Kachnička a Tučňák

Aneb Jak to vypadalo, když ředitelova kachnička potkala tučňáčka bibi střeštěnky. Co dodat? bibi střeštěnka, sedmiboj 4.


– Uteču mu, jo uteču mu, ředitelovi jednomu nevděčnýmu. Člověk, totiž kachna, se o něj stará, cáká na něj vodu a on ji zcela ignoruje.

– Furt jenom ti její modří studenti. „Vedeme, hurá.“, už se to ani poslouchat nedá. Furt poskakuje po celém pokoji, jako by byla ztřeštěná, střeštěnka jedna.

– Au dávej pozor kam šlapeš, ty nemehlo jedno tučňákovský.

– Ty dávej pozor, ty kachno jedna žlutá.

– Co tu vůbec děláš kachničko?
– Přemýšlím o útěku a ty?
– Ále snažím se rozdejchat bibinu ztřeštěnost, už s ní není k vydržení.
– Jo s ředitelem jakbysmet.

– Tam se něco šustlo.
– Kde?
– Tam.
– Ty jsi strašpytel
– Nejsem.
– Tak proč se mi schováváš za záda?
– Já se ti neschovávám za záda, já ti je kryju, kdyby tě chtěl někdo napadnout zezadu.
– Aha, profesor Midar by se od tebe mohl učit taktiku obrany, co?

– Jo. bléééé Tak co to je?
– To je Nekrův Ferdinand. Nemusíš se bát, je najedenej.
– Jak to víš?
– Copak nevíš, že nedávno byla velká čistka mezi studenty?
– Nj, něco takovýho jsem slyšel. bibi počítala na prstech kolik jich ubylo v Havru.
– No tak vidíš. A kdo myslíš, že byl hlavním aktérem?
– Jako myslíš, že je všecky tentononc?
– Jo tentononc. Sis myslel, že jako otevřeli brány školy a pustili je ven? Tsss leda tak otevřeli brány sklepení a profesor Nekro řekl to co nikdo neslyšel: „Ferdinande HAM“ a bylo to.

– Jej. A co bylo tohle??
– Ty seš fakt strašpytel, to byl můj žaludek. Mám hlad.
– Aha. A fakt chceš utýct? Já mám totiž taky hlad.
– Hmm. Víš co, půjdeme do VS a budeme dělat uražený.
– Jak se to dělá?
– Normal, zvedneš zobák nahoru. Takhle.

– VS je doprava.

– Ne doleva.

– Jsem kluk a mám lepší smysl pro orientaci.

– Jsem ředitelova kachnička.

– Dobře jak chceš, půjdeme doleva. Ale jen proto, že jsi holka a máš vyšší hodnost. (šeptem – Stejně mám pravdu já.)