Tato báseň vystihuje pocity člověka, který je na konci svých sil…
Připadám si sama,
nikým nevnímána.
Smutno je mi, a to moc,
pláču večer každou noc.
Připadám si jako nic,
je mi smutno čímdál víc.
Nikdo nemá pochopení,
ani ve mně zalíbení.
Připadám si jako vzduch,
mému tělu chybí duch.
Jsem jak tělo bez duše,
nikdo mi nepomůže.
Připadám si jako nebe,
beze Slunce a bez Tebe.
Jako kámen vprostřed poušti,
do něhož se živly pouští.
Již nemám sil dále žít,
o životě jenom snít.
Sbohem světe, sbohem lidi,
jste poslední kdo mě vidí.