Klapnutí kufru,
pár tichých kroků,
šimrání kníru
a loučení je blíž.
Zamáčknout slzu,
není čas broukat,
kytička slézu,
teď už to nenapravíš.
V balíčku šátek,
vzpomínka těkavá,
v zeleni látek,
nemůžeš vylétnou výš.
Vlak mizí v dáli,
pro oči nevidím,
srdce mě pálí,
doufám, že o mně teď sníš.
Čas plyne tiše,
naděje přechází,
těžce se dýše,
člověk jsi však stále týž.
Dopisní obálka
s černými okraji,
zhoubou je válka,
pro ty co čekají
a ty jim nikdy neodpovíš…