Všechny koleje zvědavě nováčky sledují a doufají, že si mezi nimi najdou budoucí famfrpálové posily. Mezi základní dovednosti kvalitního hráče patří let na koštěti. V loňském roce se jako výjimeční ukázali dva nebelvírští prváci: Edward Cooper a André van Wreight, jak informoval Denní věštec v článku Létáme na koštěti, zn. kvalitně. První z nich dokázal na Letové ploše pochytat padesát osm terčíků, naděje do něj vkládané však nepotvrdil, neboť záhy náš hrad opustil. Naopak André, jenž chytil již šedesát jeden terčík, se stal mistrovským odrážečem a jednou z velkých opor nebelvírského týmu.
Jak na tom budou v budoucnu současní nováčci, se nedá předem odhadnout. Nicméně jsem si sedl na Letovou plochu a sledoval, koho z nich tam uvidím a jak si povede.
Na šedesát osm z nich jsem čekal marně. Zřejmě ještě nenašli správnou cestu, nebo o existenci plochy ani nevědí. Dvacet tři nováčci se však již na koštěti prohánějí. Celkem pochytali šest set čtyřicet terčíků, tedy v průměru téměř dvacet devět na jednoho, což je velmi pěkný výkon.
A kdo jsou dosavadní rekordmani? Hillary Space chytila terčíky dva, Solveig Rogden pět, Laura de Roma a Rosalie Lawrence po sedmi. Na opačném konci žebříčku se nacházejí Ash Hetson se čtyřiceti šesti, Nekron Draconis s padesáti šesti a Ellie Hope Calden, která se dokonce se sedmdesáti čtyřmi chycenými terčíky stala zatím třetí nejlepší současnou letkyní na hradě! Přes čtyřicet terčíků se o tři přenesla ještě Sinai de Sourirel.
Ellie jsme požádali o odpovědi na tři otázky. Přes rozpaky, přece jen není zatím zvyklá poskytovat rozhovory, z ní vypadlo několik vět.
Prozradíš nám, jak se ti podařilo najít Letovou plochu?
– stydlivě zrudne jako rajče a pokusí se ze sebe vymáčknout pár slov – Já… No… Bloumala jsem po hradních pozemcích, a když jsem se chtěla jít podívat na nástěnku pro nováčky, tak jsem zahnula do… ehm… – ač se to zdá nemožné, ještě o trochu více zrudne – …špatné uličky. A tam byla Letová plocha… – vykoktá –
Jsi třetí nejlepší letec na škole. Létáš na koštěti už odmala, nebo jsi takový talent od přírody a jen jsi se poprvé odrazila od země, hned ti to šlo?
Třetí nejlepší? Určitě ne… To musí být nějaký omyl. Nelétám odmala… Jako malá jsem koště nikdy neměla! Moji rodiče byli… – najednou se zasekne a větu nedokončí – Nemohli mi dopřát vlastní koště. Ale k jedenáctinám jsem dostala koště po bratranci, který dostal nové. Občas jsme spolu létali. – když si uvědomí, kolik toho o sobě vyzvonila, na chvíli zmlkne – A… ale nešlo mi to samo. Trénovala jsem a bavilo mě to, a tak jsem se pořád zlepšovala…
Jak vidíš svou budoucnost famfrpálového hráče?
Já a famfrpálový hráč? Jsem nemehlo, a když se na mne někdo dívá, létám jako troll zasažený matoucím kouzlem. – pousměje se – Trpím trémou, na zápase bych sotva poznala camrál od potlouku. Ale ráda bych to alespoň zkusila, jestli o to tedy kolejní tým bude stát…
I když Ellie vypadá velmi skromně, z jejích výkonů a jejího nadšení si mohou brát příklad i starší studenti. A ona by si asi měla vzpomenout na Ronalda Weasleyho.
Zatím se zdá, že se opět mezi nováčky najde několik velmi talentovaných letců. Uvidíme, zda z nich vyrostou také kvalitní famfrpáloví hráči. Otázkou také zůstává, jak se budou zlepšovat ostatní současní prváci, kdo časem nalezne Letovou plochu z těch, jimž se to doposud nepodařilo, a jak si povedou nováčci budoucí, srpnoví. V Denním věštci se o tom jistě dočtete.