Felicitas Frobisherová nejen o "starých dobrých časech"

Myslím, že není třeba nijak podrobně představovat mrzimorskou Felicitas Frobisherovou. Na hradě se „potlouká“ již hezkých pár let a v mrzimorské koleji toho vykonala více než dost. Nyní je trochu mimo záběry hlavních kamer, ale to nestírá její dřívější zásluhy. Rozhovor s ní byl velice příjemným popovídáním a doufám, že i vám se bude dobře číst…

Je pro Vás letošní rok hodně jiný než ten minulý? Přeci jen… žádné oficiální povinnosti vůči koleji, OVCE v kapse. Skoro bych řekla, že to pro Vás vypadá na diametrálně odlišný rok v porovnání s tím minulým, nebo se pletu?

Pohodlně se usadí a hluboce se zamyslí.

Tak určitě je o hodně jiný, jsem na Hog zase víc za sebe než za kolej, předtím jsem pořád přemýšlela, co by se dalo ještě v koleji udělat, až mi na nic jiného prakticky nezbyl čas. Musím ale přiznat, že už jsem se ráda zbavila povinností, přeci jen, po čtyřech letech s odznakem už totálně docházely nápady a samozřejmě i elán něco nového pořád vymýšlet. Taky bych ale chtěla říct, že jsem moc hrdá na svoje nástupce, protože se do toho pustili opravdu s vervou a kolikrát ani nestihnu sledovat, co všechno se v koleji děje. Teda ono je to hlavně moje chyba, člověk má diplom v kapse, a tak je pohodlný a nic moc se mu nechce. Takže si myslím, že to, že jsem konečně udělala OVCE a předala odznak, koleji jedině prospělo. Ale fakt se mi těžko zvyká, především na to, že nemám odznak. Kolikrát už jsem se ve Velké síni rozpřahovala, že někoho pošlu zaplavat si v jezeře, a na poslední chvíli jsem si uvědomila, že to nepůjde, tak jsem to maskovala za rozcvičku. A občas mám tendence dobývat se do Studentské rady, ale v tom nejsem sama, jednou jsme se tam potkaly s Adou.
A samozřejmě si připadám strašně dospělá.

Úsměv.

Už jste také pamětnice… Máte nějakou dobu, na kterou vzpomínáte zde na Hog nejraději? Já se přiznávám, že mi po čase vše splývá a moc detailů si nepamatuji. Máte to stejně?

Teď udělám to, co mi vždycky vadilo, řeknu, že nejraději vzpomínám na ty začátky, když jsem sem přišla. Nejsme my stejný ročník?

Zamyslí se.

No nic, to jsem ještě byla vyjukaný nováček a všechno mě zajímalo. A Velká síň byla větší, Mrzimor žlutější a tak. Ne, jde především o to prvotní nadšení a taky jsem v té době měla mnohem méně starostí a mnohem více času v mudlovském světě, takže jsem na Hog měla víc energie, a hlavně tu bylo to prvotní nadšení, no. Jinak teda paměť mi naštěstí slouží, jenom si víc pamatuju všelijaké útržky, ale už bych je asi nedokázala moc zařadit do období třeba… A když vzpomínám, tak spíš na srazy, hlavně na ty první, kde byli pořád nějací noví lidé a tak. Postupem času i tohle nadšení opadne a člověk se radši vídá s těma, co už dobře zná, a radši soukromě než na srazu, řekla bych. Jenom si s odstupem s hrůzou uvědomuju, jak moc jsem bývala hradem pohlcená.

Smích

A naopak nerada vzpomínám na ten rok, kdy se nám měnil v půlce kolejní, všichni byli v mražáku nebo někde daleko mimo hrad a já jsem dělala v koleji úplně všechno. Teda byly jsme na to dvě, ještě s Claire, ale stejně to byla blbá doba. No vezměte si, kapitánka a prefektka v jednom mimo, jeho zástupce a zároveň pokladník mimo, kolejní mimo… a ostatní akční lidi v mražáku.

