O postu primuse s Tessou di Maristellou

Vítejte u série, která se zaměřuje na hradní primuse všech čtyř kolejí. Postupně si je představíme, zjistíme, kým jsou a jaké mají cíle; možná se nám díky tomu podaří pochopit, kdo se skrývá pod postavičkami, které běžně míjíme na chodbách hradu. Poslední na řadu přichází dívka, která stojí v čele Nebelvíru.

Primus je student, který byl pověřen největší zodpovědností, protože je ze studentů nejvýše postaven, a to nejen v rámci koleje, nýbrž v podstatě mezi všemi studenty bez ohledu na barvu. Jeho úkolem je podílet se na chodu koleje, na což dohlíží společně s kolejním ředitelem, kterému je podřízen, a s prefekty, kterým by měl jít příkladem. Primus přiděluje heslo do kolejní zasedačky a často je čistě na něm, kdo všechno do ní má a nemá přístup. Zároveň je členem Studentské rady, která může komunikovat s vedením školy. Pokud někdo porušuje školní řád, má možnost ho vykopnout do Hanibalova jezera až na 30 minut, a to včetně prefektů, nikoliv však ostatních primusů. Primus může být pouze člověk studující 1. až 7. ročník, složením zkoušky OVCE a přechodem do rozšiřujícího studia o tuto pravomoc přichází.

Kdo je Tessa di Maristella?
Tessa je nebelvírskou studentkou, která na hrad přišla v roce 2018 a momentálně se nachází ve 4. ročníku. Již ve svém prvním ročníku zazářila a stala se červeným bodovým nováčkem roku. Od té doby se rok co rok objevuje mezi nejlepšími třemi červenými studenty v bodování. V Zimě 2019 připnula na svou hruď stříbrný plíšek prefekta, o rok později povýšila a stala se z ní primuska Nebelvíru. V současnosti je na tomto postu nejdéle působící napříč všemi kolejemi. V Zimě i Létě 2019 navíc v interní kolejní anketě získala prestižní ocenění, a to Nebelvírskou čelenku s rubínem, kterým Nebelvír uctil její zásluhy. Tím však výčet jejích ocenění nekončí; už v Létě 2018 získala Nebelvírského mušketýra za nepostradatelnost v bodové oblasti, o rok později si odnesla totéž ocenění jako duše Nebelvíru. Tessa se nevěnuje famfrpálu, znát ji však ještě můžeme třeba ze spolku Scamanderův kufřík, kde zastává funkci korektorky. Pochopitelně je také členkou Studentské rady.

---

Denní věštec: Vítám vás, slečno Tesso. – věnuje nebelvírské primusce úsměv a počká, než se usadí, zatímco si přerovná pergameny – Děkuji vám, že jste přijala mé pozvání k rozhovoru a udělala si na mě čas. Mohu se začít ptát?  – povzbudivě se na ni zahledí –

Tessa di Maristella: – pomalu se usadí a trochu nervózně se usmívá – To já moc děkuji za pozvání, slečno. A ano, s chutí do toho.

Denní věštec: Jste momentálně nejdéle působící jmenovanou primuskou, zrovna vstupujete do druhého školního roku s odznakem na hrudi, zatímco zbylé tři koleje nejvyšší studentské funkce k začátku prázdnin měnily. Přesto bych se ráda vrátila k úplným začátkům. Pamatujete si, jaké byly vaše pocity, když vám byl zlatý odznak před rokem nabídnut? A jak se změnily, když jste se stala primuskou oficiálně? – zvědavě se na ni zahledí –

Tessa di Maristella: – začne vzpomínat a malinko jí to dělá problém vzhledem k tomu, jak lehce zapomíná – Abych řekla pravdu, více se mi vybavuje den, kdy mi byl nabídnut prefektský odznak, protože to bylo na moje narozeniny a byl to jeden z nejlepších dárků. Tehdy jsem moc nevěděla, co čekat, ale šla jsem do toho s chutí. No a vlastně hned po pár týdnech jsem neoficiálně převzala i povinnosti tehdejší skvělé primusky, která se z mudlovských důvodů nemohla koleji věnovat tak, jak chtěla. Takže já jsem vlastně tak nějak vykonávala obě funkce a moc mě to bavilo. Převzetí primusovského odznaku pro mě byla pak už jen formalita, ale i tak jsem byla moc šťastná.

