„Vše je to o uspořádání času,“ hovorí slečna Watanabe

Jednou z povinností na tejto škole je písanie domácich úloh. Občas sa môžu písať aj súťaže. Každopádne, za tieto písanička sa získavajú body. Momentálne má najviac bodov slečna Aya Watanabe z modrých radov. Navyše, má skoro o 1 000 bodov viac ako tá osôbka, ktorá je na druhom mieste. Chcete sa o nej dozvedieť čosi viac? Prečítajte si tento rozhovor.

Denní veštec: Milá slečna Watanabe, vítam vás tu a som rada, že ste si našli chvíľku času na tento rozhovor. – usmeje sa –
Aya Watanabe: Děkuji, jsem ráda za jakýkoli rozhovor. – usměje se –

Denní veštec: Myslím si, že ste na škole vcelku známa. Lietate na metle po školskom ihrisku, no okrem iného stíhate aj 19 predmetov. Ako je to možné? – tvári sa prekvapene –
Aya Watanabe: Vše je to o uspořádání času. Pokud si své povinnosti dobře rozvrhnete, stihnete trénovat famfrpál i napsat všechny úkoly.

Denní veštec: To je pekne povedané. Máte na to nejaký spôsob, ako si lepšie rozvrhnúť čas? Vy to viete asi veľmi dobre, keď máte našľapnuté na Snaživca roka.
Aya Watanabe: Vše dělám postupně. Každý den napíši nějaký úkol a prostřídám to s plnohodnotným tréninkem famfrpálu. Mé povinnosti však nejsou jenom tyto dvě oblasti, a tak se občas stane, že svůj plán nedodržím a další den musím napsat více úkolů. Ale i tak s tím nemám problém a v pohodě to zvládám.

Denní veštec: To je super! Nemáte niekedy problém s demotiváciou alebo niečim takým? Lebo, aspoň podľa mňa, vydržať v takomto tempe pár mesiacov je obdivuhodné.
Aya Watanabe: Nemám. Od začátku roku jsem byla dost odhodlaná jít si za svým cílem a stále mi to drží. Avšak podpory se mi dostává i od mého okolí, především od mého patrončete Aimée Leavittové, která mi velmi často do sovince posílá krásné vzkazy, kde chválí můj bodový postup a pohání mě k zisku dalších bodů. Tímto jí za to znovu mnohokrát děkuji. Moc si toho vážím. – usměje se –

Denní veštec: To je milé. – usmeje sa – Čo robíte iného okrem plnenia domácich úloh a lietania na metle? Ako sa rozptylujete?
Aya Watanabe: Skvělým rozptýlením od psaní úloh je právě famfrpál, kde trávím většinu svého času, ale ten byl v otázce eliminován, tudíž mohu zmínit třeba posezení v kolejní místnosti. Ano, to je také mojí velmi oblíbenou činností. Dá se tam v klidu přemýšlet i se horlivě bavit s přáteli. To místo mě vždy naplní zvláštním pocitem inspirace a dodá mi energii pro psaní dalších úkolů. Možná to ale bude tou horkou čokoládou, kterou zde neustále popíjím. – zasměje se –

Denní veštec: To, že v kolaji je čosi magické, to je zrejmé. Ale žeby bola v čokoláde magická sila? – zasmeje sa – Čo si myslíte, že je dôležité k tomu, aby sme boli vo všeobecnosti úspěšnými? Nielen iba tu na hrade. To už asi nebude iba tou čokoládou, ako sa to môže zdať, že je to vo vašom prípade.
Aya Watanabe: V čokoládě magická síla zajisté je! – zasměje se – Každopádně k tvé otázce. K té toho nemám moc co říci. Každý člověk je úspěšný, někdo více, někdo méně. Záleží to na tom, kolik toho do své práce vloží, jak moc se snaží a hlavně, jak moc ten výsledek v podobě úspěchu chce, protože i to udává míru snahy a síly vložené do práce. Nesmí nám také chybět odhodlání se pustit i do náročnějších úkolů a vůle dotáhnout svou práci až do konce.

