Již po… no, ale to už je taková doba, že dopočítat konce se snad ani nelze, se konala zahajovací slavnost. Rozřazení nováčků, píseň Moudrého klobouku a plno dalšího. Prošvihli jste slavnost? Nevadí! My vám řekneme, co se dělo!
Samotné slavnosti předcházela jiná, ale stejně slavnostní událost. Dlouholetí studenti mrzimorské koleje, pan Andrew Uroboros a slečna Patricia Baloure, nedali na varování svých spolužáků a rozhodli se pohladit si jednorožce.
Následně došlo ke slavnostní události a oba studenti se stali profesory. My jim tímto gratulujeme a přejeme hodně úspěchů!
Důležitější je ale fakt, který následoval potom, totiž samotná zařazovací slavnost pro nový školní rok!
Už nějakou dobu se do síně trousili mladí studenti, které brzy čekalo rozřazení. Nejistě se rozhlíželi po starších spolužácích, hledali místa k sezení a někteří dokonce přemítali nad tím, zda je čeká nějaký rituál, či snad talentová zkouška! Starší obyvatelé hradu tajemně mlčeli a slavnost se blížila svému zahájení.
Ač se to zdá téměř nemožné, žádná bradavická půlhodinka, dokonce ani čtvrthodinka, se nekonala. Pan ředitel se před všechny přítomné postavil jen pár minutek po šesté hodině večerní a celou slavnost zahájil.
Popřál všem mladým studentům úspěšné studium, zasvětil je do procesu nasazení Moudrého klobouku a určitým mladým tvářím se evidentně výrazně ulevilo.
Pak vyzval Moudrý klobouk, aby přednesl svou píseň. Ovšem klobouk je již prastarý a do zpěvu se mu příliš nechtělo. Mžoural na celou síň a nejspíš se těšil na další dlouhý odpočinek. Nezařazené nováčky tím však přiváděl k šílenství.
Nakonec však přece jen začal zpívat. Celá síň ztichla a zaposlouchala se do slov Moudrého klobouku. Někteří ji slyšeli již mockrát, jiní poprvé a jistě si ji náležitě užívali. Však poprvé má své zvláštní kouzlo. Každý si ho pamatujeme. Jakmile klobouk dozpíval, síní se rozlehl ohlušující potlesk.
A mohlo se jít zvesela na to! Tedy, veselý výraz nebyl právě to, co jsme mohli vidět ve tvářích nováčků, i když je pravda, že někteří se tvářili docela statečně.
Jako první Moudrý klobouk vyvolal slečnu Addie Hazel, která byla zařazena do Havraspáru. Havraspár tak letos jako první získal svého nováčka. A jak to vypadalo dál? I druhý nováček připadl Havraspáru!
Pokud by někdo trnul, že i třetí nováček putoval do Havraspáru, tak by se přepočítal. Třetí nováček připadl Mrzimoru, a pak už to klobouk… tahal z klobouku, zdálo by se, téměř náhodně! Nebelvír, Nebelvír, Zmijozel, Mrzimor… Vážně, žádný systém v tom nebyl!
A v podobném duchu se slavnost nesla až do zařazení posledního nováčka. No… vlastně… klobouk se v necelé polovině nějak záhadně zasekl. Následná panika ochromila nováčky, zatímco starší studenti podezřívali klobouk, zda neusnul, jako tomu bylo již v minulých letech. Nakonec však šlo o… nikdo neví co, ale klobouk dál pokračoval ve své práci.
Nic dalšího, strašného, se už nedělo. Klobouk jen následně poněkud zrychlil své tempo, takže přihlížející nestíhali tleskat a nově zařazení studenti zase odbíhat ke kolejním stolům.
Ale dokázal to! Zařazeno pro letošek bylo cca 95 nováčků. Ehm, v redakci řádí šotkové a úctyhodné šéfredaktorce dělají nepořádek v pergamenech, takže počty by mohly být o něco vyšší… nebo i nižší. Ale stále se vejdeme do povolených ztrát!
Každopádně slavnost byla u konce, všichni studenti rozřazeni a my všem přejeme hodně štěstí, pevné nervy a plodnou múzu!
Pro Denní věštec
Theresa Veilin Brendi