Další školní rok dospěl ke svému závěru. Snažení studentů, zaměstnanců i duchů v něm bylo tradičně shrnuto na Závěrečné slavnosti. Denní věštec byl samozřejmě u toho.
Čas začátku byl den před zahájením slavnosti poposunut z avizované sedmé hodiny večerní až na osmou. Účasti to ale rozhodně neubralo, spíše naopak. Pan ředitel zahájil slavnost krátce po osmé a bez jakýchkoli proslovů ihned přizval na pódium kolejní ředitele, aby rozdali ceny zakladatelů.
Jako první si tuto milou povinnost odbyl profesor Nicholas McElen. Ten přiznal, že původně chtěl vyzdvihnout jméno zesnulé Alby Jacquelin, ale nakonec se rozhodl řád věnovat Kim Sarah Reevesové, která jeho slovy dřela jako poník a svým smíchem a náladou dokázala nakazit celý Mrzimor. Kim se tak stává jednou ze dvou vyvolených, co dosáhla na Řád Helgy z Mrzimoru podruhé.
Profesorka Elle Sutherland si nestačila ani dosednout (zato stačila během slavnosti vyměnit hned několik rób) a už byla zvána na pódium. Hned úvodem prohlásila, že adeptů na Řád Salazara Zmijozela bylo v její koleji více. S ohledem i na roky předchozí zvolila Cerridwen Lowru Antares, zmijozelskou famfrpálovou hvězdu a pokladnici. Stejně jako u žlutých i tady byl řád udělen podruhé stejné osobě.
S tím, že nad držitelem Řádu Godrika Nebelvíra nemusela letos dlouho uvažovat, předala profesorka Betelgeuse Orionis nejvyšší kolejní ocenění Angie Claire Silvery, novopečené červené primusce, čímž nepřekvapila žádného Nebelvírského. V tomto případě byl řád udělen poprvé, a co více, pro samotnou Angie to byl dokonce ten magíkový „Den s velkým D“.
Podobné pocity o chvíli později nejspíše prožíval i mladičký Edmund Heusinger, kterému na poslední chvíli doběhnuvší profesorka Larrie Larstonová připnula Řád Roweny z Havraspáru. Poděkovala mu tak za pozvedávání týmového ducha, angažování se na poli famfrpálu, novinařiny i výuky, byť Havraspár letos odpočíval.
Následně na pódium opět naklusala Angie Claire Silvery, tentokrát jako mluvčí Studentské rady. Svým lišáckým projevem leckoho napálila, že by řády mohly být uděleny rovnou dva. Studentská rada však udělila pouze jeden – Řád Spiritus Magicus. Směřoval do rukou bývalého ředitele naší školy a hlavně tvůrce „krysího projektu“ – Nimrandira Elénére, což bylo kvitováno bouřlivým potleskem.
Supervizor soutěží, profesor David Nekromacer, bohužel nemohl být přítomen, a tak došlo na Kouzelné mluvítko s řečí. Díky umu pana ředitele pak mohl zhmotnělý inspektor poděkovat 21 autorům 177 soutěží, z nichž vyzdvihl profesorku Tydynku Flyovou. Řád kouzelného pera ale udělen nebyl. S prázdnou ale vypisovatelé soutěží neodejdou, na některé z nich čekají poukázky.
Poté dostala slovo opět profesorka Larrie Larstonová, tentokrát v roli koordinátorky zkoušek. Stádo obhájených OVCÍ se zatím rozrostlo pouze o jediný přírůstek v podobě Kouheie Hasangekiho. Svou důležitou zkoušku skládal z předmětu Kouzelnický zeměpis, stejně jako Esperanza Milagrosa, která tak rozšířila KOZÍ stádo.
Koordinátorku zkoušek na pódiu vystřídal uřícený inspektor výuky Filius Orionis. Ve svém projevu se nejprve omluvil za zmatky, které vznikly v oblasti výuky na samém konci školního roku, a přislíbil několik změn. Následně poděkoval celému profesorskému sboru za odvedenou práci, které letos bylo více, protože třídy se příliš nevyprazdňovaly. Na řadovou profesorku byla povýšena Jane Patricia Vamos, která si těžkosti fialového hábitu letos okusila poprvé. Do elitního místa zasloužilé profesorky byla povýšena Anna Maria Salomenová a konečně došlo také k udělení Picatrixova řádu čarodějů. Tou šťastnou se stala profesorka Elle Sutherland, která dlouhé roky otevírá nadprůměrný počet tříd a ještě zvládá vypisovat nové semináře.
Z hlediska individuálního bodování byla vyzdvižena Magrápa Česneková, která s omezenými možnostmi ducha dokázala získat přes 2 000 bodů. V soutěžích si ale nejlépe vedla Barbara Arianne Lecter, která se ale musela vyzdvihnout sama a dočkala se také zaslouženého potlesku. Řád Snaživce roku vybojovala ovšem Wenai Lafaeytte s neuvěřitelnými 10 954 body. Magická desetitisícovka padla po dlouhých sedmi letech.
Hřebem večera bylo udílení pohárů. Nejprve toho famfrpálového, ze kterého se radovala zmijozelská kolej v čele s Elanis Aelanou Roselfovou. Předávání famfrpálového poháru probíhalo s nostalgií a vzpomínkami. Někteří z hráčů totiž letos bojovali za kolejní týmy naposledy. Že je to už opravdu zpečetěné potvrzují i zařazení ve statutech studentů.
Udělení školního poháru tak veselé nebylo. Pan ředitel se v krátkém, ale o to údernějším proslovu, při kterém nikdo ani nedutal, zmínil o velmi nesportovní atmosféře, vyjádřil své zklamání nejen z některých studentů, ale i profesorů, a vyzval hrad ke vzájemné toleranci a férovému boji.
Se 33 352 body na 4. místě zůstal Havraspár. Na třetím místě se umístil s 56 310 Zmijozel. Kruté druhé místo obsadil Mrzimor s 80 390 body. Z toho vyplývá, že Velkou síň ovládly červené barvy, když pan ředitel konstatoval, že vítězem školního poháru Léto 2015 se stal těžce porazitelný Nebelvír s konečnými 82 787 body. Hostina mohla začít a tím jsme definitivně uzavřeli kapitolu Léto 2015.
Krásné prázdniny!
Pro Denní věštec
Vicky Charmant