4. 4. 2017 to bude přesně 12 let, co se Bradavická čtyřka na hradě objevila poprvé. Název klání, které se původně pravidelně střídalo se slavnějším Sedmibojem, už dnes mladším ročníkům nemůže vůbec nic říkat. Vždyť poslední Bradavická čtyřka se odehrála ve školním roce Léto 2013. Od té doby uběhlo neuvěřitelných sedm školních let, doba, za kterou ti nejpilnější stihnou vystudovat, aniž by o název klání, nesmazatelně spojený s historií školy, zavadili. Čas to napravit, nemyslíte…?
Bradavická čtyřka byla (pravděpodobně je už minulý čas asi na místě) mezikolejní soutěž, která se odehrávala v letních lichých školních letech. Každá kolej musela vyslat ze svého středu čtyři zástupce, kteří ji společně reprezentovali ve čtyřech různých úkolech. Jejich snažení hodnotila porota udělováním různého počtu kostek (ty hrály podobnou roli jako v Sedmiboji hvězdičky). Vítězný tým kromě řádu „Vítěz Bradavické čtyřky“ získal také odměnu v podobě galeonů a bodů do Školního poháru. Pokud se optáte hradních pamětníků dnes, shrnou vám všechny ročníky Bradavické čtyřky slovy hádky a nespravedlnost. Z těch, co Bradavickou čtyřku zažili jako soutěžící, třeba ve slabší chvíli dostanete i to, jaký člen týmu se tehdy tzv. „vezl“. Není divu, Bradavická čtyřka je náročná soutěž plná emocí umocněná skutečností, že se soutěží v týmech.
Epans Mc Broom se může jevit jako celkem nenápadný profesor, se kterým přijdou do styku jen největší nadšenci astronomie, ale přitom jde o živoucí legendu. Právě on měl být podle hlavní vývěsky organizátorem vůbec první Bradavické čtyřky, která se odehrála ve školním roce Léto 2005. Sekundovala mu profesorka Letitia te Tiba. Byť nás od prvního Sedmiboje dělí celých 12 let, kompletně čas zlikvidoval jen zmijozelský tým. O první Bradavické čtyřce bychom si mohli popovídat s bibi střeštěnkou, Elerin Portmenovou a Peterem Sviterem. Určitě by všichni dali dohromady, že tehdy vyhrál s poměrně velkým odstupem Havraspár, těžko říct, jestli by si ještě vzpomněli na stříbrný Nebelvír a bronzový Mrzimor.
Vývěska ani noviny nám toho moc neřeknou ani o Bradavické čtyřce Léto 2007, kterou organizoval profesor Midar Kilahim. Naštěstí jsou mezi námi dodnes i někteří účastníci tohoto ročníku Bradavické čtyřky. Zmijozelští mohou jít navštívit Ked Looben, Nebelvírští profesory Filiuse Orionise, Ladarda Papulku a Lenůlii Čihůlkovou a Mrzimorští Felicitas Frobisherovou. O to, jak chutnalo vítězství, se třeba podělí Martin Javor s Alismou Bailly Fisto. Celkové pořadí totiž dopadlo úplně stejně jako v roce 2005, rozestupy v počtu kostek byli mezi kolejemi poměrně výrazné.
O Bradavické čtyřce Léto 2009 se možná dozvídáme více, než je vhodné. O průběhu soutěže na hradní vývěsce poměrně podrobně informuje profesor Serge Renine. Tento ročník se potýkal s technickými problémy, ať už šlo o odkládání kol, pozdní zveřejňování vypracovaných úkolů, nešťastně formulovaná zadání nebo rozporuplná hodnocení. Nejen účastníci dávali svou frustraci najevo přímo pod hradní vývěskou. Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Pravděpodobně právě tato Bradavická čtyřka byla zlomem, po kterém se už ve všech větších kláních setkáme s podrobnými hodnoceními. První místo tehdy obsadil Zmijozel. Bylo celkem mediálně profláklé, že výhra padla na koupi korunky pro Osobnost Hogwarts Angely Grey-Slytherin. Jestlipak si ji dnes slečny Barbara Arianne Lecter a Cerridwen Lowra Antares ještě střídají…? Havraspár se tehdy umístil na druhém místě (své o tom ví profesorka Janel Weil) a na třetím místě Nebelvír, což může doložit trio profesorů Bilkis Blight, Kouhei Hasangeki a Niane z Libelusie. Jaké to je rvát se s nepřízní osudu, se můžete citlivě zeptat Siny de Sorrow.
