Eloise Elvenshade: „Užívejte si tento hrad a buďte zde šťastní!“

Eloise Elvenshade je zaměstnankyní ministerstva kouzel, konkrétně Odboru kouzelnického vzdělávání. Celé své studium absolvovala v Krásnohůlkách a do Bradavic se poprvé dostala až s konáním Bradavické čtyřky, o kterou se přihlásila a kterou si vzala na starost.

Denní věštec: Ještě jednou vám děkuji za přijetí nabídky k rozhovoru, madam. – usměje se – Začnu zpříma – jaké pro vás je pořádat klání, ačkoliv jste pro hrad úplně novou tváří? Cítíte se tady doma, nebo je to jenom „povinnost“, kterou jste slíbila ministerstvu?

Eloise Elvenshade: Mockrát děkuji za nabídku rozhovoru. Zatím je to plné stresu a neznalosti. Je to dost ovlivněné tím, že neznám místní osazenstvo, a tak bylo i dost zvláštní žádat o porotcování. Naštěstí to šlo poměrně dobře a všichni byli velice vstřícní.
A víte, že na Ministerstvu to bylo trochu jinak? Vedoucí našeho oddělení přišel na schůzi vyšších úředníků o tom, že by se mělo něco takového udělat. Mně stačilo, aby se zmínil o Bradavicích a velké soutěži v ní, okamžitě jsem se hlásila. Jak jsem zmínila na zahajovací slavnosti, historie této školy je mou vášní, a tak jsem o místních velkých soutěžích věděla mnoho. Moci se jedné z nich zúčastnit? Splněný sen!

Denní věštec: – usměje se takovému nadšení – V návaznosti na to by mě i čtenáře jistě zajímalo, jak jste vůbec praktickou realizaci čtyřky řešila. Máte na hradě někoho, kdo vám s kláním pomáhal? Ať už organizátorsky, nebo jen s náležitostmi, které se týkají například otevření nádvoří?

Eloise Elvenshade: No to si pište! Místní zákoutí a náležitosti bych nezjistila tak snadno. Velkou pomocí je, samozřejmě, pan ředitel. Ten vůbec umožnil můj přístup na hrad a vyčaroval stezku k Nádvoří. Co se týká mé orientace, byla mi k ruce přiřazena velice milá profesorka. Nebudu ji jmenovat, ale chtěla bych jí z celého srdce poděkovat. Tedy jsem nebyla vhozena doprostřed Zapovězeného lesa bez hůlky, nemusíte se obávat. – šibalsky mrkne –

Denní věštec: – byla by zvědavá na tajemnou profesorku, aby hradní obyvatelstvo vědělo, komu může být vděčné, ale nechce z madam tahat jména – Jsem ráda, že jste se na hradě zatím neztratila, těch schodišť, co se pořád mění… – zakroutí hlavou – Zeptám se teď spíše obecně – proč se rozhodlo po tolika letech, že se klání bude konat? To poslední se odehrálo v roce 2013 a nebyly náznaky, že by se mohlo odehrávat znovu…

Eloise Elvenshade: No to je velice zákeřná otázka! – usměje se – Musím přiznat, že jsem věděla o Sedmiboji i Bradavické čtyřce. Ročníkově by letos měl být onen Sedmiboj. Důvodů uspořádat Bradavickou čtyřku místo Sedmiboje bylo několik. Jedním z nich bylo, že je na hradě mnoho důležitých osob, které přišly na hrad po roce 2013, a tak jim Bradavická čtyřka nic neříká. Vezměte si jen naši porotkyni z Nebelvíru.
Druhým velkým důvodem bylo i to, že na Ministerstvo se dostalo mnoho stížností se Sedmibojem z roku 2018. Nebudu specifikovat stížnosti, ale mezi nimi i třeba byl problém s hledáním zájemců.
Důvodů bylo víc, ale tyto byly ty hlavní pro Bradavickou čtyřku. Sedmiboj byl v tomto zastíněn tímto rozhodnutím.

Denní věštec: – zatváří se provinile – Za tu zákeřnost se omlouvám, ale o některých věcech se mezi lidmi mluví a určitě bude lepší, když se na ně odpoví veřejně, aby zazněly. – uculí se – Mluvíte o problému s hledáním zájemců… myslíte, že to, co se letošní čtyřky týče, problém nebyl? Když koukám na složení týmů, třeba konkrétně na ten zmijozelský…

Eloise Elvenshade: Nebojte, moc dobře vím, že se určitě dávno mnoho věcí řešilo po všech koutech. – mrkne –
Zájemců… Vezměte si naopak týmy Nebelvíru a Mrzimoru. Slečny Baloure, Cooková a Stark by se Sedmiboje zúčastnit nemohly, protože se Sedmiboje již účastnily. Samozřejmě si uvědomuji, že hledání zájemců do takovýchto klání není snadné, ale je snazší najít pro Bradavickou čtyřku, které byly celkově 4 a poslední v roce 2013. Doufám, že to chápete. – mrkne –

Denní věštec: Chápu to rozhodnutí, stejně jako to, že čtyři je méně než pět. – zasměje se – Co od letošní čtyřky vlastně vy – jakožto organizátorka – očekáváte?

