Můj strážce s bělostí oblaků.
Můj strážce s lehkostí nebe.
Oči jako temná tůň s ptáčky na krajích,
vlasy jako černá slů,
rty jako květy růže.
Ruce se sílou medvědí s křehkostí skla.
Jeho dlaně z klubek vlny spletené
jeho nohy ze stromů dubových.
Hlas jeho zvoní v temnotách s mraky po okrajích,
z něho blesky šlehají,
z něho písně vychází.
Oplývá myšlenkami draka,
upíná je na lásku a smrt.
Se srdcem lva, s pocity orla.
Čistota z něj čiší jako křišťálová voda v poháru,
špína mu však není cizí,
jak leckterá špína duší lidských.
Obohacen klidnou myslí,
hodnou všemocným králům.
