Na Letním kempu pan ředitel předvedl, že má nejenom úřednické předpoklady a organizační schopnosti.
Bylo mi ctí mít v páteční den službu s panem ředitelem. Domácí skřítci totiž do Honorova s námi nejeli – museli zůstat na hradě. Ovšem pan Nimrandir Elenére jako by měl s obsluhou a domácími pracemi již nějaké zkušenosti.
Nebylo potřeba ani slova, každý přišel s něčím. Snídaně byla velkolepá! Na menu byly Kudrlinkaté párky, které zmizely skoro okamžitě. Neviditelná pomazánka šla na odbyt jakbysmet. Jacob Tombola se postaral o květinovou výzdobu i stravu, Betelgeuse Orionis zase o to, aby vše klapalo. Lee Mortir se ujal zásobování. Co však každému dodalo opravdu chuť k jídlu, byl sám pan ředitel.
S umem hodného jen opravdu výjimečného domácího skřítka roznášel na stříbrných podnosech zeleninu i salámy do posledního kousku. V průběhu snídaně měli hosté možnost se zaposlouchat do jeho velmi delikátních básní. Profesor Midar Kilahim se div nezakucal pod návalem smíchu a párků.
Celý kemp očekával, co si připravíme v poledne. Menu se vznášelo nad stoly a hlásalo:
Trollí polévka a hlavní menu
Placky z moučných červů
s drcenými škrknami
a pečenými sovičkami
Předkládám důkaz ve formě čarokresby, kde sám pan ředitel doporučuje speciality na snídaňovém menu.
Oběd doprovodil filharmonický sbor místních kouzelníků a pan ředitel se oháněl, aby usadil každou slečnu i pána a popřál mu dobrou chuť.
Ač o večeři se již postarala Felicitas Frobisherová a Silvia Honorová, bylo potřeba protiskluzových opatření, protože kdekomu při pohledu na přecpané stoly ukápla slina.