Letní výjezdní seminář 2025 je už nějakou dobou minulostí. Jak jsme ho chystali, jste se dočetli v minulém článku, proto se pojďme nyní podívat na nějaké zákulisní informace.
Program jako takový měl na starosti sám velký inspektor výuky, profesor Oliver McCollin (dále také jako pan Olík či prostě jenom Olík, na letňáku se totiž rozdíly mezi studenty, profesory, mrtvými i živými stírají).
Že nápad svěřit Olíkovi přípravu programu byl velice zdařilý, je vidět z následujícího dokumentu, kam si pan Olík zaznamenával průběh svého plánování. Pilný jako včelička! (Ale to, kdy nakupoval tombolu, tam nenapsal. Asi proto, že ji nakupoval furt. Vůbec nemluvím z vlastní zkušenosti.)
Ale nejen programem živi jsou účastníci. Aby nám chudáčci nepomřeli hlady, je potřeba je krmit a taky je potřeba je někam uložit (protože v noci cestou na onu místnost nechcete o nikoho zakopnout). A od toho jsme tam my se Silvinkou (a její mudla Honza a samozřejmě i pan Olík a i další dobrovolníci z řad účastníků). Vlastní péče o účastníky začíná plánováním jídelníčku (opět odkazuji na předchozí článek) a pak, pár dní před vlastním letňákem, úklidem a nákupy.
Zde bych se s vámi, milí čtenáři, ráda podělila o křivdu, která se mi letos stala, a to když Silvinka prohlásila (po těch skoro 20 letech), že se jí lépe nakupuje s Olíkem! Prý je to o systému skládání věcí do košíku a do tašek nebo co.
Když jsou tedy lednice plné (a jídlo, které nemusí být v lednici, uloženo všude možně), účastníci za rohem, garáž vyklizená a v rámci možností vypulírovaná, zbyde i nějaký ten čas na vymýšlení kravin nejrůznějších vychytávek. Letos to byly 3 druhy dezertů na objednávku (mascarpone dezert, Míša dezert a vanilkový pudink bez soli, zato s teplým ovocem). A QR kódy na placení pobytu a nákup tomboly.
První večeři jsem vyfotit stihla relativně nedotčenou, s ostatními jídly to už bylo horší.
Čím víc šlo jídlo na dračku a čím víc ho účastníci chválili, tím víc blbostí dobrot jsme vymýšlely. A tak jsme vařily pudink (bez soli) a jablečný kompot a tortilly k obědu plnily dvěma druhy náplní.
Plněné tortilly:
Trhané maso, a hlavně jablečný kompot:
Letos jsme to se Silvinkou měly rozdělené, ona se vyblbla na vaření obědů (mňam) a já u přípravy slavnosti – všimněte si prosím času na hodinách a tmy za oknem. Česneková pomazánka ve výrobě.
Párky v listovém těstě, důvěrně známé jako „miminka“:
A takto to vypadalo naservírované poslední večer:
Zachránili jsme to před mouchama!
Ptáte se, jaký byl program? Můžu vás ujistit, že skvělý. Pro organizátory je vždycky velké vítězství, když z programu něco mají, protože být celý letňák v kuchyni nikdo nechce (a to i když je za to usilovně chválen). Pro informaci drahých čtenářů, i při škrabání brambor se dá hrát Ďáblova jáma, a dokonce za umístění můžete dostat i diplom!
Střelnici na zahradě jsem sice viděla jenom zdálky a prázdnou (a komunikovala s ní vysílačkou), ale musíte sami uznat, že je povedená.
A jak vypadají organizátoři po letňáku? Nějak takhle:
Ale nebojte, jsme unavení, spánkový deficit doháníme ještě tak týden, ale se správnou partou účastníků, kteří chválí, účastní se programu, pomáhají s úklidem v průběhu i na konci (všem moc děkujeme), do toho za rok půjdeme zas! Protože kde jinde přijdete k takovým zážitkům, jako že po nocích lisujete česnek na pomazánku, vaříte pudink dvakrát, protože první várku osolíte (příští rok zkusíme prorazit s příchutí slaná vanilka) a večer na dvoře při vyprávění vtipů (jakože Annya je nejhodnější na hradě a Michaell plachý introvert) loupete jablka na dort.
Pro Denní Věštec
Felicitas Frobisherová
Parádne zhrnutie! Zaspomínala som si, pobavila sa (soľ proste žije 😀 ) a snáď mi to vyjde a o rok ❤️