Stalo se to dnes ráno. Když jsem se kolem desáté hodiny ranní vzbudila, překvapil mě výhled na Azkaban. A ve výslechové místnosti nebyl nikdo jiný než Elizabeth Lextrová! Proto jsem se přirozeně chtěla dopátrat, co mohla slečna provést. Nebo že by byla do něčeho namočená? Zamyšleně jsem došla do Velké síně, abych zjistila, že pátrat nemusím. Nejdříve Monny von Schatz a následně studenty tam vyslýchal bystrozor Ronald Holms Williems.
Pan Williems přikráčel do VS rázným krokem. Ze svého kufříku si na profesorský stůl vyskládal úctyhodnou řadu všelijakých vyslýchacích přístrojů a my, studenti, jsme nestačili zírat. Jako jediná seděla u stolu právě slečna Monny, nebylo tedy divu, že si vzal do parády právě ji. Vytáhl pergamen a rychlobrk a nenápadně snídající slečnu obklíčil svými otázkami.
Ronald Holms Williems> Jak dlouho znáte slečnu Lextrovou?
Ronald Holms Williems> Žije spíš ve dne nebo v noci?
Ronald Holms Williems> Viděla jste ji někdy chodit na Obrtlou ulici?
Slečna ochotně odpovídala a měla přitom jedinou otázku.
„Je Elizabeth v pořádku?“
Na otázku se nedočkala odpovědi, proto není divu, že po výslechu pana Williemse neměla chuť dojíst snídani.
Jako další si předvolal Sophii Glis Glisovou, která se však hbitě skryla, sama nevím kam. Proto zvolil hned vedle ní sedíci Magrápu Česnekovou.
Magrápiny odpovědi pana Williemse příliš neuspokojily. Zrovna byli v ton nejlepším – Magrápa potvrdila, že byla se slečnou Lextrovou na Obrtlé ulici ulici nakupovat vánoční dárky -, když do všeobecně napjaté atmosféry zasáhla Anseiola Renine Rawenclav.
Okamžitě po hrdinném zásahu p. Rawenclav se vyrojily spekulace o tom, co mohla slečna Lextrová provést. Proč má Ústředí zájem o slečnu Lextrovou? Mohou za to opravdu vánoční dárky, které nakupovaly s Magrápou, nebo je řešení mnohem tajemnější, temnější…?
… – a já o to přišla, ještě že si můžu přečíst pohotový článek od Marly =)