Arietty Liella Minette: „Hrocení není jednoduché.“

Arietty Liella Minette je na hradě poměrně mladou tváří. Studovat začala teprve v zimě 2017, přesto byla mezi ostatními výrazná už ve svém prvním ročníku. Stala se bodově nejúspěšnějším havraspárským nováčkem a do oka mnoha lidem padla už během svých prvních počinů.

V létě 2017 se mimo již zmíněný řád Snaživce roku svou aktivitou na všech frontách ukázala jako velmi schopná a všestranná, když se kromě sbírání bodů věnovala také psaní do havraspárského kolejního časopisu Corvina Declaratio, výchově svého stáda patrončat, famfrpálovému trénování a aktivnímu kolejnímu žití. Nejspíš i to byl důvod, proč Arietty před rokem zima 2018 připnula na hruď prefektský odznak po Wronce Zabloudilové, která ve stejném roce povýšila na primusku.

Abych zjistila, co za člověka se skrývá pod havraspárskou safírovou škraboškou, pozvala jsem Arietty na posezení v jeden příjemný podvečer a pokusila se z ní dostat informace pozoruhodného rázu.

Denní věštec: Krásný večer, Arietty! Nejprve bych Ti ráda za redakci Denního věštce pogratulovala jak k zisku Snaživce roku, tak k dechberoucímu výkonu, který jsi celý rok odváděla. – usměje se a přitáhne si k sobě hrneček pampeliškového čaje – Vzhledem k tomu, že nás čeká spousta otázek… můžeme se do nich pustit?
Arietty Liella Minette: Ahoj, Narcisse. – usměje se na redaktorku a napije se fialkové vody – Mockrát děkuju, svým způsobem jsem stále překvapená, že to opravdu vyšlo. A rozhodně můžeme, jen do mě! – zasměje se –

Denní věštec: Nemohla jsem si nevšimnout, že ses na prvních příčkách v bodování pohybovala od začátku roku. Jak to vlastně všechno začalo? – zvědavě se na ni podívá – Kdy a kde se vlastně vzala myšlenka na to, že bys mohla zkusit získat snaživce? A… myslela jsi na něj vůbec? – upraví si brýle na nose a pozorně naslouchá každému slůvku –
Arietty Liella Minette: – zhluboka se nadechne – No, víš, on to vlastně původně vůbec můj záměr nebyl. Snaživec pro mě byl vždycky něco opravdu velkolepého, ale měla jsem pocit, že pro mě zároveň nedosažitelného. Výuka mě tady bavila moc už v prváku, to sice ano, ale nikdy jsem netušila, že bych mohla vlastně hrotit takhle „ve větším“. Já původně nechtěla ani hrotit. – zasměje se – Nabrat si velké množství předmětů byl nápad, který přišel dost zničehonic, když jsme se v koleji shodli na tom, že bychom rádi získali pohár. Chtěla jsem zkrátka pomoct a zároveň jsem tak nějak věděla, že výuka mě hodně baví. Navíc se mi taky moc zalíbil náš diadém a tušila jsem, že později už moc velkou šanci na jeho zisk mít nebudu. Proto jsem si nabrala nejprve 20 předmětů s tím, že polevím v soutěžích. Jaká bláhová představa! – kroutí hlavou – Vedení koleje totiž přišlo se skvělou vnitrokolejkou, která byla zaměřená dost na body ze soutěží, takže jsem začala plnit i ty. No a jak šel rok dál, já se dostala na první pozici v bodování a mně se tam tak nějak… zalíbilo? A asi v tu chvíli jsem začala přemýšlet nad tím, že bych možná mohla mít šanci. Nikdo ze školy neměl o moc předmětů víc než já, takže nebyl vyloženě člověk, co by se o snaživce ten rok pokoušel. A tak jsem si prostě asi po měsíci od začátku výuky řekla, že bych to mohla zkusit a uvidí se. – usměje se –

