V prvom rade si dovolím napísať výrok jedného z hercov Harryho Pottera, Alana Rickmana, ktorý som našiel pri pátraní nejakých štatistík na svete, či ľudia preferujú knihy pred filmami, alebo filmy pred knihami. Dnešná generácia ľudí už nepozná pojem kniha, podotýkam že sú v našom kúzelníckom svete aj výnimky, ktorých je najlepší kamarát práve kniha, ktorá nikdy nesklame, oproti ľuďom. Niektorí len po nej siahnu, keď im to prikážu na vyučovaní, iní zase vtedy, keď si potrebujú nájsť informácie z náučných kníh na skúšky OVCE, alebo nadšenci varenia, ktorí si nájdu recept a bez váhania idú čarovať do kuchyne.
Alan Rickman alias Severus Snape povedal: „Až mi bude osemdesiat, budem si vo svojom hojdacom kresle čítať Harryho Pottera. Moja rodina sa ma spýta: ‚Aj po tak dlhej dobe?‘ A ja odpoviem: ‚Vždy.‘“
Práve jeho generácia je viac na knihy než na filmy. Čím je človek starší, tým menej pozná film a radšej si sadne do kresla, otvorí knihu, vžije sa do príbehu a občas aj zaspí a má možnosť sa ocitnúť v dianí. Týmto výrokom naznačil Alan, že pre neho boli knihy práve život. Bolo to jeho hobby vo voľnom čase a nedivil by som sa, keby jeho obývačka bola plná poličiek s knihami. On sa na filmy nespoliehal, lebo pozeranie filmov nie je ono. Kniha vždy dá ľuďom viac.
Sú medzi nami ešte vôbec ľudia, ktorí radi čítajú? Týka sa to predovšetkým mladšej generácie. Každý si radšej sadne, zapne si film, ktorý mu zhrnie príbeh pred očami. Viete ale, že tento príbeh neobsahuje úplné dianie vo svete mágie? Sám sa priznám, že Harryho Pottera som prvýkrát videl vo filmovej podobe. Knihy som začal čítať, až keď som dovŕšil dvánásť rokov. Musím sa vám priznať, že knihy ma fascinovali oveľa viac než filmy.
Čo ma dorazilo je fakt, že nie všetci ľudia z hradu čítali knihy Harryho Pottera. (viď názory občanov hradu níže)
Muklovský kamaráti tvrdia iné. Pre nich stačí film ako základ celého príbehu a zbytočne to knihy rozširujú. Môžu si sadnúť, spraviť popcorn, zistiť vlastný osud Harryho Pottera, čím všetkým si prešiel, s kým bojoval. Knihy nečítali, kým som s nimi neprekonzultoval rozdiely medzi knihami a filmami, a zhodnotili, že v knihe je zbytočne väčšia zápletka, ktorá by mohla byť vynechaná. Ja si myslím, že čím viac toho tam je, tým je príbeh zaujímavejší, napätie stúpa, kým nám nevytečú slzy, že zomrel Dobby.
Medzi knihami a filmami sú ale jednoznačné rozdiely. Poďme si niektoré zhrnúť teda. Prvá kategória, ktorá mi napadla, že vo filmoch chýba množstvo postáv, ktoré sú v knihách spomenuté. Určite vo filme nenájdete Protivu, ktorý už hneď v prvej knihe vystupuje. Nápodobne sa nestretnete vo filmoch s Tedom Tonksom, Ludom Bagmanom atď. Kniha je teda fakt obohatená o množstvo prvkov, o ktoré film prichádza. S dejinami mágie sa taktiež vôbec nestretneme vo filme a vôbec už nie s profesorom Binnsom. Keď už sme pri duchoch, v druhej časti knižného diela sa konala halloweenska párty duchov, o čom vo filme nebola ani reč. V tretej časti filmu sme mohli postrehnúť napríklad prízraka Parvati Patil – hada. V knihe sa ale píše, že jej prízrak bola múmia. V štvrtke je toho viacej, ale stačí hádam spomenúť, že kuchyňa vo filme vôbec nebola so škriatkami. Vo fénixovom ráde nebola ani zmienka o tom, že Ron a Hermiona sa stali prefektmi. Vtipné mi prišlo, že v hre to spomenuté bolo. Harry sa v knihe polovičného princa snažil použiť kliatbu Cruciatus na Snape a v neposlednom rade môžeme spomenúť začiatok relikvii smrti, kde v knihe bolo písané, že do sídliska Malfoyovcov došiel s Yaxleyim. Tu môžeme vidieť rozdiely z každých dielov, ale vedzte, že je ich omnoho viac, ako som tu ja spomenul.