Denní věštec: – kývne – Abyste se tedy oficiálně stala primuskou, musela funkci složit vaše předchůdkyně Birgitta Runesson. Jak jste s ní z pozice prefektky vycházela? Byla vaším vzorem a chtěla jste na ni při vašem působení navazovat, nebo jste spíše funkcionář, který už tehdy toužil jít svou vlastní cestou? A kterým směrem jste se nakonec vydala? – usměje se –

Tessa di Maristella: – usměje se při zmínce o Birg – Birgitta mi na začátku jako nové prefektce moc pomohla. Zasvětila mě do chodu koleje a fungovala jako takový můj rádce. Snažila jsem se samozřejmě od ní něco převzít a naučit, byla jsem tehdy čerstvý druhák. A postupem času jsem si vytvořila svou cestu a své způsoby, jak tuto funkci dělat. Velkou oporou mi byl i náš pan kolejní a tehdy bývalá prefektka Emma, po které jsem přebírala prefektský odznak.

Denní věštec: Ve vedení Nebelvíru jste dříve byla, jak jsem už zmínila, prefektkou. Dokážete říci, který z péčkovských postů vám sedí lépe? Jaký mezi nimi vnímáte rozdíl, když jste měla možnost si oba vyzkoušet? – namočí brk do inkoustu a čeká na odpověď –

Tessa di Maristella: To je docela těžká otázka. Já to vnímám tak, že jako prefektka jsem měla nad sebou ještě další vyšší vedení, na které jsem se mohla kdykoliv obrátit. S primusovským odznakem pak přišla větší zodpovědnost a najednou jsem to já, kdo pomáhá nové prefektce.

Denní věštec: Rozdíly mezi péčky jste zmínila, teď by mě zajímalo, kdo přesně podle vás je primus. Jaká je náplň jeho práce, na co všechno musí myslet, jaké by měl mít osobnostní a povahové rysy? – povzbudivě na ni zamrká – Vaše odpověď bude v rámci cyklu nejspíše nejzajímavější, protože máte ze všech primusů nejvíce zkušeností. – uculí se –

Tessa di Maristella: Teda, slečno, vy mi dáváte zabrat. – zasměje se – Já se hlavně pořád necítím jako někdo, kdo má hodně zkušeností. Občas je to náročné a učím se nové věci každý den. Každopádně abych odpověděla na vaši otázku, tak pro mě je primus někdo, kdo by měl pro kolej dýchat, kdo tuhle funkci bere zodpovědně a s hrdostí. Někdo, na koho se všichni v koleji mohou obrátit s čímkoliv. Měl by to být někdo kreativní, rozumný a hlavně ochotný vzdát se tak trochu volného času, protože, jak už jsem řekla – primus pro kolej žije.

Denní věštec: – zamrká a zvědavě na ni koukne – A to ještě nevíte, jaká otázka přijde teď! Myslíte si, že vy sama jste vhodným kandidátem na vykonávání této funkce?

Tessa di Maristella: – překvapeně se podívá na slečnu a přemýšlí, jestli náhodou neumí číst myšlenky – Já můžu říct, že se snažím ze všech sil, ale samozřejmě je toho ještě spousta, co musím zlepšit. Myslím, že mám odhodlání a určitě i potenciál, ten ve mně viděl pan kolejní a já opravdu doufám, že jsem ho nezklamala. Kolej je pro mě navíc na prvním místě.

