Stres – a co s ním?!

Znáte to, valí se na vás tuna esejí, támhle musíte stihnout pět soutěží, které končí dnes a na které jste ani nesáhli, do toho vás otravují mudlové s prací, školou, vařením a bůh ví, čím ještě. Že vám z toho hrabe, jste zoufalí a na všechny byste nejraději seslali Avadu? No… není se čemu divit.

Váš problém se jmenuje nedostatečné plánování. Lidé, kteří toho nemusejí stíhat tolik, takové věci nepotřebují, ale vy ano. Pojďme se podívat na to, jak při plánování postupovat.

Na každý den si stanovte, kolik čeho uděláte, a snažte se plán dodržet.
Je jasné, že ne vždy se dostaví nápad, proto třeba jeden den uděláte víc domácích prací nebo věcí do školy a druhý den zase víc úkolů a soutěží na Hog.

Dělejte si dlouhodobé plány – víte, že na konci školního roku budete mít pouhé dva týdny na napsání všech esejí – tak co kdybyste nějaké udělali už v předstihu?

Nezapomínejte si do plánu vepsat věci, kterými se budete odměňovat, motivace je opravdu důležitá.

Taktéž nezapomínejte na fakt, že člověk by měl spát alespoň 7 hodin denně (ideál je nějakých 8, ale toto číslo je u každého individuální), pětkrát denně jíst a že se vám někdy nebude vůbec do ničeho chtít. A člověk je tvor společenský – proto nezapomeňte občas vystrčit nos mezi lidi.

Důležitou věcí je odpočinek. Je nesmysl si naplánovat program na 24 hodin. Zanedlouho byste se cítili jako kus hadru a byli byste tak akorát sto zírat do zdi. Odpočinek je důležitý pro regeneraci vašich mozkových buněk a pro načerpání sil. U člověka se střídají fáze aktivity a pasivity, které trvají zhruba 90 minut (proto také školní hodiny mají 45, později právě kolem těch 90 minut). Po 90 minutách soustředění vaše pozornost upadá a měli byste si odpočinout nějakou činností úplně jiného ražení. To znamená: Sedím-li u počítače, zvednu se a půjdu například se psem.

Samozřejmě existují lidé, kterým práce na poslední chvíli vyloženě svědčí a zvýšená hladina adrenalinu je pro ně opojná. Ti si mohou gratulovat. Nám ostatním nezbývá než vzít na vědomí výše uvedená doporučení.

Nyní už víte, co máte kdy udělat. Že je vám z toho ještě hůř než předtím? Není proč. Pokud budete postupovat krok za krokem a opravdu každý den něco uděláte, zjistíte, že plánování času je vlastně efektivní pomůckou k tomu, jak se přestat stresovat.