Poznávání kmenů II.

| Vydáno:
Dneska pojedeme opět do Afriky a navštívíme Pigmeje, konkrétně kmen Aka, který se nachází ve Středoafrické republice. Pamatujete si na Masaje? Ti jsou hrozně vysocí. Pigmejové jsou naopak malincí, normálně velkému člověku nejsou ani po ramena. Nejvyšší Pigmejové mají 150 cm. Tak pojďme se na ně podívat.

Po dlouhé cestě jsem se konečně dostal do husté džungle, ve které se nachází již zmiňovaný kmen Aka. Když jsem se prodral tou džunglí, uviděl jsem takové malé chatky se slámovou střechou a stěnami z klád místních stromů poplácanými bahnem, věděl jsem, že jsem na správném místě. Když jsem došel do menší vesničky, uvědomil jsem si, že jsem si ve městě zapomněl najmout překladatele. Ani jsem nedoufal, že bych se mohl domluvit. Ale s náčelníkem kmene jsem se dokonce domluvil, tak jsem se ho poptal na pár otázek.

Blake Towerell: Zdravím vás, Silný Býku, jak se vám tu žije v husté džungli, nebydlel byste radši někde ve městě?
Náčelník Silný Býk: Ve městě?! Kdo by chtěl bydlet ve městě?! Bydlení ve městě je pro padavky, všude samý kouř, odpadky, auta a ty vaše další vozítka. V džungli je to o dost lepší, všude kolem sebe máte přírodu, máme tady čisto a všichni se tu chovají pěkně a všichni si po sobě uklízejí, ne jako v těch vašich městech.

Blake Towerell: No, to máte nejspíš pravdu, ale ve městech máme spousty skvělých vymožeností, ale radši se o tom nebudeme bavit, ještě bychom se tu zbytečně pohádali. Co je vaší náplní dne?
Náčelník Silný Býk: No, já většinou chodím na lov s pár muži a lovíme zvířata pro náš kmen, aby se mohl uživit. Někdy také chodím do blízkých vesnic vyjednávat nějaké obchody, třeba prodáváme zbylé kůže ze zvířat nebo různé zuby a rohy z těchto zvířat.

Blake Towerell: Tak to musíte být po těch dnech pěkně vyřízený, jelikož nejbližší vesnice je 15 km a lov je velmi náročná činnost. A co zábava? Jak se tady bavíte?
Náčelník Silný Býk:  No, my tu hrajeme takový sport, který jsme si vymysleli, jestli budeš chtít, můžeš si ho také vyzkoušet. Jde o to, že v každém týmu se nachází pět hráčů, máme tu jeden míč, který je zhotoven z žaludku hrocha. Na hřišti je vyznačená čára, za kterou se musí hráč s míčem dostat a když se tam dostane, tak jeho tým získává bod. Tak jdeme na to.

Takže taková alternativa rugby, popravdě s tím žaludkem hrocha se mi moc hrát nechtělo, ale zkusil jsem to. Rychle jsme získali míč a zrovna jsem ho chytil, tak jsem se snažil doběhnout na konec hřiště, ale rychle jsem byl sražen k zemi, naštěstí jsem stihl míč rychle hodit svému spoluhráči. Najednou se hra přerušila, nějaký Pigmej křičel něco, čemu jsem nerozuměl, záhy jsem pochopil. Do tábora naběhnul nosorožec, po dlouhém snažení jsme nosorožce konečně odehnali.

Výlet to byl vskutku zajímavý. Pigmejové jsou velmi zajímaví lidé, doufám, že se za nimi ještě někdy podívám. Samozřejmě se můžete těšit na další díly.

Pro Denní věštec
Blake Towerell

Published by

Blake Towerell

Rád objevuje nové světy, nové možnosti, a také sladkosti. A rád se o tom také rozepíše, cokoliv ho zaujme popíše. Má hlavu plnou nápadů, co nenajdete v odpadu. Na papíře jeho myšlenky končí, psát rozhodně jistě nikdy neskončí.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *