Znáte to, jen co vytáhnete paty ze své kouzelnické dědiny a zamíříte do nějakého většího města, už tam vidíte prodavače dobrých skutků. Stojí na průchozích místech s pokladničkou a ústy plnými přesvědčivých slov o pomoci. Dát, nebo nedát jim pár srpců? Problém je v tom, že většinou přesně nejde zjistit, komu vlastně své drobáky dáváte, protože vedle opravdových sbírek existují i falešné, kterých se v poslední době objevilo tolik jako trpaslíků na neobdělávané zahrádce. Jsou všude. A teď: kterou si vybrat?
Dále tu máme všudypřítomné žebráky nebo zvláštní typy lidí, kteří prosí o peníze na jídlo, vlak a podobně. Jednou mi také na ulici paní začala věštit a pak za to chtěla něco od cesty… Také tu máme prodavače Nového prostoru. Ty mám z této party podivínů nejraději. Sice se jeho prodavači často prodeje časopisů vzdávají, protože je to tvrdá dřina za každého počasí a leckdy si vyslechnou i nějaké ty nadávky, ale aspoň se snaží. Oproti tomu když darujete jen tak někomu neznámému třeba jen pár korun na vlak domů a za pár dní ho vidíte na tom samém místě se stejnou výmluvou… Co si o tom máte myslet?
Mudlové třeba pomáhají i jinak než peněžně. Mají různé obchody, kam nosí nepotřebné věci, které se pak prodávají. Jejich výtěžek jde na dobročinné účely. Ve velkých městech také funguje „dobrovolnictví“. To spočívá v tom, že navštěvujete například děti v nemocnici, postižené osoby či seniory a zpříjemňujete jim den svojí přítomností.
Pokud mohu mluvit z vlastní zkušenosti, právě dobrovolnictví mi otevřelo oči. Naučí vás to vidět svět z jiného pohledu. Přestanete být středem vesmíru a začnete si všímat více lidí ve svém okolí, ať už cizích, nebo sousedů. Není to úplná hračka být dobrovolníkem, ale přinese vám to mnoho nového.
Kouzelníci zřejmě mají k této otevřené dobročinnosti daleko. Jistě, najdou se tací, kteří přispívají Nemocnici sv. Munga finančními dary, ale své jméno pak rádi vidí na tabulce sponzorů… Pomocnou ruku nám většinou podá přítel. Půjčí peníze, oblečení, v případě studentů je za vás přítel leckdy ochotný napsat i domácí úkol. Ještě můžeme zařadit do dobročinnosti přispívání na kolejní konto, ale jinak? Pomáhají kouzelníci ve svém okolí? Nedalo mi to a využila jsem prázdninového volna, kdy je většina bradavických studentů doma, abych se jich zeptala soví poštou na pár otázek, ale to až zase jindy.