Denní věštec: – usměje se nad odpovědí a zapíše si ji – Až jako primuska jste obdržela řád Godrika Nebelvíra od kolejního ředitele. Je to také prozatím jediný řád, který máte ve své „výkladní skříni“. Na to, jaké bylo jej obdržet, se zeptám až v druhé řadě. Nejprve mě zajímá to, zda jste nebyla zklamaná, že tohle ocenění přišlo až letos? Spousta lidí vás tipovala jako horkou kandidátku už minulý rok. Nemrzelo vás to?

Tessa di Maristella: Upřímně, v první chvilce asi ano, nebudu lhát, že ne. Jenže, když pak řád dostala Melisa, tak mi došlo, že to tak bylo správné, protože ona je takovou duší koleje, dělá pro ni maximum a ten řád si opravdu zasloužila. Takže chvilkový pocit zklamání vystřídala radost, že ho má Meliska.

Denní věštec: Váš pohled se mi líbí. – s úsměvem se napije čaje – Co pro vás tento řád tedy znamená? – pohledem na chvíli utkví na červené stužce vedle zlatého odznaku – Jaké pocity jste měla, když jste jej na další slavnosti obdržela?

Tessa di Maristella: – přejede rukou přes řád – Pro mě je to ocenění mé práce pro kolej, připomínka, že někdo věří v mé schopnosti. A jasně si pamatuji, jak jsem tehdy byla nervózní a doufala, že se mi třeba poštěstí. Tehdy jsem se vracela z mudlovské pracovní cesty a nemohla na slavnosti být, a moc dobře si pamatuji, jak moje sestra Lessien použila ten ďábelský mudlovský nástroj a zavolala mi a křičela: „Máš to! Máš řád!“ A já jsem tehdy měla takovou radost, že jsem vykřikla a trochu vyděsila pár mudlů jedoucích se mnou ve vlaku.

Denní věštec: – zasměje se nad tou představou – Momentálně se na hradě nacházíte ve 4. ročníku a jako jediná z primusů jste nikdy nepropadla. Na konci roku však budete mít za sebou dva školní roky ve funkci, z toho do potenciálních OVCÍ vám budou zbývat další 3. Máte v plánu zůstat primuskou, dokud vám to systém povolí, nebo je 5 školních let příliš a budete chtít odznak předat dříve?

Tessa di Maristella: Hmm, já se tedy přiznám, že až tak moc do budoucna jsem nepřemýšlela. Já zastávám názor, že nic se nemá přehánět a dělat na sílu. Takže až přijde doba, kdy už uvidím, že se do primusování budu přemlouvat, raději přenechám odznak někomu dalšímu, který přinese do funkce zase nový elán. Samozřejmě bych chtěla vydržet co nejdéle, ale ne na úkor koleje. Jako primus bych měla být přínosem pro kolej, a ne naopak. A kdo ví? Třeba nový kolejní bude dělat změny ve vedení a já se opět budu soustředit jen na studium jako dřív a užívat si sladké nevědomosti.

Denní věštec: – chvíli na pergamenu zkoumá jakási čísla, než se zeptá na další otázku – Všimla jsem si, že nehrajete famfrpál. Proč ne?

Tessa di Maristella: A jéje. Je to tady, moje slabá stránka. Ani nespočítám, kolikrát mě moje patronka a naše bývalá kapitánka lákala na tréninky. Pravdou je, že bych moc ráda, ale bohužel časově mi to nevychází kvůli mudlovským povinnostem. Ale třeba tento rok začnu. – mrkne –

Denní věštec: Myslíte si , že primus se musí podílet na všech aktivitách koleje? – tiše slečnu poslouchá –

Tessa di Maristella: – chvilku počítá všechny kolejní aktivity – No, bylo by hezké, kdyby tomu tak bylo, a možná by to tak i mělo být, ale protože nikdo nevlastníme obraceč času, je dost těžké účastnit se úplně všeho. Já se tedy snažím plnit primusovské povinnosti, být na přední příčce v kolejním bodování, chodit na kolejní večírky a sem tam něco dalšího, když to čas dovolí. – kouká na slečnu a přemýšlí, jestli by ona nevěděla, kde sehnat obraceč času –

