Je to už více jak dva měsíce, kdy jsem doufal v článek na téma „Přichází jaro“. Nicméně jaro nepřicházelo. Nějak se mu nechtělo, dle mnohých krutě zaspalo nebo si vzalo dovolenou, když se zimě dařilo se tak rozjet ve své druhé polovině. Tak jako tak, jaro nikde. A pak naráz velký skok a přišlo rozpršené jarní počasí. Pro mnoho osob nepříjemné překvapení, dokonce překvapilo i některé mágy. Redakce Denního věštce samozřejmě s obětmi tohoto nečekaného zásahu počasí soucítí a již věnovala nemalý podíl svých zisků na oběti těchto událostí. Ovšem jak se tohle vlastně stalo?
Vydal jsem se na dlouhé pátrání za příčinou tohoto nekalého ovlivňování jara. V prvé řadě jsem se vydal na Ministerstvo, kde jsem (po nemalém hledání a vyptávání se) zjistil, že samo Ministerstvo někoho podezřívá ze zásahů do počasí a snaží se viníky aktivně vypátrat. Leč zatím marně.
A ač Ministerstvo pátrá marně, tak jsem se vydal do lesů najít druidy. Hledání to bylo nelehké, neboť nejsem žádným členem druidího společenství, takže jsem musel propátrat několikero různých lesů (čímž se i vysvětluje moje nevalná aktivita v naší redakci), než jsem narazil na první druidy. Ti samozřejmě kategoricky odmítli něco tak nemoudrého jako pohrávání si s počasím, ale přesto jsem se důrazně vyptal, až jsem se dostal mezi jejich starší, kteří vše opět zopakovali, bili se do hrudi a málem mě zapíchli svými zlatými srpy.
S nepořízenou jsem se tedy vydal zpátky do redakce, abych zvolil další cíl své cesty, ale mezitím se náhle oteplilo a jaro se začalo pomalu podvolovat létu. Nastala vedra a s nimi přišlo konečně to pravé jaro. Doslova na studenty vlezlo, po večerech se ti starší mnohosmyslně dohadují v síni o kde čem a každou chvíli někdo hází v síni zamilované oči (leč jak se zdá, tak u mnoha Nebelvírských a Zmijozelských jde o zamilované oči na úkoly a eseje v jejich finálních dnech boje o školní pohár).
A nyní, když sepisuji své zážitky a pozorování, sleduji nově vypuštěnou kolekci na Příčné ulici od nové správkyně a taktéž nový trend mezi mnoha studentkami, které chodí spíše neoblečené než oblečené (což je jev zcela přirozený vzhledem k nadcházejícím vedrům – ostatně se na tyto dny těší drtivá většina mužské populace). Leč očekávám nelibost profesorského sboru, která se brzy plně projeví. Každopádně bude jistě co k vidění na slavnostech spojených s výročím založení školy a také na slavnosti ke konci roku.