Kam zmizely Dívky od Bobří řeky?? Díl první…

Díky své obětavé nátuře jsem začala na vlastní pěst pátrat, co se s těmito Dívkami stalo. Napřed by se vám hodilo pár informací. Někdy kolem začátku školního roku začalo pár těchto Dívek uctívat Velkého Bobra. Lákaly tam kde koho. Stala se z toho strašná móda a snad každá holka v Bradavicích ho začala uctívat taky (já tvrdím, že s proudem plují jen mrtvé ryby, tak jsem byla už jenom z principu proti). Své „centrum“, jestli se tomu teda dá tak říkat, si zřídily v Dívčí umývárně, na čtvrtém záchodku vlevo pod obrázkem velkého prasete (Chensie Matrix tvrdí, že já nerozeznám prase od bobra). Když na něj kliknete a zadáte super tajné heslo, které nikdo nezná (tím heslem je slovo bobri, taky vás to překvapilo?), dostanete se do takové místnůstky, ve které zdechl pes už dávno a pořád se tam jenom rozkládá…

Poděkování: Aryi De Hall za její nenapodobitelné rozesílání cizí práce cca 15-20 lidem i přes mé důrazné upozornění, ať tak nečiní… ale věřme její verzi, že nic špatného neudělala… Rovněž jsem ti vděčná za ten nevydaný článek v Corvinovi. Vždycky jsem chtěla být slavná…

Tentokrát jsem se vzdala veškerých pokusů o utajení a všem jsem osobně začalo rozesílat sovy. Většina Dívek na ně vůbec nezareagovala a pouze mlčela – důkaz, že tam poměry nebyly úplně v pořádku a považují to neustále za citlivé téma, jiné mě poslaly slušně do míst, kam ani slunce nesvítí. Zde mělo být jméno, ale dotyčná mi několikrát zdůraznila, že si nepřeje být jmenována. „Promiň, ale vše je přísně tajné a já z toho stejně nic mít nebudu…“ Ještě aby měla, to jí nestačí, že její jméno zveřejním v Denním Věštci a zajistím jí tak nehynoucí slávu??

Jistě se už nedočkavostí chvějete. Co se mi tedy podařilo vyšťárat. Má odhalení jsou velmi překvapivá a pobuřující. Třeba už jenom to, že jedna ze zakladatelek Caroline the Unicorn, se za své Bobříky zřejmě stydí: „Asi sis mě s někým spletla, jsem nováček a o „Bobří řece“ nic nevím.“ Když jsem jí odepsala, že je od ní až trapný takto kecat (měla jsem na ni spešl dotazy, protože jsme už měla zjištěný, že je vedla), mlčela jak ryba, tedy chci říct bobr. A důkazy?? Zde jsou: Kdosi (nepřeje si být jmenována) říká: „Máš to mít… pšššt Caroline the Uni…něco je modrá… Ta nás vede.“ Nebo se taky jenom stačilo mrknout na ten jejich web: „Jestli chcete být v našem Bobřím spolku, pošlete sovu buď Elis Jane Boneové, nebo Caroline the Unicorn.“ Pokud by s tím milá Carol neměla vůbec nic společného, proč by se jí měla posílat ta sova, že??

Teď jsem prakticky zabila dvě mouchy jednou ranou. Objasnila dvě zakladatelky. Je jimi Elis Jane Boneová a Caroline the Unicorn. Ještě by měla být třetí, ale tu se mé zdroje už rozcházejí. Někdo tvrdí, že ta třetí existuje a jiný zase, že ne.

Co tedy bylo hlavní náplní tohoto společenství?? Tady existují tři různé teorie…
První: Chensie Matrix tvrdí: „Náplní spolku bylo uctívat ó velkého Bobra. Nosili jsme ó velkému bobrovi krásné dřevěné klády, aby nás přijal pod svou ochranu.“
Druhá: tajný zdroj: „Náplň byla jednoduchá, uctívat našeho vládce.“ (Rozuměj Caroline the Unicorn a Elis Jane Boneovou).
Třetí: p.p. Aleath deDark Spellman: „Žádnou náplň zatím neměl, neboť byl zatím v počáteční fázi vzniku“. Já osobně dávám přednost té teorii číslo dva, přijde mi více prozaičtější… xP

Další ze zajímavostí jsou jimi prováděné krvavé rituály. Vesměs všechny Dívky, které se mi uráčily odpovědět tvrdily, že žádné nebyly. To je ovšem sprostá lež. Svými neodbytnými a vysoce inteligentními dotazy se mi podařilo nachytat Chensie Matrix na hruškách: „Krvavé rituály se odehrávali především počátkem noci, kdy jsme prolévali plazmu dárců krve a tančili hula hula deštné tance pro záchranu bobrů z velké Afriky. Jsem totiž zastánce ochrany a svobody zvířat!“ Zajímavější rituál však popsal pan profesor Aleath deDark Spellman: „Krvavé rituály? Tak to bylo opékání čuníků“ Lakomci! Ani rozdělit se nechtěli. Na můj dotaz, zda to nebylo od nich přece jenom vůči nám ostatním lakomé, Claire Magic svěsila ušiska a všem se omlouvá: „No.. tak přiznávám… že to trošku lakomé bylo, ale až se příště bude něco takového konat, určitě přizveme celý hrad….“ Doufejme, že to nebyla jen prázdná slova a opravdu tuto svou životní chybu napraví.

A to je, co se týká prvního dílu, všechno. Zde měl být závěr, ale nic inteligentního mne nenapadá, tož to nechám otevřené, jelikož to bude logicky navazovat. A až budu mít opět čas (tzn. až se mi bude chtít), napíšu díl druhý… tak se těšte.