S novou tmavě fialovou tváří – Bellatrix Nargelest – jsem si dala dostaveníčko U Tří košťat. Obávala jsem se nudného rozhovoru, ale opak byl pravdou! Dokonale jsem se (nejen díky dobrotám madam Rosmerty) bavila. Doufám, že vy budete také…
Nelze začít jinak… Jak je Ti ve fialové?
No, zatím se spíše rozkoukávám, ale upřímně musím říct, že je to bezva. Mám ložnici a pracovnu jen pro sebe, takže si ji pomaličku zabydluji. Můžu ráno vstávat, v kolik se mi zachce, žádné buzení od spolukolejníků nehrozí, takže je to vážně moc fajn a zatím si to užívám.
Co je vlastně náplní tvé práce? Jak se hodláš zapojit do chodu školy?
Jelikož mi nevyšlo být hradním lenochem (smích), tak tedy budu něco dělat. Třeba opráším obrázky ve své pracovně, zastelu si postel, vyglanštím zrcadlo a… jo, vlastně to se asi netýká chodu školy, no, tak občas otřu zábradlí na schodištích, protože skřítci to celkem šudlí, a pak jsem si dala za povinnost každé tři dny rozebrat a do posledního šroubku vyleštit to nádherné brnění, které je v 5. patře té malé západní věžičky. A jinak hodlám vypisovat soutěže, jelikož můj bloček je již plný různých nápadů. 😉
Profesorská dráha Tě neláká?
Oo, tak to ani v nejmenším! Rozhodně nehodlám vstávat kvůli rannímu vyučování s bandou ukecaných studentíků, kteří by mi v učebně způsobovali pouze migrénu! Ne, opravdu děkuji, navíc myslím, že nejsem učitelský typ.
Redaktorka chápavě pokývá hlavou.
Jaké plány máš pro letošní školní rok?
Velmi zajímavé, budu hromadit galeony, ve kterých se chci již koncem roku koupat, a pak je hodlám utratit za roztomilé kočičky, které mi budou v mém maličkém království dělat společnost. Jo, a také mám v plánu vymalovat v ložnici, přeci jsem nestudovala barvokouzlení nadarmo, že!
Přeci jen je už jakýsi odstup od doby, kdy jsi OVCovala. Jak na „zkoušku dospělosti“ vzpomínáš?
Teď na to již vzpomínám s úsměvem a nostalgií, ale v té době jsem to prožívala velmi silně, byla jsem vyklepaná a měla jsem strach, že to nezvládnu. Ale díky úžasnému prof. Orionisovi jsem to vše zvládla, byl opravdu skvělý a moc mi psychicky pomohl. A i porota u ústní části zkoušky byla prostě báječná. Tímto bych jim ráda ještě jednou moc poděkovala. =)
A co říkáš na současné poněkud vypjaté dění ve škole?
Mrzí mě, jak nakonec celá situace dopadla… ale jelikož je to věc mezi panem ředitelem a panem prof. Nekrem, tak se k tomu nehodlám více vyjadřovat.
Jaké je to chodit se školním duchem? Přináší takový „nerovný“ vztah problémy v praktickém životě? Nebo se to dá zvládnout?
Jakýpak „nerovný“ vztah, náš vztah je úplně rovný! (smích) Ne, samozřejmě chápu jak to myslíš. Jeho stav nám samozřejmě žádné potíže nedělá. No dobře, když byl živý, tak to bylo takové jiné, ale musím se přiznat, že takový chladivý polibek má něco do sebe! Nebo to že mě kdykoli může překvapit svou návštěvou, protože si prostě jen tak prolítne zdí. Jistě, nemůžu před ním tedy nic tajit, jelikož se prostě může zjevit kdykoli, avšak já před ním tajnosti samozřejmě nemám. 😉 Takže opravdu náš vztah se jeho smrtí nijak nezměnil, stále se milujeme a ani smrt nás nerozdělila, a to je přeci krásné a stojí to za to, ne?! =)
Všimla jsem si, že jste se nechali společně s Phosgenem portrétovat v renomovaném čarokreslířském podniku. Byla podobizna ducha za příplatek?
V čarokreslírně to tehdy bylo opravdu vtipné. Nejprve „čarokreslomagič“ trochu vzdoroval a opravdu chtěl portrétování ducha za příplatek, ale když mu Phos pohrozil tříhodinovým strašením každičkou noc, tak nakonec ustoupil a zhotovil nám opravdu krásné portréty, které již visí na zdi v mé pracovně. Nejlepší byl však výraz pana čarokreslomagiče, škoda, že ten nezachytil, protože jinak bych s tím jistě vyhrála nějakou zábavnou soutěž. Opravdu bych vám ho všem přála vidět (smích).
Děkuji za rozhovor!