8 školních let se stávajícím famfrpálem

Je to neuvěřitelných 8 školních let zpátky, co jsme vedli vášnivé diskuze o tom, jak může fungovat famfrpál bez zavedení stropu u jednotlivých postů. Myslím, že čas ukázal, že může. Brány na tréninkové hřiště se netrhnou, skoro vždycky tam potkáme alespoň jednoho člověka, často tam bývá živěji než ve Velké síni. Byť si návrat k původnímu famfrpálu už neumím představit, některé jeho aspekty mi chybí.

Námět na článek jsem získala po zhlédnutí zápasu mezi Nebelvírem a Havraspárem, pro mě jako pro diváka rozhodně jeden z nejnapínavějších a nejzajímavějších zápasů, jaké jsem na hradě zažila. O takových zápasech se nám mohlo v původním famfrpálu jen zdát. Tehdy se divákům i hráčům zatajoval dech v podstatě jen ve chvílích, kdy jeden nebo druhý chytač měli svůj čas pro kliknutí na tlačítko, kterým při troše štěstí ukončili zápas. Stávající famfrpál zvedá diváky ze židlí nejen v okamžiku letu chytačů za zlatonkou, ale také v časech, kdy se jedno nebo druhé družstvo dostane k camrálu či potlouku. Stávající famfrpál nás rozmazlil natolik, že jen těžko si už asi dokážeme představit zasahovat camrálem neurčitý cíl.

Přechod na stávající famfrpál se odehrál bez větších potíží. Zmijozel i Nebelvír udrželi roli favoritů, když každý z nich vybojoval od té doby tři famfrpálové poháry. Havraspár se dokázal vymanit z pozice outsidera (do kterého ho společně s Mrzimorem v původním famfrpálu pasovala absence mistrovského chytače) a vybojoval také jeden pohár. Zajímavá pak byla sezóna Zima 2017, kdy každá kolej vyhrála alespoň jeden zápas.

Stávající famfrpál se těší oblibě i přesto, že už nemůže stát celé dlouhé roky na jedněch a těch samých hráčích. Díky věkové (a zkušenostní) hranici musí famfrpáloví kapitáni řešit každou sezónu odliv několika hráčů a postarat se o nové přírůstky. Dost možná i kvůli nemožnosti pomáhat koleji ve famfrpálu obléklo mnoho studentů fialový hábit. Hráči, kteří reprezentují kolej při oficiálních zápasech, většinou mívají na daném postu alespoň 18. úroveň, které se dá dosáhnout zpravidla za 1–2 sezóny (na hřišti ale můžeme potkat i hráče s nižšími úrovněmi, dle dispozic koleje), podobně tomu bylo s mistrovskou úrovní v původním famfrpálu.

Co ve famfrpálu postrádám, je zavařování košťat (pro ty, kdo nezažili – v původním famfrpálu každý hráč zhruba po hodině musel sesednout alespoň na 5 minut z koštěte), kapitáni tak museli myslet na prostřídání hráčů. Byť jsou hráči nuceni se prostřídat kvůli zásahům potlouků, pořád to není ono. Tým si díky tomu může vystačit s jedním spolehlivým brankářem na celou sezónu, rovněž střelci nebývají často terčem odrážečů. Myslím, že zavařování košťat by mohlo dodat famfrpálu ještě víc šťávy.

Stejně tak bomby hnojůvky. V posledních letech původního famfrpálu většinou existovaly dohody o jejich nepoužívání, popř. každá kolej měla dovoleno hodit určitý počet kvůli magíkům. Bomby hnojůvky na hradě stále existují, nemýlím-li se, dají se při obrovské dávce štěstí najít ještě v Ďáblově jámě, přijde mi škoda, že jsou nevyužité.

Z původního famfrpálu bych také ráda „vykradla“ vypouštění zlatonky po určitém časovém úseku. Dříve to bylo po hodině, tady bych orodovala alespoň za půl hodiny. Z celkem 47 zápasů bylo 7 zápasů ukončeno dříve jak za půl hodiny, což vychází v průměru na jeden takový krátký zápas na sezónu. Není to moc a uznávám, že je spousta takových, které trvají skoro dvě hodiny, ale stejně mi přijde líto, že dvě koleje de facto přijdou o jeden ze tří zápasů sezóny, když se na něj připravují celý rok, v některých případech dokonce každý den.

Stávajícímu famfrpálu je také vytýkáno nedokončení myšlenky slibované profilygy. Osm školních let zpátky mnozí z nás pochybovali, že by se dokázaly sestavit alespoň dva týmy, těžko říct, jestli se od té doby situace změnila.

Zavedením nového konceptu určitě došlo k zatraktivnění famfrpálu. Svědčí o tom nejen množství pravidelně trénujících, ale také počet fanoušků, kteří pravidelně zápasy sledují. Myslím, že se ve výsledku ukázalo, že změna famfrpálu byl krok dobrým směrem, byť bych si v budoucnosti přála ještě nějaké zásahy. Přesto věřím, že i tak nám stávající famfrpál nabídne ještě spoustu divácky atraktivních zápasů, třeba takových, jako byl ten letošní mezi Nebelvírem a Havraspárem.

Pro Denní věštec
Vicky Charmant