Jedním z nejdůležitějších úkolů vedení je udržet si nováčky a zapojit je do života na hradě. Jak se to dařilo letos, jsem zjišťovala jednak z čísel, jednak od studentů v čele koleje. Troufnete si odhadnout, kolik nováčků školního roku Léta 2014 se vytratilo…?
Pátrání nebylo vůbec složité. Jako kritérium úspěšného nováčka jsem si stanovila postup do druhého ročníku. Oddělit skutečné druháky od obnovených, zmražených a propadlých mi pomohlo nedávné zveřejnění věku studentů (jinak ho ale jako věčná páťačka můžu považovat jen za ohromné zlo).
Nejlepší výsledek jsem zaznamenala u Mrzimoru, ještě před pár lety v tomto směru černé ovci celého našeho společenství. Z 21 nováčků do dalšího ročníku postoupilo 6. (28,5 %). Nováčkům se dařilo i v Havraspáru, kde ze sem zařazených 21 přežilo 5 (24 %). Třetí příčka náleží Zmijozelu. Tam bylo letos zařazeno nejvíc nováčků. Z 35 oslavilo své dvanácté narozeniny ve druhém ročníku 6 (17 %). Zatím to vypadá, že právě Zmijozel se opět dočká nejvíce nováčků, podle aktuálního stavu má kolej zhruba o 20 studentů méně než ostatní. Nejméně nováčků poslal Moudrý klobouk do Nebelvíru. Z 19 se udrželi pouze 3 (16 %). Zvenčí to vypadá, že v Nebelvíru šlo spíše jen o slabší registraci, neboť červená kolej patří i tak k nejpočetnějším kolejím vůbec. Navíc i tak dokázala obhájit školní i famfrpálový pohár.
S čísly jsem obeznámila také primusky (v případě Mrzimoru prefektku) jednotlivých kolejí. Ptala jsem se jich, co na výsledek říkají, jak celkově hodnotí letošní nováčky, a jestli jako vedení mají pocit, že pro jejich udržení udělali vše. Dočkala jsem se následujících odpovědí:
Lily Peterson: „Tak co se týče nebelvírské statistiky, tak ti předně musím trošku poupravit čísla. Při zařazování jsme nafasovali 20 studentů, do dalšího ročníku sice postoupili jenom 3 z nich, ale zůstalo nám jich rozhodně více. Ano, většina z těch dalších sice při zápisu odpadne, protože už s námi fyzicky moc nebývá, ale minimálně u 3 si ještě dělám naději. Občas se člověku holt mudlovské povinnosti nakupí a místní škola musí tak trošku stranou, to prostě patří k životu a já to respektuji.
Co se týče nějakého obecného zhodnocení, tak myslím, že jsme ve vedení udělali dost věcí k tomu, abychom naše nováčky zaujali. Přiznávám, že jsme se nesnažili udržet si je za každou cenu, ale nevidím v tom žádný problém. Hog je o tom, jestli to člověka baví, nebo ne. U někoho se pozná nadšení hned, u jiného narůstá s léty, jak poznává hrad a dělá si přátele, no a někoho to přestane bavit po pár týdnech… Nováčkovskou „líheň“ bych přirovnala k rýžování zlata: většina kamínků se proseje, pár jich zůstane v sítu, ale ani tam nejsou všechny ze zlata. My jsme letos měli to štěstí, že jsme ty zlaté valouny našli hned tři. Od začátku roku nás oslňovali svou září a já pevně věřím tomu, že jejich lesk hned tak neopadne. Z toho, že máme statisticky nejhorší výsledek, si tedy hlavu nedělám, protože u mě vždycky zvítězí kvalita nad kvantitou. Hledáme lidi, kteří si s námi rádi zajdou popovídat do kolejky, protože z toho mají radost, ne proto, že je tady něco drží.“
Eineann Mag Lasair: „Zůstalo jich šest? Šest se jich dostalo do dalšího ročníku, ale propadlíci to jistí! Zkrátka ve Zmijozelu se udrží jen elita. Nejsme žádný béčka a žádný béčko to s námi nevydrží.
Na naše nováčky jsem neskutečně hrdá. Vydrželi opravdu jen ti nejlepší a všichni mají něco do sebe.“
Annie Reprobate: „Já myslím, že každý školní rok se moc těšíme na nováčky. Připravujeme pro ně soutěže, zasvěcujeme je do tajů koleje, pořádáme jim večírek, přiřadíme jim patrona a ze všech sil se snažíme, aby mezi nás rychle zapadli.
To, kolik nováčků v koleji zůstane, nezáleží podle mého na vedení, ale na celém Havraspáru a hlavně na nováčkovi samotném. Dáváme každému svobodu volby. Nesnažíme se k nám nováčky lákat a ani je nenutíme zůstat, ale samozřejmě se je snažíme hýčkat, aby se jim u nás líbilo.
Z několika nováčků se vyklubali velmi šikovní studenti, pracanti a parťáci. Je škoda, že jich nezůstalo více a proto se těšíme na novou vlnu.“
Vea Sophie Williams: „Každý rok k nám přijde kupa nadšených nováčků. Prozkoumávají naši kolej do detailů a my si vždy vzpomeneme na své začátky. Samozřejmě nakonec většina odejde, ale myslím, že se proti tomu nedá nijak bojovat. I přestože by jich mohlo zůstat více, jsem ráda i za tu trochu, co s námi celý rok vydrží.
Hned po jejich příchodu se jim snažíme pobyt v koleji zpříjemnit. Čekají je různé soutěže a hry, aby lépe kolej poznali. Opravdu mě nenapadá, jak si udržet většinu nováčků. Můžeme jen hádat, kteří zůstanou a kteří nás naopak opustí. A co se týče loňských nováčků, s těmi, co u nás zůstali, jsem velmi spokojena. Pomalu naši kolej ještě vylepšují. Doufám, že stejně nadšení nováčci k nám přijdou i letos.“
Když už jsem byla v tom, nedalo mi to nenahlédnout i do dlouhodobějšího horizontu. Podívala jsem se tedy také na to, kolik třeťáků (tj. registrace Zima 2014) je „opravdových“. I tady si nejlépe vedl Mrzimor. Na podzim mu přiřknul Moudrý klobouk 29 nováčků (mimochodem tehdy nejméně ze všech kolejí) a dodnes zůstali 4 (14 %). Takřka nastejno jsou na tom Nebelvír a Zmijozel. V ložnici vyhrazené nebelvírským třeťákům pobíhá 5 třináctiletých studentů, mohlo jich být ale 40. Ve Zmijozelu zůstalo 6 ze 48 (12,5 %). Havraspáru registraci Zima 2014 připomíná jen jedna studentka. Jedinou nefalšovanou třeťačkou je pouze Elis Tylerová, v prváku měla ještě 34 spolužáků.
Samozřejmě lidi s registrací o prázdninách 2013 a v lednu 2014 najdeme i v nižších ročnících, ale jen těžko je můžeme počítat mezi úspěšné nováčky. Vždyť kdy jindy by měl student dokázat dokončit úspěšně ročník bez prodlení, než v době největšího nadšení spojeného s nástupem do školy…? Věřím proto, že jsem si zvolila dostatečně vypovídající kritérium, ráda se ale nechám přesvědčit o opaku…
Závěrem děkuji členům vedení, že se nechali vyrušit z prázdninového nicnedělání, já se mu jdu raději oddávat taky, jinak bych se nejspíš zaobírala truchlivou myšlenkou, které z těch béžových stvoření bude patřit do té šťastné pětiny, co se tady dožije Vánoc…
Pro Denní věštec
Vicky Charmant