A jak to chodí (nebo běží) v „mrazáku“
Autor: Villenea Elli Valo
V mrazáku jsem byla skoro dva měsíce. Řeknu vám, nebyla to nuda. Zpočátku se tam sice nedalo vůbec dýchat a když si nepřivyknete na chladné klima, tak máte prohráno.
No tak co mi zbylo. Chvilka relaxace a zvykat si. Prvních pár dní mi byla strašná zima, ten mrazák snad běžel na strašné vysoký otáčky a já si s sebou nevzala bundu. Litovala jsem. Bunda by se hodila.
Však asi po čtrnácti dnech se někdo umoudřil a dovolil mrazáku trochu přibrzdit. Oteplilo se tam asi o pět stupňů. No páni, řeknu vám, že jsme si tam po těch chladných dnech připadali, jako někde v Karibiku.
S ostatníma holkama jsme si rozložily mikiny pod zářivky a dělaly jsme, jakože se opalujeme. Samozřejmě, že jsme vylezly bílé jak sejři, ale co… aspoň byla sranda.
Trička jsme ale nesundávaly, to zas ne… byli tam totiž i kluci. On mrazák je jedna obrovská místnost. Máte tam záchody, koupelny, ložnice… skoro jako normálně, akorát tam není moc dveří… jen veliký modrobílý prostor. Je to opravdu zajímavé. Doporučuji se tam jít alespoň podívat, protože tam není zase taková nuda, jak to vypadá… juj ale to jsem se nějak rozpovídala.
Určitě si ale s sebou vemte své oblíbené knihy. Je tam fůra času na přečtení i těch nejnudnějších kapitol. Nebo se můžete v mrazáku i vzdělávat, třeba jako já a i jiní kamarádi.
A co si vy myslíte o mrazáku? Znáte jeho noční život? Inu, kdo by to byl řek, ale v mrazáku se díky snižování energetické spotřeby na večer ještě o stupínek přiteplí. Pak máte úžasné klima na
diskotéky a různé jiné pochybné zábavy – ale pšt! 😉
No tak co? Jak se vám všem líbilo v mrazáku??
Villenea E. Valo