Denní věštec: A ono to vyšlo! – spokojeně přikývne – Vzhledem k tomu, že mluvím se snaživcem roku a ne s člověkem, co se na hradě pohybuje jen tak mimochodem, nebudu se ptát, zda si tě výuka získala. Zeptám se jinak, totiž… čím si tě zdejší výuka získala? Jaké typy úkolů máš nejraději a které nemůžeš vystát? A máš raději koncept klasické výuky, seminářů, nebo soutěží?
Arietty Liella Minette: Výuka si mě získala skvělým provedením a profesionalitou našich profesorů. Mám tak trochu dojem, že jsem si na ní vybudovala skoro až závislost. Ta spousta sov, co se u mě den co den zastavovala, to jsem si prostě užívala! – směje se – Mě zdejší výuka opravdu moc baví. Líbí se mi, jak je každý předmět jiný a speciální a můžu s naprosto čistým svědomím říct, že každý mě nějak užitečně vylepšil v trochu jiné oblasti. Každý jeden z nich mě opravdu bavil a něco do života jsem si odnesla ze všech. Já nejraději píšu, mám ráda hloubavější úkoly, ve kterých se můžu nad věcmi zamyslet a podat svůj pohled na věc, i ty, ve kterých si mohu vymýšlet všechno možné. Naopak nemusím čistě vyhledávací, dokonce jsem si v rámci možností zvykla i na kreslení a básnění, přestože ani v jednom zrovna nevynikám. – ušklíbne se – Nejvíc mám tedy rozhodně ráda výuku, i když semináře jsou taky fajn. Co ale tak úplně nemusím, jsou soutěže. Za ten rok jsem se snažila udělat opravdu téměř všechny a chvílemi jsem myslela, že pokud boj o snaživce vzdám, bude to kvůli soutěžím. Hlavně na začátku roku jich bylo šíleně moc. I když paradoxně bych asi řekla, že soutěže v boji o snaživce byly asi mou nejsilnější stránkou.

Denní věštec: Pokud myslíš tou nejsilnější stránkou to, že jsi jich i přes své nesympatie odevzdala tolik, že jsi v nich byla první na hradě, je to skutečně obdivuhodné! – usměje se – Co důležitého sis z celého minulého roku odnesla? Dal ti něco, co bys jinak nejspíš nedostala nebo nezjistila, a vzal ti něco, co bys třeba teď zpětně nedovolila a nechtěla? Pokud bys to teď měla zpětně zhodnotit… byl ten rok pro tebe jako celek úspěšný v oblasti seberozvoje, nebo právě naopak?
Arietty Liella Minette: Já jsem za tuhle zkušenost nesmírně vděčná. Hrocení není jednoduché, co si budeme povídat. Kolikrát jsem měla chuť se na to vykašlat a radši to vzdát, protože jsem měla pocit, že mi to za všechny ty nervy nestojí. Myslím, že jsem se naučila podstatně lépe pracovat ve stresu, taky už umím rychleji číst, psát a vymýšlet úplně všechno. – směje se – Naučila jsem se, že zvládnu mnohem víc, než o čem mám pocit, že zvládnu. Uvědomila jsem si o sobě spoustu nových věcí, naučila jsem se pracovat se spoustou svých kladů i záporů a za to jsem hrocení opravdu vděčná. Poučila jsem se z některých svých chyb a zjistila jsem, že když jeden termín nebo dva nevyjde vše podle plánu, svět se nezboří a pořád má smysl dál bojovat. Myslím, že všechno co se mi během toho roku stalo, na mě mělo aspoň trochu pozitivní vliv a teď můžu zpětně říct, že jsem vážně ráda, že jsem tohle všechno podstoupila, protože pro mě to stálo za to. – usměje se –

Denní věštec: Jak jsi na tom byla během celého roku s časem? Zažila jsi termíny, kdy jsi nestíhala a něco odflákla a něco omluvila, nebo jsi měla vždy vše perfektně rozmyšlené a nebyl žádný problém? – trpělivě čeká, zda na sebe Arietty něco práskne – A ještě jedna věc! Dělalo ti větší problém se občas poprat s výukou na konci termínů, nebo se soutěžemi na konci každého dne?
Arietty Liella Minette: No, abych se přiznala, já jsem neskutečný prokrastinátor. – začervená se – Byly termíny, kdy jsem stíhala poměrně dobře, a byly termíny, kdy jsem myslela, že umřu stresem. Omlouvala jsem dost, víc, než bych chtěla, a musím se přiznat, že sem tam jsem i něco odflákla, protože už jsem prostě neměla dost síly na to, aby tomu bylo jinak. Osobně jsem do hrocení šla tak trochu i s tím, že mě to donutí si čas víc rozvrhnout a začít věci plánovat, ale řekněme, že tohle tak úplně nevyšlo. – ušklíbne se – Rozhodně jsem měla větší problém s úkoly na konci termínů. Soutěže jsem překvapivě stíhala většinou docela dobře. Možná to bude i tím, že jsem se jich víc bála, těžko říct. – pokrčí rameny –

