Sophii Glis Glisovou z Mrzimoru není potřeba nijak představovat. Kdo by ji snad neznal, tomu doporučuji návštěvu Žlutého Trimela, kolejního webu Mrzimoru nebo školního archivu, protože právě tam za slečnu mluví její práce nejvíc.
Hezký den, slečno! Jak trávíte prázdniny? Máte konečně čas i na zábavu v Prasinkách?
Krásný den i vám! Inu, prázdniny jsou jako vždy rušné a pořád v pohybu. Hodně času trávím cestováním a návštěvami příbuzných, se kterými jsem se dlouho neviděla, no a mezitím to máte samé balení a zase vybalování zavazadel, takže do Prasinek si stihnu zaletět jen málokdy, a to si vždy párkrát proběhnu Ďáblovu jámu, abych nevyšla ze cviku. Do ostatních heren ale prakticky vůbec nechodím ani během školního roku.
Chystáte se na konci prázdnin do Honorova?
V Honorově jsem ještě nikdy nebyla, ačkoli mám za sebou už čtyři školní roky v Bradavicích. Minulé léto vyšel Letní seminář přesně na dobu, kdy jsem měla naplánovanou dovolenou s rodinou, letos jsem si dlouho dopředu ten týden rezervovala a těšila se na to, že se konečně zúčastním, a bác ho, najednou termín změnili tak, že se tam dostanu na jeden jediný den a ještě svou účast zrušila řada lidí, se kterými bych se byla ráda setkala. Nevím, co organizátorům do toho přišlo, ale myslím, že tahle změna není zrovna šťastný nápad, protože těm, kdo si musejí dovolenou plánovat dlouho dopředu, se to teď nehodí a lidem ze vzdálenějších míst se zase nevyplatí drahá cesta jen na pár dnů… Merlinužel zlatý věk „výjezdňáků“, na které vzpomínají pamětníci, už jsem neměla to štěstí zažít. Moc mě mrzí, že celá myšlenka Letních seminářů prochází momentálně jakousi krizí, protože takové setkání s opravdu kouzelnickým programem považuji za výbornou věc a zapojila bych se do všeho s nadšením. Ale takhle, když tam přijedu až na konci, nevím, jak se mi podaří zapadnout mezi ostatní, kteří už budou sehraní. Asi tam nebudu skoro nikoho ani znát, když se tolik lidí odhlašuje…
Účastníte se prázdninových aktivit v Denním věštci nebo v Sub Salix? Nebo Vám většinu času zabere práce v Trimelovi?
Okurková soutěž v Denním věštci se mi zdá jako vynikající nápad, částečně se i účastním probíhajících diskusí. Sub Salix bohužel nestíhám, čtu ho jen vzácně, ale docela toho lituji, bývají tam opravdu zajímavé věci. Řízení redakce Trimela je ale pro mě nejdůležitější, hlavně přes prázdniny organizuji soutěže, nováčkovská právě skončila, ale fotosoutěž je v plném proudu. Nu a také koordinuji práce na kolejní ročence, možná to skoro nikdo ani neví, ale je to už třetí, kterou dávám dohromady. Předtím několik let nikdo nic takového nedělal, což je škoda. Jako kronikářka koleje se snažím, aby neupadlo v zapomnění, co jsme spolu všechno zažili. Na ročence se ale podílí nejméně desítka spolužáků.
Vyděláváte teď cenné srpce na nákupy na Příčné? Láká Vás tam něco obzvlášť?
Když najdu trochu času, tak vydělávám, ale z Příčné už celkem nic ani nepotřebuji. Oblečení mám dost, knihy i kompletní famfrpálovou výbavu taky, dokonce už i plavky, koupací čepici a záchranný kruh… peníze už spíš začínám spořit na zápis předmětů, a pokud se mi podaří vydělat víc, ráda bych nějakým galeonkem přispěla do kolejního konta. A taky jsem ráda, když můžu sem tam koupit někomu dáreček a tak. Ovšem kdyby se objevilo něco opravdu převratného pro podzimní sezónu… přece jenom jsem ženská, že…
Jaké soutěže vlastně děláte nejraději? Malovací, psací nebo úplně jiné?