Denní věštec: – přikývne a vzpomíná, jak to měla ona – Hrad je tak rozsáhlý, že člověk nemůže být na tolika místech najednou. – usměje se – Když už jsme u toho času… Kolik ho na hradě musíte denně strávit, abyste byla spokojená s tím, jak plníte svou funkci, a zároveň si užila i hradní oblasti, které s kolejí nesouvisí, například soutěže nebo povídání s lidmi? Je tento čas dle vás adekvátní k tomu, že se pohybujeme ve fiktivní realitě, je ho příliš, nebo je ho dokonce málo?

Tessa di Maristella: Přes školní rok na hrad chodím každý den a hlídám si termíny všech důležitých akcí. Také pravidelně posílám sovy nováčkům a kontroluji, zda jsou v koleji spokojeni. Mudlovská práce mi bohužel neumožňuje být často v kolejce, což mě moc mrzí, protože tam je vždy legrace a spousta lidí, se kterými bych si ráda popovídala. Naštěstí tohle skvěle zvládají naše úžasné prefektky Emma a Princess. Soutěže dělám ráda, ale vybírám si jen ty, které mi přijdou zajímavé. Celkově bych si přála více času v mudlovském světě, abych mohla více času trávit ve světě fiktivním.

Denní věštec: – pokývne nad rozumnou odpovědí a vytáhne otázku z jiného soudku – Na základě čeho vybíráte členy nebelvírské zasedačky?

Tessa di Maristella: To je věc, na které se musí shodnout vedení. Hlavní slovo má náš kolejní. Dosazujeme tam lidi, kteří jsou rozumní, nebojí se říct svůj názor, mají dobré nápady, jsou užiteční pro kolej a dokáží dát vedení zpětnou vazbu. Každého budoucího člena se také ptáme, jestli o to stojí, nechceme nikoho do ničeho nutit.

Denní věštec: – s úsměvem přikývne – Myslíte si, že to zůstane stejné s novou kolejní ředitelkou? Nebo budou Nebelvír čekat větší změny?

Tessa di Maristella: Popravdě vůbec netuším. Já si myslím, že nová kolejní určitě přinese koleji spoustu nového a povede kolej dle svého nejlepšího uvážení, a jestli některé věci nechá, jak byly, nebo je změní, to bude na ní, a my to budeme respektovat.

Denní věštec: – věnuje slečně Tesse další úsměv – Z čeho máte jako primuska největší obavy?

Tessa di Maristella: S funkcí vždy přichází i zodpovědnost a určitý tlak. Já se nejvíc bojím toho, že zklamu své lvíčky v koleji. Že nebudu schopná kolej pozvednout a že nedocílím toho, co chci. Ale obavy už k postu prostě patří a občas je dobré si ty obavy připomínat, protože nás pak pohání k lepším výsledkům.

Denní věštec: – poznamená si její odpověď – Na co byste se v koleji chtěla zaměřit? A pokud byste měla vybrat jedinou věc, na které do budoucna budete pracovat, jaká by to byla?

Tessa di Maristella: Teď momentálně je pro nás všechny důležitá motivace, takže tento školní rok se v koleji zaměřím, a vlastně ne jenom já, na to, aby byli všichni lvi dostatečně motivováni žít pro kolej. To je vlastně i taková mise do budoucna. – pousměje se při představě, co ji tento školní rok čeká –

Denní věštec: Takže motivace je pro tento školní rok jediným cílem? – přemýšlí, co přesně si pod ní představit – Není nic jiného, čeho by chtěl v Zimě 2020 Nebelvír dosáhnout? Nebude se snažit o školní pohár, nepokusí se třeba vzít Zmijozelu ten famfrpálový? – namočí brk do inkoustu a usměje se na ni –

Tessa di Maristella: No, on školní pohár právě dost souvisí s motivací studentů ke sběru bodů. Takže pokud budou mít tu správnou motivaci, budou sbírat body a společně se budeme snažit získat školní pohár. A snad i ten famfrpálový. – na chvíli se při té představě zasní –

Denní věštec: – zatváří se spokojeně – Teď zase z trochu jiného soudku. Není žádným tajemstvím, že primuska Havraspáru, Lessien Posie, je vaší sestrou. Ptala jsem se už jí, ale přesto vám položím stejné otázky. Jaké to je, když každá stojíte v čele jiné koleje? Spolupracujete spolu, nebo o sobě navzájem vůbec nevíte? Podporujete se navzájem? Jak byste se cítila, kdyby se obě koleje pustily do boje o školní pohár, ačkoliv vyhrát může jedna jediná? – lokne si čaje a zadumaně ji pozoruje –

Tessa di Maristella: – vzpomene si na svou ďábelskou sestřičku –My spolu máme velmi blízký vztah a podporujeme se ve všem, ale občas je trochu zvláštní, že jsme vlastně rivalky. Jsme obě dost soutěživé, zapálené do děje v koleji a obě chceme pohár pro svou kolej. Ale myslím si, že si navzájem přejeme úspěch, takže kdyby v boji o pohár vyhrál Havraspár, tak budu samozřejmě ráda, a stejně by to bylo i naopak. My se obecně hodně podporujeme a motivujeme třeba i k dělání domácích úkolů.

Denní věštec: – vše si pečlivě zapíše – Jak vnímáte postavení Nebelvíru na hradě? Patří podle vás mezi úspěšné koleje na poli bodů, famfrpálu a dalších oblastí, či nikoliv a ještě musí zabrat?

Tessa di Maristella: Ehm… to je celkem těžká otázka. Nemyslím si, že by Nebelvír patřil k outsiderům, ale v posledních letech jsme celkem polevili a úspěch se nám tak trochu vyhýbal. Takže nyní je čas zabrat a dostat se zase na výsluní a sbírat poháry, tak jako tomu bylo kdysi. Věřím, že naše kolej má na to, aby pohár získala.

Denní věštec: – zamyšleně se na ni zahledí – Je pro vás důležitý také lidský aspekt a vzájemné vztahy? Jak jsou na tom v této oblasti červení?

Tessa di Maristella: Velice. Myslím si, že to, jaké máme vztahy mezi sebou a jak spolu vycházíme, je jedna z nejdůležitějších věcí. Každý se přece chce v koleji cítit dobře, mít tam přátele a lidi, na které se může kdykoliv obrátit. Přední příčky v bodování a pohár je důležitý, ale nemělo by to být na úkor vztahů. Naštěstí můžu říct, že u nás panuje dobrá a přátelská atmosféra, rádi spolu trávíme čas a navzájem si pomáháme, a když se objeví nějaká nepříjemnost, snažíme se to co nejdříve vyřešit.

Denní věštec: – spokojeně odloží jeden pergamen a vymění ho za jiný – Ráda bych teď pár otázkami na závěr přešla k obecnějším tématům, které nemají ani drobné obměny mezi vámi čtyřmi. – zamžourá na své písmo – Vnímáte proměny hradu, slečno Tesso? Jak se na ně díváte? Vedou novinky, které se v poslední době dějí, spíše k lepšímu, nebo k horšímu? Myslíte si, že hrad má před sebou ještě dlouhou budoucnost, nebo spěje ke svému konci?

Tessa di Maristella: Uff, samé zajímavé otázky. – podívá se obdivně na slečnu – Tak jako každý proměny vnímám, ale jen do určité míry. Nemůžu říct, zda jsou změny dobré, či špatné, je to přirozený vývoj a věci se prostě mění a na nás je, jak ty změny přijmeme, zda se tím necháme nějak ovlivnit, či ne. Každá změna může být zezačátku nepříjemná, protože je to něco nového, vybočení ze stereotypu, ale později se ukáže, že to třeba byla změna k lepšímu. Osobně si nemyslím, že by hrad spěl ke konci. Stále přichází noví nadšenci a je zde pořád co dělat.

Denní věštec: Je i přesto něco, co vám na pozemcích školy opravdu chybí, a přála byste si, aby se to změnilo? – věnuje jí zadumaný pohled –

Tessa di Maristella: – zamyslí se – Teď to bude hrozně nudná odpověď, ale momentálně mě nic nenapadá. Škola nabízí dost aktivit k vyžití, jsou zde i místa, kde se dá pobavit, něco si zahrát nebo si nakoupit. A já vlastně ani pořádně nestíhám všechno využívat. Takže ať přemýšlím sebevíc, nic konkrétního mi zde nechybí.

Denní věštec: To se mi přímo nabízí… Co naopak přebývá, je dle vás úplně zbytečné a hradu by prospělo, kdyby to úplně zmizelo? Může jít o cokoliv… klidně o Denní věštec. – zakření se –

Tessa di Maristella: Denní věštec! U Merlina! To snad ne. To je pro mě jako u mudlů Vogue! Ten rozhodně zůstává. – směje se – Ale neřekla bych, že je zde něco, co je přímo zbytečné. Pro každého je zde něco a každého baví něco jiného. Pro mě jsou třeba zbytečné kvízy, protože mě nebaví a zaberou moc času. Ale jiným to třeba přináší radost. – zakření se –

Denní věštec: – zasměje se – To jsem ráda, že naše noviny mají čtenáře! – uculí se – Dokázala byste z hlavy vyjmenovat pár lidí bez ohledu na barvu hábitu, kteří dle vás v posledních měsících táhnou hrad nahoru a nejvíce se zasluhují o to, aby fungoval?

Tessa di Maristella: To je trošku zákeřné, náhodou někoho důležitého zapomenu a dotyčný se mnou už nepromluví. – zhrozí se a doufá, že slečna jí nebude svítit lampičkou do očí a vymáhat jména – Já bych stejně nechtěla přímo jmenovat. Je tu spousta kouzelníků, bez kterých by hrad nefungoval, a myslím, že i ostatní, kteří nejsou tak výrazní, se snaží, aby hrad fungoval, jak má.

Denní věštec: – zklamaně schová lampičku – Nebojte, už vás nebudu tolik trápit! – zazubí se – Čas na poslední otázku. Představte si, že byste mohla z historie Nebelvíru „oživit“ jednoho člověka, který už na hradě není, případně je fialový. Jakmile byste to udělala, stal by se znovu aktivním červeným. Koho byste znovu chtěla v koleji? – usměje se –

Tessa di Maristella: To je lehké! – zajásá – Chtěla bych mít za spolužáka pana Olivera a provádět mu různé žertíky, které jsem předtím, když byl náš kolejní, nemohla. – uculí se –

Denní věštec: – rozesměje se – Slečno Tesso, nesmírně vám děkuji za rozhovor i za veškeré vaše odpovědi. Doufám, že příliš nelitujete, že jste byla ochotná mi rozhovor poskytnout, protože já rozhodně ne. – uculí se – Přeji vám mnoho štěstí ve vašem dalším působení se zlatým odznakem a doufám, že Nebelvír bude pod vámi jen vzkvétat.

Tessa di Maristella: To já moc děkuji vám, slečno. Bylo mi ctí strávit s vámi hodinku u kávy a konverzace. Nebo to bylo půl dne? – přemýšlí – Moc děkuji a také vám přeji hodně štěstí ve vaší fialové dráze.

Sérii zaměřenou na současné primuse jsme uzavřeli společně s Tessou di Maristellou. Její pokora a přístup ke koleji mohou být tím, co z ní tvoří člověka, který Nebelvíru pomáhá po letech neustálých změn k rozkvětu. To, co za sebou zanechá, však ukáže čas.

Pro Denní věštec
Narcisse Cinerea