B4 – rozhovor s nejhlavnější hlavounkou

| Vydáno:
Je to už nějaký ten čas, co Larrie Larstonová vyhlásila začátek Bradavické čtyřky. A co ona sama byla ochotna prozradit? Čtěte dále a dozvíte se více!

Požádal jsem zástupkyni ředitele a hlavní organizátorku Bradavické čtyřky, zda by se mnou nezašla do oblíbeného hostince U Tří košťat. Když jsem se konečně dostal ze sovince do Prasinek a stihl se posadit k profesorce, již třímala v rukou Sklepmistrův vyprošťovák a zavdávala si pořádné doušky.

Teď trochu dat: 24. března 2013 Larrie Larstonová promluvila jménem celého organizačního týmu, že Bradavická čtyřka se uskuteční. 3. dubna byla zahajovací slavnost, kde vyhlásila jednotlivé týmy a hlavně představila porotkyně. Tehdy jsme i prvně slyšeli zpívající Čtveračku – maskota tohoto ročníku B4. Tento rozhovor je z 12. května.

A teď tedy, co že jsem se dozvěděl?

Zdravím, – usměje se – tak jdem hned na první otázku. Jak dlouho po svém návratu a nástupu do postu zástupkyně jste začala uvažovat o organizaci B4? A jak jste vůbec na tento geniální nápad přišla?
Larrie Larstonová>  Přeji pěkný večer i vám. – pokývne na redaktora – Mno, o B4 jsem začala přemýšlet dost brzy, v podstatě současně s nástupem do pozice, protože v organizaci velkých klání nikdy není času nazbyt. Pár dní po jmenování jsem tedy rovnou toto téma otevřela veřejně ve sborovně, aby se to začalo hýbat.– pokrčí rameny – Nic moc geniálního ale na této myšlence nevidím. Šlo o tradici, která loni kvůli TWT chyběla a přišlo mi škoda, aby upadla v zapomnění.

Představovala jste si původně sestavu porotců nějak jinak? Je někdo, koho jste chtěla a on Vám vypadl? Či jste rovnou sázela na to, že kdo se první ozve, toho bereme?
Larrie Larstonová>  Porotce byli pečlivě vybíráni, beru tento post jako velice prestižní, jako čest, která je dotyčným prokázána. Složení poroty tedy předcházelo náležité rozmýšlení. Platilo samozřejmě, že chceme porotce z každé koleje, malý problém nastal pouze u zmijozelských zástupců, kterých mezi fialovými není dostatek. A ano, tam se mi stalo, že první dotázaný odmítl, takže bylo místo nabídnuto dále, ale nejsem s výslednou sestavou o nic méně spokojená. – pokyvuje –

A kdo byl ten, co odmítl, prozradíte? – našpicuje zvědavě uši – 
Larrie Larstonová> Šlo o kolegu Davida, porotcovského ostřílence, byl by pěkným mužským elementem do toho babince, ale jak říkám, Čtyřtet čtyř tet se nakonec naštěstí také vydařil. – usměje se –

Ach, proč jen mne nenapadl pan David? – zasměje se – A prozradíte zvídavým čtenářům Denního věštce, nebo alespoň zvídavému redaktorovi, kdo je dále v organizačním týmu? Nebo to bude nejtajnější tajemství a bude ho vědět po soutěži celý hrad?
Larrie Larstonová> Je tak trochu na ráně, že? – zazubí se – Navíc se na hradě vyskytuje poměrně intenzivně, má zkušenosti. Ale jsem ráda, že kolegyně Amálka post přijala, přináší zas něco úplně nového a porotcovské povinnosti skvěle zvládá, i když nemá možnost trávit na hradě tolik času jako pan kolega. 
Skladba realizačního týmu tajná není, určitě bude zveřejněna detailně na závěrečné slavnosti, kde chci všem pořádně poděkovat. Prozatím bych ji však ráda nechala v anonymitě. Vidím B4 jako soutěž kolektivní, týmovou, která je také týmem pořádaná. Samozřejmě, když se někdo chce pochlubit, že pro B4 vytvořil to či ono, je to jeho věc, ale mně přijde pěkné, že se něco dělá společným úsilím a vyzdvihovat tu toho či onoho zas poškozuje ostatní, kteří na soutěži dřou skromně a bez potřeby piškotů od přihlížejících. Oceněni ale budou po závěru klání všichni dostatečně, to rozhodně.