Já mám nejradši hádanky, různé šifry a tak. Něco, na co prostě musím logicky přijít a pak mám dobrý pocit, že jsem fakt bystrá.
– Usmívá se. –
Taky matematicky zaměřené soutěže se mi moc líbí, i když někdo říká, že se do kouzelnické školy nehodí, ale to si nemyslím. Rozvíjení logiky je prospěšné každému. Hlavně tenhle typ soutěží nezabere tolik času. Občas udělám nějakou kreslicí, taky do básnění se pustím, to mě baví, a když je nějaká „hrabací“ soutěž, kde se dá získat hodně toho či onoho, tak se vrhnu i do takové blbiny jako hledání zelenookých studentů či sepisování x způsobů, proč je tatarka lepší než kečup. Obecně mám ráda to, co nezabere moc času, takže do spisovatelských soutěží, kde se chtějí dvacetipalcové texty, se rozhodně nikdy nepouštím, a taky mám radši fotografické soutěže než kreslicí – z pochopitelného důvodu… prostě jsem tak trochu líná, nebo ať to líp zní, snažím se co nejefektivněji využívat čas, tedy vybírám si soutěže, které mě baví, nedají moc práce a je za ně hodně bodů.
A už máte plány na to, co bude po prázdninách? Kolik si dáte předmětů a jaké?
Nu, ten výběr se mi už docela zužuje, protože už mám 18 předmětů vystudovaných, tedy vlastně 27, pokud se počítají jednotlivé ročníky. (Na magíka Učenec mi tedy chybí tři předměty.) Je škoda, že málo předmětů má vyšší ročníky…
Každoročně si říkám, že si dám maximálně tři předměty, ale vždycky skončím tak s osmi, prostě neodolám, když se objeví něco nového. Víc bych si ale rozhodně netroufla, mám takové pomalejší tempo práce… zkrátka pořád jsem nesehnala obraceč času. Určitě budu po prázdninách pokračovat v Prefektování a primusování, také v Literárním semináři – poezie, myslím, že i Létání na koštěti má ještě jeden ročník. Ovšem jinak si budu muset vybrat něco nového z 1. tříd, takže zatím se teprve rozhoduji. Asi vyzkouším předmět některého profesora, u kterého jsem ještě nic nestudovala. A vlastně – uvědomuje si s hrůzou- mě čekají zkoušky NKÚ a já ještě nemám vůbec rozmyšlené, z čeho je budu skládat…
A jak jste spokojena s účastí v soutěžích, které pro hrad (a speciálně pro nováčky) pořádá právě mrzimorský kolejní časopis? Mně účast přišla celkem hojná!
Ano, myslím, že naše soutěže už mají docela tradici, nováčkovské soutěže se zúčastnilo 16 lidí a také letní fotosoutěž se slibně rozjíždí. Uzávěrka 1. kola se blíží (30.7.) a já v tuto chvíli mám v redakci čtrnáct fotek, pokud se nepletu, a to počítám, že ještě do pátku určitě nějaké přijdou. Zatím jsou jména autorů tajná, ale mohu říci, že jsou mezi nimi zástupci nejen žluté, ale i zelené, modré a béžové barvy. Doufám, že se přidá i někdo z červených a fialových, ať máme celou duhu. Snažíme se soutěžím dělat reklamu, propagaci určitě pomohl i rozhovor o fotosoutěži, který vydal populární časopis Corvinus Declaratio. Jsem ráda, když spolu lidé z různých kolejí něco podnikají a tak se více poznávají, je to myslím lepší, než když si každá kolej něco kutí jen na vlastním písečku.
Teď úplně z jiného soudku… Kde jste přišla k pouťové růži, když tu letos Koloděj vůbec není?
Tak přemýšlím, jestli mám dělat tajemnou či vám to prozradit… nu, podařilo se mi ji získat při jedné kolejní akci, zůstala tu od loňska díky tomu, že byla opatřena speciálním kouzlem proti rozplynutí (jinak všechny věci z pouti po odjezdu Koloděje zmizely, pozn. pro neznalé). Takže je to (momentálně) docela vzácnost a každý je rád, když vlastní něco, co nemá každý, že.
Děkuji za rozhovor!
I já děkuji.