Denní věštec: S několika snaživci jsem již měla tu čest si popovídat a většina z nich se velmi rozchází v odpovědi na jednu otázku. Proto ji musím položit i tobě! – přikývne si a zakření se – Když teď už víš, co získání řádu Snaživce roku zahrnuje, šla bys do toho někdy znovu, nebo máš dost a pokus zopakovat to ti přijde jako bláznovství?
Arietty Liella Minette: Nad tím sama dost přemýšlím a asi tak docela neznám odpověď. – zasměje se – Když to všechno skončilo a já si konečně mohla oddechnout, měla jsem pocit, že mi to jednou naprosto stačilo a už nikdy víc. Na druhou stranu mě hrotit i bavilo a je fakt, že teď už bych do toho šla poučená svými chybami, které se během roku samozřejmě také vyskytly, a mohla bych svůj výkon v podstatě ještě vylepšit. V následujících několika letech to ale opakovat určitě nechci. Zatím se přikláním tedy spíš k tomu, že si ponechám své jedno vítězství, ale kdoví. Třeba se na to v rozšiřujícím studiu budu koukat jinak. – usměje se –

Denní věštec: A teď trochu nepříjemná otázka, která ale musí zaznít! Jako člověk, který studoval spoustu a spoustu předmětů, máš jistě perfektní přehled o tom, kteří profesoři za to stojí a kteří ne. Naštěstí pro ně… a asi i pro nás dvě… se na tohle nezeptám. – uculí se – Mě by totiž zajímalo, jaké předměty minulý rok patřily ke tvým oblíbeným, a pak také to, které tě nebavily a jejichž studium sis neužila ani trochu. A samozřejmě – proč? – usměje se –
Arietty Liella Minette: Uf! – oddechne si – Já osobně milovala všechno od slečny Nianky, protože ta mi jako profesorka neuvěřitelně sedla a její předměty naprosto zbožňuji. Hrozně si vážím jejího přístupu k učení a její zpětná vazba mě vždycky nakopla k tomu, abych to celé nevzdala. Jinak mě moc bavily také Dějiny čar a kouzel, Magie krásy, Nauka o sebevědomí či Flákání pro pokročilé. Upřímně mě ale bavilo vážně všechno. Každý předmět byl speciální a zábavný trochu jinak, takže o ničem nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo. Dokonce na to, že nejsem extra fanoušek kouzelných tvorů, mi přišly zábavné i všechny předměty právě s touto tématikou! Jak už jsem řekla, podle mě je naše výuka na opravdu skvělé úrovni a každý z profesorů odvedl na svých předmětech velký kus práce a já jsem moc ráda, že jsem měla tu čest je všechny studovat. – uculí se –

Denní věštec: – je s odpovědí moc spokojená – Nebyla jsi jediná, kdo letos bodově nějakým způsobem vynikl. Na paty ti občas šlapalo hned několik dalších a mě by zajímalo… jak jsi lidi kolem sebe vnímala? Vadili ti, byli ti trnem v oku, nebo jsi za ně naopak byla ráda? Byli tvým hnacím motorem, nebo ti byli úplně ukradení?
Arietty Liella Minette: Já si všech, kteří se mnou soupeřili o titul, nesmírně vážím. Nemůžu tedy říct, že bych za to vyloženě byla ráda, byl to pro mě přeci jen tak trochu stres navíc. Na druhou stranu, bez soupeřů by to nebylo ono. – mrkne – Nejvíc si cením určitě zelené Veronicy, která pro mě byla velmi vyrovnanou soupeřkou po celý rok. Tuhle slečnu já hrozně moc obdivuji a rozhodně by si podle mě ten titul taky zasloužila. Celý rok odváděla skvělou práci, je velmi talentovaná a já vždycky jen s otevřenou pusou v archivu koukala, jak skvělé práce odevzdává. Myslím, že jsem nakonec vyhrála hlavně díky tomu, že Veronica už hrotila i dřív a já tím pádem měla větší množství předmětů na výběr. Určitě ale musím vyzdvihnout i Cass, která rozhodně také měla slušně našlápnuto. Takže ne, že by mi konkurence vyloženě vadila, ale úplně nadšená jsem z ní taky nebyla. – kývne a usměje se –