Eloise Elvenshade: Měla byste se raději zeptat, co od ní neočekávám! – mávne rukou – Očekávám obrázky, nad kterými se mi dech zastaví. Doufám v básně, které si uschovám. A různé podobné sobecké věci! – mrkne –
Jinak doufám, že by letošní klání mohlo oživit atmosféru tohoto úžasného hradu. Ukázat studentům umění jejich spolužáků. Třeba i motivovat případné nevybrané zájemce, aby na sobě zapracovali. Přála bych si, aby toto klání vytvořilo i mnohá přátelství. A to nejenom mezi samotnými týmy, ale i mezi týmy a fanoušky.

Denní věštec: – přikývne – A nemáte obavy z rivality nebo přehnané soutěživosti? Přeci jen – oproti Sedmiboji je čtyřka velmi průhledná, protože práce týmů jsou, pokud se nepletu, odevzdávány tak, že porotci vědí, kterou kolej zrovna opravují. V posledním ročníku kvůli tomu vznikly některé dohady o tom, že o výhře nebylo rozhodnuto dle kvality...

Eloise Elvenshade: Drahá slečno, to se ptáte na ošemetnou záležitost. Vím, jak to myslíte. Na druhou stranu, profesoři i zaměstnanci by měli být zvyklí odolávat pokušení někomu nadržovat. Osobně věřím, že všechny porotkyně jsou v tomto ohledu dostatečně charakterní, že by něco takového neudělaly.
A kdybyste se chtěla vyhnout soutěživosti, tak by se tu měly zrušit i poháry. Naopak si myslím, že soutěživost by mohla dodat trochu šťávy a třeba i vylepšit práci soutěžících.

Denní věštec: – chápavě přikývne – Děkuji vám za upřímnost, madam, ono vždy záleží na úhlu pohledu. Ještě by mě zajímalo – máte pro letošní klání připraveny nějaké inovace? I kdyby šlo pouze o maličkosti?

Eloise Elvenshade: Ačkoliv možná zklamu mnohé lidi našeho hradu, nic inovativního letošní klání nebude obnášet. Na vytvoření nějakých zajímavých inovací bych tu musela být alespoň o jeden školní rok déle, abych znala funkčnost všeho.

Denní věštec: – usměje se na madam – Chápu tedy správně, že letos jste jedinou organizátorkou? Možná se teď ptám trochu hloupě, vím, že to už bylo několikrát okrajově zmíněno, ale přesto to, pokud vím, přímo nezaznělo.

Eloise Elvenshade: Správně, jsem jedinou organizátorkou letošního klání.

Denní věštec: Kolik času a příprav už vás klání stálo? Je organizátorství – zvlášť v jednom člověku – náročné?

Eloise Elvenshade: To vědět nechcete! – mrkne – Je toho hodně za mnou, zároveň jsem si vědoma i mnohé práce přede mnou. Ale víte, neberu to tak, o co mě klání připravuje? Beru to jako věc navíc, která mě baví. – usměje se –

Denní věštec: – usměje se – To je v konečném důsledku nejdůležitější, že vás to baví a naplňuje. A myslím, že budu mluvit za hodně lidí – moc rádi to slyšíme! A jsme rádi, že vás na hradě máme. Plánujete u nás po skončení klání zůstat, nebo v tichosti zmizíte opět na Ministerstvo kouzel?

Eloise Elvenshade: Vy jste moc milá, slečno. – usměje se – Na jednu stranu by mě to lákalo. Možnost vymyslet i třeba nějaké novinky, podílet se na soutěžích. Zní to nádherně. Ovšem asi bych si to nedovedla představit jako zaměstnání na plný úvazek. Tedy po skončení klání mám v plánu se vrátit naplno zpět na ministerstvo.

Denní věštec: Moc vám děkuji za všechny odpovědi, z mé strany je to pro dnes všechno. Jsem opravdu ráda, že jste si na mě našla čas, stejně jako to jistě potěší i čtenáře. – usměje se – Pokud nechcete něco dodat, tak už vás nebudu trápit.

Eloise Elvenshade: Jediné, co bych ráda dodala, je takové přání pro místní studenty. Byla bych moc ráda, kdybyste si uvědomili, v jakém úžasném prostředí studujete! Užívejte si tento hrad a buďte zde šťastní!

Pro Denní věštec
Saiph Lacaille