Skřítek Půlnočníček podlehl alkoholové závislosti… Tato informace se už nějaký čas šíří šuškandou ve všech prostorách hradu – a je více než pravděpodobné, že vedení školy patrně podniklo jistá opatření vedoucí k záchraně duševního i fyzického zdraví zasloužilého zaměstnance školy…
Jediné rozumné řešení této prekérní situace by bylo Půlnočníčka poslat na odvykací léčení. Jeho pověstná dochvilnost je poslední dobou podržena soustavným alkoholovým deliriem, a tak není divu, že chudák už ani nemá pojem o čase. A tak nám chodí ohlašovat půlnoc v těch nejroztodivnějších časech.
Jak uvedl zdroj blízký příslušnému specializovanému oddělení nemocnice u Svatého Munga: „Nějakýho divnýho týpka s cedulí tu občas vídávám. Jako mohl by to bejt von, ksicht si sice nepamatuju – ale to nic, ta cedule souhlasí…“
Nicméně tiskový mluvčí nemocnice u Svatého Munga tuto informaci dosud oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil. Veškeré dotazy na možnou hospitalizaci či sérii ambulantních ošetření odbývá žoviálním úsměvem a profesionálním: „No comment.“
Protože se informace o zdravotním stavu pacientů poskytují pouze rodinným příslušníkům, není možné se oficiální cestou dozvědět více. To bych nebyla zvídavá novinářka, abych se neoficiálně nepoptala i pomocného personálu. Kupodivu na fotografii našeho údajného alkoholika reagují dotyční vesměs stejně: „To on s sebou všude tahá takovou ceduli? Jako jo, toho už jsem viděl/a – jeden takovej nám totiž pravidelně blinká na pánech – a když se netrefí, tak mám dvojí práci…“
Myslím, že není nejmenších pochyb, že se Půlnočníček opravdu u Munga léčí.
Držme mu palce… neboť o tom, že dělá pokroky, nás – vzhledem k tomu, že je jeho indispozice veřejným tajemstvím – nejlépe přesvědčí tak, že bude o půlnoci střízlivý a dorazí i se svou pověstnou cedulí tam, kam má – a to přesně v 0:00 bradavického času.