Máme pěknou skupinu kreativců, kteří vymýšlejí náměty k úkolům, zadání, šijí fanouškovské rekvizity, lidi testovací, kontrolory, kteří čenichají po chybách, znalce regulí a formální stránky soutěže, kteří zkoumali korektnost pravidel, ohlídali je po stránce funkčnosti a neprůstřelnosti, mágy spolupracující se Čtveračkou a tak dále.

Předpokládám, že se soutěží pro samotné koleje jste přišla také Vy – mrkne – je to skutečně tak? A i se soutěží o sólokapra?
Larrie Larstonová> Ano, minisoutěže pro koleje jsme vymýšlely spolu se Čtveračkou. – usměje se – A sólokapr je z mojí hlavy, ale je spíš okrajový, což značí i jeho nevalná propagace a tedy logicky i účast.

A když tu mluvíte o Čtveračce, krásné Edeltrůdě, – zasměje se – kde jste jí ulovila? Či slyšela o B4, tak přiběhla?
Larrie Larstonová– zakření se – Je krásná, že jo?! Já si taky myslím, že ti pacholci, co jí nazývají zrůdičkou, se mohou jít vycpat. – vrtí kriticky hlavou – Edeltrůdin osud je magicky spletený s podstatou hradu. Přichází, když je na Nádvoří vyvolaná magická růžice – z ní se vynoří a střeží čtyři hradní věže po dobu bezvládí, kdy koleje zápolí o prvenství a držitelství bájné pochodně. Přišla tedy sama ve chvíli, kdy se nám povedlo růžici vyvolat. A rozhodně není lovnou zvěří! To si radši škrtněte, nebo vás uloví v noci ona, když zrovna budete zamilovaně objímat polštář.– ušklíbne se na pana Olivera – 

Mnoho z nás možná ví, že jste kdysi v Bradavické čtyřce byla i jako soutěžící. Jak na tu soutěž vzpomínáte? Zopakovala byste si ji?
Larrie Larstonová> Vzpomínám se smíšenými pocity. Samotná účast mě bavila moc, měly jsme skvělý tým, s holkama jsme si rozuměly a výborně se u tvoření bavily. Náš ročník Čtyřky měl ale trochu smůlu na některé organizační potíže, rozpadla se porota, hodnocení neprobíhalo včas a všechny drobnosti pak vyústily jednoho dne v krvelačnou roztržku na úvodní listině hradu, která měla hojnou účast. To jsou skvrny, které těm vzpomínkám jen tak neodpářu a které dodnes trochu mrzí. – domluví trochu dutě – Nejsem si jistá, že bych si to chtěla zopakovat, už proto, že mám trochu vysloužilý pocit a obávám se, že svoje velkoturnajové kreativní nádrže jsem už dávno vyčerpala. – zašklebí se –

– směje se – se divíte? Být v B4, vyhrát 7boj, být šampionkou Hogwarts.cz v TWT? To musíte být vyždímaná jak nějaká stoletá houba! – směje se –  A poslední otázku mi ještě dovolte. – mrkne – Jak podle Vás probíhá soutěž? Je bez problémů? Jste s díly soutěžících spokojená?
Larrie Larstonová> – uprskne trochu vyprošťováku, pak ale na redaktora hodí zlé oko – Stoletá houba! Opatrně s tou upřímnosti, chlapče! – škaredí se – Jinak myslím, že soutěž zatím v rámci povolených nedostatků pokračuje poměrně dobře. Jsou samozřejmě věci, které mohou být udělané lépe, kterým bych se ráda věnovala usilovněji, nicméně je to, jak to je, budu se dál snažit o maximálně pohodový průběh a snad druhou polovinu klání přežijeme ve zdraví na všech stranách. – pousměje se – A na spokojenost s díly se ptejte spíš ctěných porotkyň, nicméně ze své pohodlné pozice jsem z vypracování zatím nadšená, jen porotě to hodnocení vážně nezávidím! Mě to ale moc baví číst a prohlížet, fascinuje mě, jak se v průběhu let mění a zdokonalují schopnosti hradních obyvatel, a hodně se to promítá i do kvality letošních úloh.

Tak jak vidíte, i velká hlavounka Larstonová poctivě čte každé vypracování. A merlinužel neukojila mou zvědavost, takže na odhalení organizačního týmu si prostě budu muset zase počkat… – brblá –

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *