Odraný stolek
pulsuje přes celou místnost
neodvracej oči!
Neutěšený jazyk
jak bič letí domem
ta místnost umírá.
Autor: Belatris Nithelas Malrinová
Světla se míhají kolem
okny nahlíží.
Omývají mě slova,
která jsem nezaslechla
slova přítele
jakoby místy přecházela
v jazyk ticha,
odžití vojáci
nikdy v boji
zbyteční?
To nikdy
To nikdy
Říkají, jen voda, voda chybí
mléka, krve dost
Ale zase se myšlenky
odrážejí od stěn
jsme zase zpět
Ať rozptýlený sebevíc
nepřekročíš svůj rám
jen z rámu křičíš
slzy ředí akvarely
pomoc, pane učiteli!!!