Všimli jste si už někdy, jak nezbytné jsou pro nás kouzelníky Hogwarts? Věřím, že ano, avšak myslím, že už málokoho napadlo, že tato škola nejen že je nezbytná, ale je rovněž i životně důležitá. Neb jsou dána kouzla, která porušit nemůžeme, ani kletbou, ani protikouzlem, dokonce ani lektvary. Jsou to kouzla, která jsou odpradávna ukrytá v srdci samotných Bradavic, jsou všude kolem nás, jsou V nás, my jsme jejich částí stejně tak jako ony jsou i částí naší.
Hogwarts jsou totiž ztělesněním čtyř nezbytných prvků. Ano, po tisíciletí kouzelníci vnímali čarodějné koleje jako důvod k soutěžení, chování, či jako pouhou symboliku nebo životní styl. Avšak čtyři fenomenální zakladatelé, Godric Nebelvír, Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru a Salazar Zmijozel, skryli v toto kvarteto kolejí sílu všech sil, sílu elementů.
Godric Nebelvír vždy zobrazoval, zobrazuje a není pochyb o tom, že i zobrazovat bude, známého „dobrého přítele, ale zlého pána“. Jistě, mluvím o ohni. Rudá barva nebelvírské koleje nejen že připomíná zbarvení ohně, ale i charakteristické vlastnosti jejích členů jsou ohni velice blízké. Chrabrost, odvaha a síla jsou mocné jako plameny ohně, které se dokáží spojit v požár. Nebelvírští jsou přátelští, běda však tomu, kdo je jejich nepřítelem, neb stejně jako oheň, i členové Nebelvíru dokáží být silným soupeřem. V neposlední řadě musíme zmínit nebelvírského kolejního tvora – lva. A! Že by vám to něco připomínalo? Mocný král zvířat, silný a odvážný, dokáže zjednat pořádek a vládnout svému království čestně, spravedlivě a dobře. Stejně tak dobře ovšem dokáže vést válku. Nebelvír je skutečnou ohnivou kolejí.
Představitelem druhého elementu – země – je pochopitelně zelená kolej Zmijozel. Nepřipomíná vám zelená barvu těch klidných, rozvážných, ale zároveň i tajemných luk a lesů? A chápete už nyní, proč Zmijozel a Nebelvír byli vždy úhlavními nepřáteli? kdykoliv přišel oheň do styku se zemí, dokáže si to přeci každý představit, nedělalo to dobrotu. Většinou to byla země, která odcházela z tohoto boje poraženě, avšak nikdy se nevzdala, a to hlavně díky své ctižádostivosti a lstivosti (zrovna vlastnostmi, kterých si Zmijozel cení nejvíc), které ji rovněž dohnaly k tomu, aby svou porážku rozpínavému ohni pomstila. Kolejní zvíže Zmijozelu – had – je této lstivosti a skryté nebezpečnosti jasným důkazem.
Jako třetí element je v pořadí voda, zobrazená kolejí havraspárských. O modré barvě Havraspáru ve spojení s vodou se nejspíš ani nemusím zmiňovat. Za zmínku však stojí spojení charakteristických vlastností těchto dvou prvků. Havraspárští jsou v prvé řadě bráni jako chytří a bystří studenti. Nevyvolávají konflikty sami od sebe a jsou tiší stejně tak jako voda, která plyne tiše, sama od sebe se nesnaží vyvolávat rozruch, sama od sebe je čistá a křišťálová, stejně jako jsou čisté a křišťálové i duše modrásků. Každý student Havraspáru zobrazuje jednu malou bystřinu (ne, opravdu to není náhoda, že slovo „bystřina“ je příbuzné slovu „bystrý“), tiše a moudře plynoucí, ovšem samu o sobě ne tolik zajímavou a mocnou. Když se ovšem všechny bystřiny spojí v celek, vznikne oceán tak mocný a rozsáhlý, že dokáže překvapit a pohltit mnoho nedůvěřivých lží a pomluv, které by o vodě mohly vzniknout. Ptáte se však, co to má co do spojitosti s havranem? Odpověď je více než jednoduchá. Cožpak to není právě havran, nejchytřejší ze všech ptáků, který tiše a volně v míru prolétá vzduchem, poklidně a nevzrušeně? Už chápete?
Kvarteto elementů nám doplňuje vzduch. Zbývá nám na něj do dvojice samozřejmě nikdo jiný než rozzářený Mrzimor. V jeho případě zakladatelé ukryli tajemství největší, neb spíše než vzduch do něj ukryli Slunce a svítivou žlutavou barvu. Jak ale víme, Slunce je plynová koule a vzduch je v podstatě také z plynů složený. To je to tajné spojení, které málokdy bývá odhaleno a Mrzimor je proto mnoha nechápálky zatracován či opomínán. Ovšem jen vytrvalý a pozorný divák ví, že mrzimorští skrývají mnohem více, než se na první pohled zdá, a v tom je jejich největší síla. Tím, že jsou obrazem vzduchu, bez kterého se nedá žít a rovněž obrazem Slunce, bez kterého se také nedá žít, vykouzlí každému na tváři úsměv, potěší jej, vyvolají radost a dokáží zahřát u srdce. Ze všech kolejí jsou mrzimorští bráni jako nejpřátelštější tvorové. Kolejní zvíře Mrzimoru – jezevec, je ztělesněním a srdcem samotné žlutavé kolejky, neb stejně jako Mrzimor, i on je občas podceňován, avšak stejně jako Mrzimor i jezevec dokáže překvapit a dokázat, že se v něm skrývá daleko více než se na první pohled zdá. A to činí z představitelů vzdušného elementu rovněž velice silného soupeře pokud dojde k boji, neb oni jsou daleko vytrvalejší než kdokoliv jiný a i když nemají prudký a ohnivý start, lstivou taktiku, či chytré úvahy, mají tvrdý a zářivý finiš, závěr, který každému vyrazí dech, avšak jejich největší síla spočívá v tom, že soupeři dokáží dech navrátit a s úsměvem a radostí ho znovu obveselit. A to je to, čeho si na mrzimorských všichni ceníme nejvíce.
Všechny elementy a koleje jsou propojeny, jedna bez druhé nemůže žít, stejně jako nemůže žít jeden element bez druhého. Srdcem, které dodává našemu společenství život a novou krev, je starý známý Moudrý klobouk, soudce a vypravěč všech příběhů, které se odehrály, odehrávají a budou odehrávat v průběhu mnoha tisíců let. Každý příběh je jeden malý studentík, ojedinělý a jiný, který začne, přijde, skončí a odejde, ale Moudrý klobouk zůstává, jako veliké srdce celé soustavy, které nikdy nepřestane tlouci, a tím žádný z elementů nikdy nezemře.