Neslýchané a nevídané se stalo skutečností. Kdo by řekl, že veselý a studenty milovaný Matthew Whitecrow ztratí své pověstné nervy a drsným kopem vyšle pana McCollina na pár chvil do chládku.
Právě v době, kdy byl mladý profesor McCollin vykopnut, seděla jsem pod stolem a potají baštila kousek ovoce. Povečerní pažravá se však proměnila v úžas nad tím, čeho všeho se ve Velké síni nedočkám. Dva profesoři se do sebe téměř pustili! Už jsem v duchu viděla, jak lítají profesorské hábity, příčesky, hůlky a fialové trenýrky. Pan Whitecrow zachovával dekórum, i když se pan profesor McCollin vztekal, a to i před studenty.
Matthew Whitecrow vykopl Olivera McCollina do Hanibalova jezera.
Any Dawson > Pane Matte, tak to vás v tý sborovně omrzel dost brzo. – směje se –
Annie Wise > – divoce se směje –
Olivie Windy > Jééé. – smích – Letí oliva, přejte si něco! – úsměv od ucha k uchu –
Oliver McCollin > Jen počkej! – připravuje si odplatu –
Matthew Whitecrow > Zasloužil sis to.
Oliver McCollin > No, to nezasloužil! – vyplazuje jazyk – A Ty slibuješ a prd z toho! – další vyplazení jazyka –
Any Dawson > – chechtá se –
Olivie Windy > Ve sborovně teď musí mít veselo. – smích –
Sinead Siobhain > Hm… Nebyl náhodou letecký den včera? – zubí se –
Annie Wise > A já myslela, že předevčírem. – smích –
Oliver McCollin > Měl by se založit trestuhodný den! – směje se – A ten den by se musel udělit všem studentům, co přijdou na hrad, trest. – smích – By byla teprve sranda.
Obávám se, že tuto scénku naši profesoři sehráli na základě toho, že se hradem šíří vlna nepěkného chování. Chtěli tak upozornit na fakt, že se ve Velké síni děje příliš mnoho nepravostí, než aby to bylo hezké. Jako výchovná ukázka to bylo skvělé. Snad si díky tomu i jiní uvědomí, že takové chování není nejen neslušné, ale hanobí celý hrad. Po sově mi profesor McCollin přiznal, že šlo o dohodnutou hru a vše ostatní je mezi ním a panem Mattem. Zajímalo mě však, jak to vidí ostatní, a tak jsem se zeptala… – usmívá se –
Jsi očitou svědkyní onoho fialového incidentu ve Velké síni. Máš tušení, co se to tam vlastně dělo?
Sinead Siobhain: Aha, tak to nemám ponětí, bavila jsem se děním v KNP a jen na chvilku jsem nakoukla, co se děje ve Velké síni… A profesor McCollin akorát prosvištěl kolem, tak jsem si neodpustila komentář a zase jsem šla. – směje se – Někdo tam poznamenal něco o jistě zajímavém dění ve sborovně, ale nevím bohužel nic bližšího a vlastně ani vzdáleného. – další smích –
Jak to na tebe zapůsobilo? – mrká –
Sinead Siobhain: Mě spíš napadlo, že to byl nějaký žert a že se pánové jen tak pošťuchovali. Vlastně mi vůbec nepřišlo na mysl, že by pan McCollin provedl něco špatného. – usmívá se – Ale pokud šlo opravdu o nějaký problém, asi by si to měli profesoři řešit mezi sebou, aby s tím studenti nepřišli do styku. Poslední dobou je to tu samá výtržnost a je potřeba určit hranice. Ovšem nemyslím, že v tomto případě by šlo opravdu o něco vážného, pana profesora si pamatuji ještě jako studenta, vždy s ním byla legrace, ale je to slušný a vychovaný člověk. – mrká a usmívá se –
Moc ti děkuji za upřímné názory, Sin. Jsem ráda, že to studenti nijak neřeší, ještě by z toho mohla vzniknout třetí světová. Známé firmy a rebelové by se toho mohli chytit a kdo ví, kam by to potom v naší čarokrásné škole dospělo, když by odmítli poslouchat!
Tato scénka oživila Velkou síň, pobavila studenty a ukázala nám, že je opravdu potřeba chovat se podle školního řádu a respektovat profesory i studenty s odznáčky, jinak nás čeká vykopnutí do jezera, jak nám pan McCollin názorně ukázal.
Pro Denní věštec
Chester Mikeyskovitá