Českou republiku zasáhla vlna veder a bouřek. Počasí s nezvykle vysokými teplotami zaskočilo mnohé z nás. Nejvíce však byli překvapeni pracovníci Meteorologicko-magického institutu v Brdech, protože o víkendu zjistili, že se jim přímo v důležitém přístroji usadili hlodavci a že výskyt těchto živých organismů významně narušuje přirozené meteorologické podmínky nad celou střední Evropou.Hlavní úloha Meteorologicko-magického institutu v Brdech spočívá v ustalování magických bouří a vedlejších magických produktů, které mají vliv na počasí, popřípadě z dlouhodobějšího hlediska také na podnebí ve střední Evropě. Zajišťuje potřebnou kontinuitu meteorologických dějů tak, aby kouzelnické anomálie nebyly předmětem hlavních mudlovských zpráv.
V ideálním případě v případě rizikové magické události vždy zasahuje některý z mnoha magických přístrojů, které jsou centrálně propojeny a tvoří společně jeden unikátní celek. Vzhledem k tomu, že jsou přístroje propojené a navzájem se ovlivňují, bývá zpravidla velmi obtížné přesně stanovit prapůvodní příčinu poruchy.
Problém patrně nastal v harmonickém dekalibrátoru, kde si udělaly hnízdo myši domácí a vyvedly zde své mladé. A to vše aniž by si toho všiml kdokoliv z obsluhujícího personálu.
„Zatracený myši!“ komentoval vzniklou situaci ředitel ústavu Bedřich Paraplíčko na tiskové konferenci krátce poté, co se od revizních techniků dozvěděl pravou příčinu selhání generálního vyvažovače magických anomálií počasí.
Pan Paraplíčko posléze podrobně vysvětloval, že celý systém by měl počasí spíše ustalovat a zabraňovat rychlým změnám, avšak přítomnost hlodavců a jejich aktivita uvnitř přístroje patrně měla za následek přesně opačný efekt. Výsledkem tedy bylo zvlnění fronty, která přinesla nad naší republiku vedra a následně i mimořádně silné bouřky. Paraplíčko nezapomněl několikrát zdůraznit, že počasí můžeme ovlivňovat jen do určité míry, protože „matka Příroda je mocná čarodějka“.
Podrobný meteorologicko-kouzelnický výklad, který Paraplíčko podal na vysvětlení toho, co se vlastně s celým brdským systémem stalo, nikdo z přítomných novinářů příliš dobře nepochopil z důvodu neznalosti odborných termínů, které Paraplíčko hojně užíval. Během dvouhodinové přednášky na toto téma většina přítomných upadla do netečného polospánku, neboť nikdo neměl sílu žádat o vysvětlení určitého odborného termínu v podobném duchu.
Obyvatelstvo bradavického hradu a přilehlých pozemků se na této tiskové konferenci mimo jiné také konečně dozvědělo, proč tak dlouho leží v Godrikově Dole sníh. Mohou za to pochopitelně čerstvě nalezení hlodavci.
Věcně příslušný servisní technik vzniklý problém komentoval následovně: „Vony ty myší bobky proklatě rychle oxidovaly, to nám pak dělalo rotyku v tom podělaným Godrikáči. “
Není bez zajímavosti, že přítomnost myšího trusu měla vliv na posun teploty tání sněhu, jejíž práh se v případě Godrikova Dolu pohybuje kolem 25 – 30°C. Sníh by měl roztát přirozenou cestou, jen co se do příslušných zeměpisných šířek dostaví tropické teploty.
Pro Denní věštec
Gita Hrdličková
Ahá – A já se celou dobu divila, proč v Godrikově Dolu pořád leží sníh, navzdory krásně jarním, byť zatím ne tropickým teplotám! Děkuji za objasnění, kdo by to byl řekl, co všechno způsobí myší… hnízdečko.