Už se vám někdy stalo, že jste se do své práce – třeba právě úkolů – zakousli? Plně jste se soustředili na svou práci, nenechali se ničím vyrušovat a naprosto nevnímali okolí?
Bylo podmračené podzimní odpoledne, plačtivé nebe nevěstilo nic než bouřku a studené zdi hradu se tvářily nezvykle nepřívětivě. Vyzbrojená šálou, hábitem a tlustými ponožkami zírala jsem tupě do krbu v kolejní místnosti. Měla bych něco dělat. Psát úkoly, učit se nebo se snažit něco vymyslet. Měla bych něco dělat. Oheň v krbu přívětivě praskal, kolem mne plynul sotva slyšitelný hovor pár Zmijozelských a už samotná atmosféra byla značně uspávající. Stačilo jen zavřít oči…
Ne! Rázně jsem se zvedla. Teď není čas na spaní, teď je čas na úkoly. Vyrazila jsem svižnou chůzí ke svému pokoji a následně už i s knihami a pergameny do Velké síně. Tam jsem si našla hrnek kafe, ještě teplý jablečný kompot, rozložila jsem pergameny a dala jsem se do psaní. Dobrou půlhodinku jsem opět tupě zírala, tentokrát na list před sebou. Netušila jsem, jak úkol do Syrové magie pojmout a tak jsem jen seděla a hleděla. Potom mě ale oslovil detail v účesu nějaké mrzimorské studentky. Nápad.
Určitě alespoň další půl hodiny jsem si svůj příběh rozmýšlela a propracovávala, vymyslela jsem tu story do nejmenších detailů a byla jsem do práce tak zabraná, že mi zbytek kompotu už dávno vystydl a několik spolužáků mě nadšeně zdravilo, aniž by se dočkali odpovědi. Konečně jsem uznala, že můj příběh bude na výbornou. Najednou jsem si uvědomila, co to celou dobu žmoulám v puse a považuji za jablko. Můj brk byl na konci úplně rozkousaný a byl tak zničený, že jsem pochybovala o jeho správném fungování.
Vzdala jsem se. Než jsem úkol začala sepisovat, našla jsem si další hrnek kávy, jablečný štrúdl a samozřejmě jsem si obstarala nový brk. O spousty minut později sedím takhle ve Velké síni nad pergamenem a jak tak začínám psát, zjišťuju, že už ani nevím, o čem to mělo být. Odložím brk, zmačkám pergamen – i když jsem na něj ještě nic nenapsala – a teatrálně ho hodím za sebe. Kávu vyměním za kakao a rozvalím se ke krbu. Úkoly počkají…