Podle některých se jednalo o nepotřebnou a zbytečnou studii, která nic nového nepřinese. Vzhledem k jejím výsledkům ale lze s jistotou říci, že se zmýlili. Závěry, které tato zpráva britského Ministerstva kouzel přinesla, jsou více než udivující a v jistých směrech naprosto znepokojující.
Pottermánie, jak byl tento jev nazván, se projevuje různými způsoby. První se týká převážně mudlů, kteří mají především prvního září zálibu se nacházet na nádraží King’s Cross – případně na protějším St Pancras, jehož budovu mudlové užili při natáčení filmů, a tak si někteří nadšenci myslí, že právě odtamtud se možná, snad jako kamufláž, vypravují malí kouzelníci do Bradavic. Objevily se taky různorodé snahy získat proslulé čokoládové žabky a podobné sladkosti. Ačkoliv první zmíněný projev je kouzelníkům spíše na obtíž, z toho druhého se majitelé firmy naučili těžit – čokoládové žabky tak sežene i mudla, třebaže neskáčou a z kartičky vám nikdo nezamává. (A jsou dražší.)
Přesto se nejedná o to nejvíc znepokojující. Je samozřejmé, že v době, jako je tato, ví skutečně každé mudlovské dítě o Harry Potterovi. Třebaže se takové věci objevovaly již před lety, nezpůsobovalo to přílišné obtíže, především v době, kdy ještě nebyly vydány všechny knihy o zmíněném slavném kouzelníkovi, se většina jejich dotazů zaměřila jen na to, jak to vlastně celé dopadlo. Radost z nově zjištěných informací je přiměla k tomu, že byli schopni ignorovat fakt, že v knihách byla veškerá jídla z Velké síně lehce nadsazená, že i na konci ledna stále měli prváci lehké problémy se na hradě vůbec vyznat, že s počtem schodů a množstvím jídla je nemožné dosáhnout i poloviny velikosti Crabba a Goyla.
Nicméně v době, kdy kouzelníci z mudlovských rodin vědí, jak to dopadne, je neuvěřitelně těžké jim, podle vedení školy, vyhovět. Zatímco ti, co během dětství nebyli krmeni pohádkami o každodenních bohatých hostinách, snídaních, kde naleznete i něco jiného než zrní a mléko, byli dokonce i smířeni s faktem, že sovy vykonávají potřebu i někde jinde než jen v sovincích, neměli žádný problém s režimem Bradavic, mudlorození se rázem setkávali s nevysvětlitelnými problémy, lehce způsobenými i tím, že je ani nenapadlo přivézt si mezi všemi uznávanou povinnou výbavu do školy – tedy jídlo navíc, v odpovídajícím množství a trvanlivosti.
Podobně dopadají dohady okolo kolejí – především studenti Mrzimoru se již ve vlaku snaží oslovit mudlorozené s tím, že ve škole, kam jedou, se nalézají koleje čtyři a ne jen dvě, jak se někteří mylně domnívají. (Samozřejmostí je s tím spojené rozdávání ovocných bonbonů.) Občas se objeví někdo, kdo je náhle zklamán systémem ve škole a v kolejích, případně jsou studenti pobouřeni tím, že od doby, co školu opustil Potter, se zkoušky pravidelně skutečně konají na konci každého roku.
Britské ministerstvo aktuálně řeší, co s nastalou situací. Uvažuje se například o speciálním prázdninovém semináři pro všechny kouzelníky z mudlovských rodin, který by jim efektivně vysvětlil, jak to vlastně je – či něco na způsob naší školy, kdy jsou nováčci poučeni o stylu života ještě před samotným zařazováním a zahájením výuky. Jinak ale nezbývá než doufat, že ostrovům ubudou starosti s mladými kouzelníky, kteří nebudou s to pochopit, že studium na kouzelnické škole se rozhodně nerovná dovolené s all inclusive.
Pro Denní věštec
Mariella de Nebe
Přesně vystiženo – Wou! Tenhle článek je skvělý> je v něm přesně vystiženo, jak to doopravdy je, občas se bavím zklamaností těch studentů… Je to neobyčejně obyčejná rozmazlenost!