Denní veštec: S tým súhlasím. Avšak často vidíme, že v skutočnosti to nie je také jednoduché a musíme prekonávať nie vždy ľahké prekážky. Asi to už každý z nás zažil. A k tomu treba tú motiváciu, o ktorej sme už hovorili.
Náhodou dnes som dočítala jednu knihu, je o jednom kúzelníkovi, ktorý lieči ľudí u svätého Munga. Raz za čas odíde na nejakú misiu do krajiny zasiahnutej vojnou alebo nejakou katastrofou a tam pomáha liečiť v horších podmienkach ako doma. S tým je trochu spojené, že mne sa zdá, že v dnešnom uponáhľanom svete sa ľudia iba ponáhľajú a na „dobré“ veci kašľú a potom sa k druhým nesprávajú tak dobre a nič ich nebaví. Strácajú motiváciu. Ako keby sme niekedy potrebovali zažiť niečo iné, aby sme prišli na to, ako môžeme naplno využiť náš čas. Aj keď si nie som istá, či je to aj so spomínaným kúzelníkom. Čo si o tom myslíte?
Aya Watanabe: Víceméně s tím souhlasím. Někteří lidé jsou posedlí či jen prostě zaneprázdněni prací/studiem a omámeni vidinou úspěchu natolik, že zapomínají, že kolem nich jsou další lidé, kteří vyžadují určitou úroveň ohleduplnosti a vhodné komunikace. Každý z nás se jistě do této situace někdy dostal a musím přiznat, že i já. Následně jsem byla nepříjemná na ostatní a reagovala podrážděně snad na jakoukoli otázku. Byla jsem zaneprázdněná, což ovlivnilo můj dosavadní milý přístup. Někdy je tedy dobré si odpočinout a odreagovat se. Vzít si knihu, jít se projít či se proletět na koštěti. Motivaci tímto způsobem sice nenajdete rychleji, ale vaše práce bude efektivnější a mezilidské vztahy zůstanou neporušené, pokud práci odložíte včas.

Denní veštec: Na tom tiež niečo bude. Nechajme momentálne „ťažšie“ reči a „filozofovanie“ . Radšej nám povedzte nejaké tajné receptíky, ako čo najlepšie vychádzať s učiteľmi a získať pár bodov naviac.
Aya Watanabe: Tajné recepty se přeci neprozrazují. – zatváří se tajemně – A na lepší vztah a vycházení s učiteli doporučuji seminář Jak nevytočit fialové ve čtyř krocích od slečny Any Dawson.

Denní veštec: Tak ďakujeme veľmi pekne za tajný recept. Ešte by ste mi mohli povedať, ako je to s vami a Snaživcom roka? Ste bodohrotička, alebo to robíte pre zábavu či pre kolaj?
Aya Watanabe: Při pohledu na můj počet předmětů je očividné, že bodohrotička jsem. Ale nedělám to za účelem zisku řádu Snaživce roku, ale Diadému Roweny z Havraspáru. A samozřejmě získávám body také především pro kolej, protože tento rok máme krásně našlápnuto na Školní pohár.

Denní veštec: A ako si vysvetľujete to, že druhá osôbka za vami má skoro o 1000 bodov menej ako vy?
Aya Watanabe: Vysvětlení pro to žádné nemám, ale jsem ráda.

Denní veštec: Ako si predstavujete budúcnosť tu na hrade?
Aya Watanabe: Tak jako svoji přítomnost- v obklopení famfrpálových hráčů, camrálů a závěsů kolejní místnosti Havraspáru. – usměje se –

Denní veštec: A potom? Chceli by ste byť profesorom alebo knihovníkom?
Aya Watanabe: Představa jakéhokoli fialového hábitu mě nijak neláká. V koleji zůstanu minimálně tak dlouho, dokud budu moci hrát famfrpál. Pak se uvidí, kam mě osud zanese.

Denní veštec: Čo keby vznikol na hrade napríklad fialový post „profesionálny hráč“ alebo „učiteľ famfrpálu“ alebo napríklad „famfrpálový rozhodca“? Šli by ste potom robiť tieto „povolania“?
Aya Watanabe: Pravděpodobně ano. Ráda bych se věnovala famfrpálu i potom, co už nebudu moci hrát za kolej. V zavedení profesionální ligy moc nevěřím, takže profesionální hráč budu mít tak maximálně napsané ve statusu. Ale takový famfrpálový rozhodčí zní zajímavě. I když na druhou stranu, rozhodčí je vždy člověk, na kterého diváci i hráči nejvíce nadávají, tak nevím, zda bych zrovna takovou práci chtěla, ale něco s famfrpálem určitě ano.

Denní veštec: Slečna Aya, ďakujem Vám veľmi pekne za rozhovor a prajem veľa úspechov. – usmeje sa –

Pre Denného veštca
Emilie Violet Hopperson