Co se odehrává za dveřmi ministerstva kouzel? Jednají naši přední politici opravdu nad zlepšením podmínek našeho kouzelnického světa?
Opak je bohužel s největší pravděpodobností pravdou. Z nejmenovaného zdroje se nám podařilo vypátrat, že namísto poklidného bafaní tetralkového tabáku a nerušeného bloumání nad našimi životy, můžeme zaslechnout zpoza zavřených dveří výrazy typu; full hand, full house, flek, ré nebo tuti! Podezřelá to shoda s výrazy z karetních (nutno dodat hazardních) her poker a mariáš.
My ale zašli dál. Podařilo se nám totiž získat výpověď jedné ministerské zaměstnankyně. Na její žádost však nebudeme uvádět jméno, adresu ani žádné jiné údaje.
„Já, mno víte vytírám tady podlahy už ňákou dobu…jé…to sem neměla řikat, nic nevytírám vůbec! No prostě při svý práci sem tam něco zaslechnu a vobčas i něco zahlídnu. Ale proboha nesmíte říct, že jsem vám něco řekla! To vážně ne! To bych letěla na hodinu. Když ono to už je k nevydržení. Páč když se do toho pustěj, třeba tudle včera zas, tak tu ztvrdnou někdy i pekelně dlouho a jak pak mám podle nich vytřít v hlavním sále?….“
Co je na tom tedy pravdy? Můžeme ještě důvěřovat našemu ministerstvu, ke kterému má ještě dnes spousta kouzelníku nesmírnou důvěru? Nebo jde jen o jednu velikou a ošklivou pomluvu?
Ať tak či onak, faktem ovšem zůstává, že na ministerstvo kouzel chodí množství podezřele vyhlížející balíčků nápadně připomínající svazky karet.