Každý by mal vedieť (aspoň predpokladám), že knihy boli napísané skôr než samotné filmy. Prvá kniha Harry Potter a kameň mudrcov bola vydaná v roku 1997 a prvý film vyšiel o štyri roky nato v roku 2001. Trošku ma mrzí, že z tej knihy spravili akýsi výcuc a podľa toho sa inšpirovali pri spracovaní filmov. Osobne som toho názoru, že keby pridali aj udalosti z kníh do filmu, ten film by možno predĺžili o hodinu, čo nie je až také hrozné, naopak komu sa chce pozerať skoro 4 hodinový film? (Harry Potter a Kameň mudrcov má 2 hodiny a 32 minút)
A čo si o tom myslia ľudia na hrade?
Mark William Callaway: „Já osobně mám rád oboje. Knihy jsou super všechny, z filmů se mi nelíbila 7. část, tedy první půlka sedmé knihy. Já osobně jsem nejprve první dva díly viděl, poté jsem četl knihy a byla to úplně úžasná kombinace. Dokázal jsem si pak vše dokonale při čtení představit. Následně jsem viděl zbytek filmů, a opravdu, i postavy z dalších dílů jsem si dokázal téměř přesně představit, jak byly znázorněny v následujících filmech.“
Jupiter Bugaboo: „Tak mám radši knihy, protože tam se toho dozvím o dost víc jak ve filmu. Kniha vše vysvětlí a popíše. Kniha dokáže, dle mého názoru, i třeba popsat pocity, zatímco ve filmu toho moc nepoznáme, pokud nejsme nějací znalci, což nejsem.“
David Lopez: „Popravdě, mým dětstvím jsou hlavně knihy. Člověk si může neomezeně zapojit svoji fantazii a vše si představit. Filmy se mi zdají spíš jen jako takový výcuc toho nejdůležitějšího. U prvních třech dílů budiž, tam bylo prakticky vše, pak ale délka knihy neumožňovala vměstnat děj do méně než tří hodin. Takže za mě vedou knihy. Mimochodem, víš, že tak půlka lidí na Hogu knihy nečetla? Jsou to ostudy!“
Theresa Veilin Brendi: „Inu, nejsem si úplně jistá, jestli jsem ten nejlepší člověk.“ – uchechtne se – „Filmy jsem viděla všeho všudy 2× a nějak znovu nepotřebuji. Knihy zkrátka dávají více prostoru a obecně jsem spíš ten typ, co si raději vezme do ruky knihu, než pustí film. Více fandím vůni čerstvě vytištěné knihy.“
Trixie Deliah Sinclair: „Mám ráda oboje stejně. Když to vezmu popořadě (aspoň pokud mě neklame paměť), u prvního knižního dílu moc rozdílností s filmem není. Ale například u čtvrtého dílu je ten rozdíl markantní, což mi třeba chybí – ve filmu není ta sfinga v bludišti a ty hádanky. Zpět k důvodu, mám ráda oboje stejně, ale spíše raději knihy… člověk si může více představovat a víc se do toho vžije.“
Andra Tigers: „Samozřejmě, že mám raději knihy! Na listech papíru se toho nachází mnohem více než ve filmových provedeních… ačkoliv bych nerada tvrdila, že filmy jsou nepovedené, to rozhodně ne, naopak! Myslím ale, že každý fanoušek Harryho Pottera mi dá za pravdu, když řeknu, že knihy nám nabízejí mnohem lepší proniknutí do příběhu, více dějových linek a stokrát silnější emoční procítění. Já zbožňuju například scénu, kdy je Bill Weasley pokousán vlkodlakem a Fleur, ačkoliv ji dlouho známe jako typickou krásnou princeznu, jeho zohyzděný obličej přechází slovy, že ‚dokáže být krásná za ně oba‚‘. Nebo jak Krátura, kterého díky filmovému provedení známe pouze jako zápornou postavu, vedl skřítky do boje proti Voldemortovi. Nebo Winky, ve filmech vůbec není Winky! V knihách mají větší prostor milovaná Weasleyovic dvojčata a jejich vtípky… No, je toho hodně, co knihám dodává jejich magičnost a co mě nutí se k příběhům kouzelníků neustále vracet. Knihy v sobě prostě mají nenahraditelné kouzlo, které z nich nikdy nevyprchá.“
V komentároch nám môžete aj vy, ostatní, napísať názory a priznať sa, či ste práve vy ten, kto nečítal knihy.
Pro Denní věštec
Sasori Redsand