OVCE už máte také za sebou. Byl to pro Vás významný předěl? Jak jste všechno to hemžení kolem této zkoušky vnímala? A jak vzpomínáte na samotný průběh oné tolik obávané zkoušky?

Mno hemžení… já jsem nějaké moc velké hemžení teda nepostřehla, vypracovala jsem písemnou část, a pak čekala na ústní… Mimochodem, tohle bych zrušila, to čekání mě ničí… Nejdřív čekáte na známku z písemné, pak čekáte na termín z ústní, pak čekáte, až vás vyzkouší… To bylo prostě úmorný. Samotné zkoušky jsem se příliš nebála, spíš jsem měla strach, aby to všechno proběhlo v termínu a regulérně, přeci jenom pan Nekro má k termínům poněkud specifický přístup… No on už je mrvtý, jemu už nic neuteče. Samotný průběh byl za přítomnosti madam Angely a madam Leti pohodový, a jelikož studium mudlů je můj koníček, neměla jsem se čeho bát.

Nepřemýšlíte o „změně barvy“? Nebo jste v rozšiřujícím studiu spokojená?

Ne, barvu měnit nebudu, alespoň v nejbližší době ne. V rozšiřujícím studiu jsem spokojená, mám svý jistý, nepředřu se, tak to nějakou dobu nehodlám měnit. A stýskalo by se mi po koleji a po žluté barvě. A taky by vždycky bylo riziko, že se na mě zapomene s kolejníma předmětama.

Smích.

Propadla jste letošní jarní kolekci nebo Vás nechala chladnou? A obecně… Utrácíte hodně za módu?

Letošní jarní kolekce je úžasná, líbí se mi, že má jednotné téma, že její prvky jsou kombinovatelné. A je v ní hodně žluté. Za módu obecně utrácím dost, však jsem taky neustále švorc. I když, bývalo to ještě horší, teď už mám přeci jenom dost přeplněné skříně, takže se musím krotit… Kam to mám pořád dávat? Jistě, mohla bych prodat nějaké starší kousky, ale když já mám ke všem citový vztah…

Baví Vás dělat soutěže nebo je to pro Vás nutné zlo k zisku nějakého toho galeonu? Které soutěže děláte nejraději, dá-li se to nějak zobecnit?

Já dělám soutěže spíš za body… Buď mám těsně po výplatě, nebo to zapomenu zaškrtnout jinak.

Smích.

A když náhodou dělám soutěže, což teda moc často není – říkala jsem, že odpočívám, ne? – tak to jsou spíš takové ty vyhledávací, nebo znalostní… třeba Vaše hlavní města se mi líbila, budou ještě?

Redaktorka pokrčí rameny na znamení, že neví.

Nejsem moc fanda kreslících a psacích, to dá dost práce.

Co říkáte na vyjádření části Studentské rady v DV, která se otevřeně negativně staví k působení (či spíše nepůsobení) Veldrina Midgarda v Zakázaném lese?

Mno, je od nich hezké, že se takhle nebojí vyjádřit a zároveň že ukazují, že existuje něco jako Studentská rada, ale nevím, jestli to bude mít nějaký účinek. Příliš dobře si pamatuju spoustu afér, které již ohledně lesa nebo někoho z lesa proběhly a na které se postupem času poněkud… zapomnělo.

A obecně stíháte číst DV a kolejní časopisy?

Já obecně čtu všechno, co má písmenka. Když není čas, tak to redukuju na DV a Trimela, ale když pak mám času víc, tak juknu i do ostatních časopisů.

Kterou volnočasovou atrakci v Prasinkách využíváte nejraději?

Eh, Prasinky… poslední dobou tam chodím jenom do Tlapy na brigády, ale mívala jsem nejradši Ďáblovu jámu. A mám ráda kvízy, i když ty nejsou v Prasinkách.

Děkuji za Váš čas!