není spokojený a odchází, oproti minulosti ale takových případů velice ubylo a v současnosti jsme nejpočetnější kolejí, což se snad dá označit za dobré znamení. Vytknout bych nechtěla Mrzimoru asi nic – to, že není úplně dokonalý, je přirozené… dokonalý není nikdo. 

3. Agresivní určitě nejsme, ale to neznamená, že o poháry neusilujeme. Už jen proto, že Mrzimor od roku 2006 žádný pohár nezískal, tak bychom to rádi napravili. Přece jen je to jiný pocit! Snažíme se ale, aby se „honba za body“ nestala stresujícím drilem, soutěživost je určitě pro většinu lidí přirozená, ale radost ze hry a kamarádství tím nesmí utrpět. Naše heslo „Loni druzí, letos první“ však zůstává v platnosti. 🙂

4. Myslím, že se naše snažení ubírá oběma směry. Během školního roku probíhají vždy různé vnitrokolejní soutěže, pro zpestření atmosféry se mnohdy koná nějaký ten večírek…

Navenek je určitě nejvíce vidět náš kolejní časopis Žlutý Trimeles, který se kromě publikování studentských článků zaměřuje i na akce celoškolní působnosti. Tradiční je nováčkovská soutěž, která nedávno skončila, v současnosti probíhá letní fotosoutěž (3. ročník) a „kolektivní“ psaní románu na pokračování (již podruhé).

Pokud jde o kolejní web, prochází průběžnou pomalou přestavbou; co bych já sama označila za nejzajímavější jeho součást, jsou kolejní tabla a ročenky, v nichž se snažíme uchovávat vzpomínky na vše, co jsme spolu prožili, a dá se zde najít i spousta všelijakých kolejních statistik.

5. Určitě otevřenou náruč nás všech a pomoc patrona, kterého každý nováček dostane přiděleného. My starší se vždycky těšíme na nadšení a elán neopotřebovaných nováčků, možnosti uplatnění jsou u nás určitě velice různorodé a rozhodně jsme otevřeni novým nápadům a námětům. Uvítáme posily do redakce, posily do famfrpálového týmu, potřebujeme určitě i nějaké ty „bodohrotiče“, ale i ty, kdo „jen“ podpoří dobrou náladu a zábavu v koleji… Každý je jiný a každý má svou cenu.

6. Určitě vám, nováčkové, přeju, abyste v Bradavicích našli dobré přátele – a ať už vás Moudrý klobouk zařadí do kterékoli koleje, věřte mu, že ví, co dělá. Nebuďte zklamaní, kdyby to byla jiná kolej, než jste si představovali, snažte se ve svém novém domově všímat toho dobrého (každá z kolejí má „to své“) a hlavně se neuzavírejte do sebe, ale snažte se komunikovat s ostatními. I když se vám někdy v mudlovském světě někdy nebude dařit, tady na to můžete zapomenout a aspoň na chvíli se schovat do naší kouzelné oázy.