Vůně ranní kávy a čerstvých novinových listů, drobounká písmenka a pohyblivé postavičky. To vše (společně s máslovým croissantem) je součástí mojí oblíbené snídaně. K novinám nejprv zlehka přivoním, pak je zběžně prolistuji a potom už si je projíždím a u nezajímavějších článků se zastavuji. A jen co noviny složím, uchopím do ruky brk, své druhé já.
Základní požadavky na redaktora Denního věštce jsou čas a otevřené oči. S tím prvním mohou někteří mít trochu problém, myslím však, že alespoň občas si nějaký čas najde každý. A kde najít inspiraci? Inu tady a teď. Mnohdy se stačí jenom pořádně dívat, nesedět na posteli s hromadou knih, občas vyrazit do chodeb hradu, to se pak člověk nestačí divit, co mu nad knihami unikne. A víte vy co? Myslím, že když už máte nějaký nápad, námět či myšlenku, ať už vám ji vnukl sám hrad či třeba dění na Příčné ulici, stojí za to sepsat ji. Stojí za to podělit se o názory se světem, stojí za to najít si čas. A nakonec, sepsat pár myšlenek přece nezabere tolik času, ne?
Denní věštec pro mě znamená spojení se světem kouzel. Mohu s jeho pomocí sdělit světu své názory, ovšem zároveň mi poskytuje užitečnou zpětnou vazbu od čtenářů, jak na můj způsob vyjadřování, tak na mé myšlenky, což mi pomáhá zlepšovat a vyvíjet písemný projev. Zároveň mi také dokazuje, že je o moje články zájem. Že je nepíšu jen tak do větru, že si je pak někdo přečte, prostě že lidem něco sdělím.
V neposlední řadě, za takový vydaný článek dostanete odměnu. A každý z nás si jistě rád přivydělá nebo copak ne?
Tak co? Vážně nemáte co sdělit?
Kafe a croissant – Z mé strany je to spíše večer, trávení dobrého jídla, k ruce něco menšího na chuť a při ruce ještě troška nějakého pitiva s kapkou alkoholu, který mi dočasně vymaže všechny myšlenky netýkající se článku… 🙂
🙂 – Moji milí svěřenci 🙂 Zahanbujete mě, jste úžasní oba. Ty, Skad, i ty, Zene. Těším se na každý váš článek.
– Tak tak 🙂 Máme z vás radost 🙂