Denní věštec: Když po celém roce konečně zaznělo tvé jméno na závěrečné slavnosti z úst ředitele, jaký to byl pocit? Užila sis to, nebo jsi toužila být mimo hlavní dění a oslavovat někde v koutku? A jak sis vůbec užila samotné slavení takového úspěchu? – zazáří jí oči –
Arietty Liella Minette: Já tomu hrozně dlouho nemohla uvěřit. – rozzáří se – Naprosto jsem nečekala, že to opravdu zvládnu, ale byla jsem sama na sebe rozhodně pyšná. – kývne – Dost jsem se překonala a taky jsem byla moc ráda, že jsem pomohla koleji k vítězství poháru. Samotné slavení… upřímně, já asi zas tak moc neslavila. Byla jsem teda samozřejmě hrozně moc šťastná a taky vděčná za každou gratulaci, kterou jsem dostala, ale zároveň dost vyčerpaná po celém školním roce. Ale slavnost byla rozhodně skvělý zážitek, tu jsem si velmi užila! – uculí se –

Denní věštec: Co si myslíš o… „perfektním kandidátovi“? – zatváří se trochu tajemně – Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít člověk, který má na to snaživce získat? Jaký by měl mít, co by mu nemělo a naopak mělo chybět? A je na hradě někdo takový, kdo tvou představu splňuje a koho bys ráda jmenovala, abys ho třeba trochu popostrčila, kdyby o snaživci teprve uvažoval?
Arietty Liella Minette: Podle mě to musí být člověk nadšený pro výuku a zároveň takový, který se nezalekne žádné výzvy. Měl by to být někdo, kdo už ideálně nějakou tu zkušenost s větším sběrem bodů má, aby ho to pak úplně nezničilo, protože pro mě osobně byla hrocení krásná představa, ale realita už byla o trochu krutější. Zároveň by dotyčný měl být schopný si tu práci asi i trochu rozložit i na jiné dny než na termínový víkend. – zasměje se a odkašle si – Každopádně myslím, že to nadšení a odhodlání je asi nejzásadnější. Pokud bude člověk odhodlaný snaživce získat a k tomu bude mít podporu od přátel, kteří mu budou fandit, tak má z půlky vyhráno. Myslím, že hradní obyvatelé si ani neuvědomují jak je důležité, aby snaživce a hrotiče v jejich vytrvání podporovali. Protože to opravdu není procházka růžovým sadem a stačí pár slov, které člověka můžou nakopnout k tomu, aby se dál snažil a nevzdal to. Já osobně bych ten titul hrozně moc přála Veronice, která jej letos jen o chlup nezískala, protože vím, že na to rozhodně má. Cassandra je rozhodně dalším člověkem, který by na snaživce určitě mohl dosáhnout. A v neposlední řadě moc a moc fandím Mandy, protože ta holka je žluté sluníčko, které se ničeho nezalekne, pro svou kolej opravdu bojuje, je nadšená a moc talentovaná. Takže, Mandy, do toho, budu ti moc fandit!

Denní věštec: Na hradě jdeš teprve do třetího ročníku, ale věřím, že i během těch dvou absolvovaných se trochu měnil tvůj pohled na bodohrocení jako takové. Jaký byl, když jsi nastupovala na hrad? A jak se změnil teď, když ses svým výkonem nesmazatelně zapsala mezi bodohrotiče? – zaujatě ji poslouchá –
Arietty Liella Minette: Já hrotiče vždycky dost obdivovala. Chce to velké množství úsilí i času, které do toho vkládají. A všichni školní hrotiči stále můj velký obdiv mají, protože poté, co jsem si to sama zkusila, vím, že to vůbec není snadné. Jejich vytrvalost musí být opravdu velká a láska ke koleji a nadšení z výuky taky. Takže můj pohled na hrocení se nejspíš v podstatě nezměnil. Pořád si myslím, že je to něco dost náročného, co nesedne každému, a zároveň si vážím všech, kteří to alespoň zkusí. Těžko říct, jak moc teď budu dál bodohrotit. Svým způsobem se mi to dost zalíbilo, ale ráda bych se teď na nějaký čas zkusila tady na hradě věnovat jiným věcem a určitě nějakou dobu nebudu hrotit v tak velkém měřítku. – usměje se –

