Soubojový klub přivítal nové členy

S nápadem posvítit si na nováčky soubojového klubu přišla o prázdninách Bilkis Blight. Než ho však stačila realizovat, roztrhl se pytel s novými funkcionáři. Naše drahá zástupkyně je tak nucena se večer co večer nalévat U Tří košťat, aby je vůbec stačila všechny vyzpovídat. Vedení Denního věštce tak mělo dvě možnosti. Buď třeťáky odložit, nebo téma postoupit mně. Rizika, že tak nejspíš vznikne statistika, si byly obě hlavounky Denního věštce vědomy, přesto ho podstoupily…

Rozdávání vysvědčení nemusí nutně znamenat jen začátek prázdnin. Pro druháky je zároveň vstupenkou do soubojového klubu. Té prozatím využilo 11 z celkových 18 studentů, kterým byl letos soubojový klub zpřístupněn poprvé. Z toho nadpoloviční většinu (6 z možných 7) tvoří studenti Nebelvíru. Není divu, červení totiž obecně patří k nejaktivnějším v tomto směru. Jen v první desítce nejzkušenějších figuruje hned sedm nebelvírských, snad se tedy od každého pořádného červeného očekává, že se půjde bít hned, jak se mu soubojový klub otevře. Nejvíce se zatím činila Lucky Santangelo. Když jsem se jí optala na první dojmy, nadšeně se rozpovídala:

„Do soubojáku jsem se těšila, postupně jsem se zdokonalovala, zkoušela jsem i o něco silnější soupeře, někdy jsem je porazila, jindy ne. Záleží opravdu hodně na štěstí. Dokonce jsem se pokusila porazit i obřího chrobáka a na po čtvrté jsem ho porazila. Malý zázrak. Jako první jsem uměla vyvolat netopýry. Bohužel záleží hodně na štěstí, ani ne tak na kouzlech. Slabší dokáže porazit i silnějšího.“

Věřím, že zrovna Lucky nadšení dlouho vydrží. Nebude to trvat dlouho a přesune se do druhé koncentrace, kde na ni bude čekat její kolejní kouzlo, které z ní udělá oproti nečerveným ještě nebezpečnější bojovnici.

To třeba Mrzimorští nebo Havraspárští takové štěstí nemají. Když se dostanou k této metě, slýchají od starších spolužáků něco ve smyslu: „naše kolejní kouzlo… hm, poslouchej, ze začátku se ho raději neuč“. Modrým nováčkům ale na(ne)štěstí zůstává tento problém zatím celkem vzdálený. Ani jeden ze dvou novopečených třeťáků se do soubojového klubu nepodíval. Perličkou při tvoření článku pro mě byla odpověď Elis Tylerové. Byť v soubojovém klubu nepobyla ani minutu, přiznávám, že mě v tu chvíli dočista odzbrojila prostou odpovědí a úsměvem: „Já netušila, že tam mám přístup.“ I takovým způsobem plní Denní věštec informační funkci… To se mi potom podařilo ještě jednou u Solweig Røgden, kterou jsem nahnala na Ministerstvo kouzel. Je mi líto, že tak ministerským pracovníkům přidělám práci, ale takové nadšené členky, by bylo škoda, nemyslíte?

„Soubojový klub se mi od začátku moc líbil. Nejprve jsem si troufala na úplně kdekoho. Časem jsem začala lépe odhadovat své možnosti a skamarádila se s podobně pokročilými soubojovníky, takže souboje bývaly často velmi milými rozhovory s nějakým tím žihadlem či plivancem k tomu. – usměje se –
Zatím jsem se naučila pouze démonickou kočku a moc bych si přála naučit se kolejní kouzlo.
Bohužel v současné době jsem tam už nějaký ten pátek nevkročila a nijak se nezlepšuji.
Důvodem je jakási nepochopitelná škrkna, která mne ze souboje vždy odhlásí. Obvykle tak pár kol před koncem. Z ničeho nic mě to vykopne z hradu a po přihlášení se dozvím, že jsem na útěku. Nevím vlastně, kam se obrátit pro pomoc, protože jsem evidentně jediná, koho to zaručeně vyhodí z každého souboje. Tím pádem jsem momentálně poněkud demotivovaný soubojář a nevím, zdali se k tomu ještě vrátím. Časem možná ano, ovšem pokud mne potká stejná příhoda, obávám se, že ztratím kuráž na souboj se systémem docela.“ – posmutní –

Věřím, že se škrkna z hůlky Solweig brzy vyžene. Pak by se třeba mohla postavit prozatím nejaktivnějšímu nováčkovi soubojového klubu – Johnovi Charlessi Bartowskemu. Ten už svým vrstevníkům stačil utéct, jako jediný se dopracoval k druhé koncentraci, není divu, s jeho zapálením: „No, soubojový klub se mi i celkem líbí, bohužel není poslední dobou moc lidí, kteří by si dali se mnou souboj, a bylo by to vyrovnané. Tudíž na starší spolužáky si troufnu až potom, co je někdy doženu – pokud někdy. Moje první naučené kouzlo? Jéjš, to už nevím jistě. Ale zřejmě to byly vosy nebo něco takového.“ K Johnovi se připojily ještě dvě zelené, zbylé tři nejspíš prozatím spoléhají na jiné zbraně… U žlutých je to trochu složitější. Z jejich řad mohli vzejít hned tři noví členové klubu, prozatím jsou ale jen dva, Elea Fau má tak popálené ruce, že v nich hůlku aktuálně neudrží.

Nadpoloviční většina ze sledované jedenáctky se naučila už alespoň jedno kouzlo, nejčastěji to byla vyvolávačka. S tím zatím ve sklepení ještě neuspějí (i když Johnovi a Lucky se už podařilo porazit první potvoru), ale stávají se nebezpeční pro některé starší, méně aktivní členy soubojového klubu. Někteří z nich ale dokáží této možnosti využít a zapojit se nyní, s novou generací. I proto je neustálý přísun nových členů důležitý. Nikdy přece není pozdě zapojit se do soubojového klubu!

Závěrem ještě jednou děkuji celé čtyřce za neuvěřitelně rychlé vyjádření (stihlo se to za půl dne!) a Bilkis Blight za námět.