Ve školním roce Léto 2011 se veškerá pozornost upínala k Turnaji tří kouzelníků a tradice Bradavické čtyřky tak byla poprvé narušena. Vrátila se však v Létě 2013 ve velkém stylu pod taktovkou tehdy novopečené zástupkyně školy Larrie Larstonové. Do dění bylo tehdy vtaženo nejen 16 vyvolených, ale celé koleje, které se podílely na plnění úkolů Čtveračky. Těsný výsledek osmi kostek mezi vítězným Havraspárem a druhým Nebelvírem v některých zanechal také hořkou pachuť a způsobil rozruch po krbech. Třetí místo tehdy obsadil tým Mrzimoru. Bojovníky z tohoto ročníku klání můžeme na hradě potkat skoro všechny.
V Létě 2015 se Bradavická čtyřka nekonala. Naplnily se tak vize, že jednou nastanou doby, kdy už nikdo nebude mít sílu a chuť nevděčné klání organizovat ani se do něj pouštět z pozice soutěžícího. Hrad se ale zvládnul pohádat i bez Bradavické čtyřky, vystačil mu k tomu drsný boj o Školní pohár.
Ani letos nic nenaznačuje tomu, že by se na hradě klání mělo odehrát. A co víc, evidentně Bradavická čtyřka ani nikomu nechybí. Přesto tvoří podstatnou část historie hradu, nad soutěžními příspěvky ve svých dobách často i nespalo dohromady 64 soutěžících. A jestli někteří čtenáři třeba i díky tomuto článku pochopí, kdo jsou ty chodící hnědé archiválie a že většina profesorů tu má také docela solidně odžito, pak splnil účel…
Se vzpomínkou na Bradavickou čtyřku
pro Denní věštec
Vicky Charmant
Ano. Ne úplně pravidelně, ale střídáme. 😀
Super článek. 🙂
Já si myslím, že tyhle mezikolejní soutěže všeobecně vyvolávají více negativních emocí, než je zdrávo. A nemyslím tím přirozenou soutěživost, která je alespoň v malé míře v každém z nás, myslím šarvátky mezi kolejemi, obviňování profesorů za jejich neúplnou nestrannost apod.
Kdo chce psa být, hůl si vždy najde. V každém systému je chyba a pokud někdo chyby hledat chce, nějakou si najde. Pokud organizátor cokoliv zanedbá, zapomene, nebo mu změna mudlovské situace obrátí Hog program vzhůru nohama, měl by mít po ruce zástupce, který by ho ve stejném duchu nahradil.
Pevně věřím, že profesoři v porotách takových soutěží jsou nestranní a přestože mohou fandit jedné z kolejí víc, než ostatním, myslím si a doufám, že opravdu jsou nezaujatí. To už je na cti každého. Ale tak či tak, každý se snaží soudit objektivně, ale objektivitu máme každý jinou – proto jich je tam více.
A ze strany soutěžícíh, myslím si, že každá snaha by měla být náležitě oceněna, jak ze strany poroty, tak i fanoušků, jelikož jde často o výkony opravdu obdivuhodné. A chápu, že se mnohdy může zdát, že ten, co vyhrál, měl příspěvek mnohem horší, než byl ten můj (z pohledu každého soutěžícího). Ale to už je život. Prý i mezi mudly je to stejné a čím dříve si na to člověk zvykne, tím méně ho to trápí. Ale to jen můj pohled a chápu, že se s ním nemohou všichni ztotožňovat.
Abych můj názor nějak shrnul, mezikolejní soutěže jsou fajn a měly by i nadále pokračovat, avšak s větší shovívavostí (od každého).
Za sebe se domnívám, že tradice mezikolejních klání (nebo i klání mezi jednotlivci) je fajn a určitě probudí emoce každého, kdo má HOG rád. Občas to jsou emoce pozitivní, občas negativní, ale vždycky nás nutí k zamyšlení hlavně nad námi samými 🙂 Takže já dávám Bradavické čtyřce svůj hlas 🙂
Já si z Bradavické čtyřky vybavuji jen skvělou atmosféru, která tehdy v našem týmu vládla. Ty horší věci člověk rád zapomene. Těšil jsem se, že bude další ročník BČ a kdyby se snad měla tahle podstatná součást Hogu stát minulostí, byla by to neskutečná škoda a ochuzení studentů o jedinečné chvíle. Dávám hlad Bradavické čtyřce a dávám hlas Vicky za to, že tohle téma vytáhla na světlo a moc hezky zpracovala.
Oprava… dávám hlas na hlad ;o))
No jo, hladovost pana Andyho se zas projevila v plné kráse. 😀