Denní věštec: Znovu mi nahráváš. – uculí se – Arietty Liella Minette. – pronese její jméno s potutelným úsměvem – Havraspárská studentka třetího ročníku, famfrpálová střelkyně, nově také prefektka a členka redakce Denního věštce… – vyjmenovává a usmívá se – Není snad hradní oblast, ve které by ses nepohybovala. Ale já se ptám – kam vlastně chceš směřovat? Kam bys ráda, kdyby šly tvé kroky na hradě, co dalšího by tě lákalo?
Arietty Liella Minette: Je pravda, že moc dalších aktivit, ve kterých bych tady nebyla zapojená, už nezbývá. – zasměje se – Když jsem nad svým směřováním během dalších let přemýšlela, rozhodla jsem se, že pro mě bude prioritou být plnohodnotným členem modrého vedení a snažit se působit nejvíc právě tam. Svou kolej opravdu miluji, Havraspár se mi stal druhým domovem a já jsem nadšená, že se teď své koleji mohu odvděčit další snahou a prací pro ni. Další zcela nové věci, do kterých bych se chtěla zapojit, už tady na hradě zatím nejspíš nemám. Ale uvidíme, třeba se časem naskytne další zajímavá příležitost, kterou nebudu schopná odmítnout! – zasměje se –

Denní věštec: A třeba takový Sedmiboj nebo Bradavická čtyřka? – optá se ještě zvědavě – Jsi schopná uvažovat třeba o účasti v nějaké větší hradní soutěži?
Arietty Liella Minette: Sedmiboje se účastnit upřímně řečeno moc nechci, ten mě neláká, protože naprosto neumím kreslit, což by mé šance podstatně snižovalo. – ušklíbne se – Bradavická čtyřka by se mi zamlouvala asi o něco víc, to je přeci jen týmová soutěž a tam už bych mohla být ve svém živlu. Takže ano, možná třeba jednou zkusím čtyřku a kdoví, třeba si to časem i s tím Sedmibojem rozmyslím. Přece jenom, kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu snaživec roku, asi bych se té představě dost smála. – uculí se –

Denní věštec: Tvoje pole působnosti je, jak už jistě všichni ví, velmi široké. Je také obdivuhodné… – mrkne – Zajímalo by mě ještě, zda se najde něco, co tě u nás opravdu nebaví a jde ti to krkem. Může to být opravdu cokoli… při minulém rozhovoru jsem Bibi Anne říkala, že při odpovědi může jít třeba i o příšeru ve sklepení nebo post ve famfrpálu. Najdeš něco takového?
Arietty Liella Minette: Asi jsem nikdy nepřišla na chuť jámě. Pořád tam padám a nejde mi to, přestože bych chtěla všechny ty pěkné odměny, které tam člověk může získat! Ale nejsem dost trpělivá na to, abych se s jámou naučila spolupracovat. Čas od času to stejně zkusím, ale pak mě to věčné padání stejně začne zase štvát a na nějakou dobu se přestanu snažit. – zasměje se – Ale kdoví, třeba se mi tam časem líbit začne. – pokrčí rameny –

Denní věštec: – nadšeně přikývne – Napadá mě ještě jedna otázka! – vyhrkne a sama si tím naruší osnovu – Myslíš si, že by člověk měl vědět, do čeho jde, když zkouší snaživce získat poprvé, nebo je lepší, když to objevuje postupně a ukrajuje z menších cílů, které během roku překonává?
Arietty Liella Minette: Podle mě hodně záleží na jednotlivci. Sama můžu říct, že jsem spokojená s tím, jak jsem se sama ke snaživci postupně dopracovala a v podstatě klady i zápory hrocení zjišťovala až během roku, kdy jsem snaživce taky získala. Na druhou stranu možná, že postupné dopracování ke snaživci je dobré v tom, že člověk pak není tolik zahlcený a překvapený. Takže bych řekla, že obojí má své kouzlo. – uculí se –

Denní věštec: – kouká do pergamenu – Zdá se, že jsme u konce! – překvapeně zamrká – Mám tedy na srdci poslední přání. Mohla bys mi, samozřejmě mimo rozhovor, prozradit, kolik anonymních ctitelů ti pozornost kolem snaživce zajistila? – zakření se –
Arietty Liella Minette: Bohužel ani jednoho. – zamračí se – Nejspíš to budu muset příští rok zkusit znovu, protože takhle by to nešlo! – ušklíbne se –

Denní věštec: – rozesměje se – Tak to přeji hodně štěstí a pevných nervů! Moc děkuji za tvůj čas, přeji krásný zbytek večera a spoustu úspěchů do budoucna! Jsem si jistá, že o tobě ještě hodně uslyšíme. – usměje se a mrkne –
Arietty Liella Minette: Taky moc děkuji, rozhovorovalo se mi s tebou opravdu výborně. – mrkne – Měj se krásně a hezký zbytek večera! – usměje se –

Pro Denní věštec
Narcisse Cinerea