Kolik si zapsat předmětů?

Nový rok je zase tady, zápis v plném proudu, a tak vám přináším pár jednoduchých tipů nejenom pro nováčky, kteří tápají, kolik předmětů si vzít. Jak již bylo řečeno několikrát, v dnešních dnech je problémem, že spousta lidí se do nějakého předmětu na začátku roku nadšeně zapíše, ale v půlce roku dojdou síly a opravdu mnoho studentů své předměty odhlašuje, což je podle mě škoda (a taky to jsou vyhozené peníze). Pojďte tedy zvážit spolu se mnou, jaký počet předmětů bude pro vás ten pravý.

Už je vyvěšen seznam předmětů a vy zase sedíte a tápete, kolik předmětů si vlastně zapsat? Sama vím, jak nepříjemná tato situace je, a postupem času jsem si vytvořila plán, podle kterého se řídím. Strašně nerada předměty odhlašuji, takže si počet předmětů opravdu pečlivě dopředu promýšlím a nenechávám nic náhodě. Nabídka je lákavá a vím, že bych se nechala při zápisu strhnout, ale reálně bych vlastně vůbec nestíhala.

Na začátek bych ráda řekla, že každý může mít jiné tipy, rady nebo triky. Tyto jsou klíčové pro mou osobu a věřím, že by tyto mé zkušenosti nebo spíš postřehy mohly pomoct i někomu jinému.

1) FINANČNÍ MOŽNOSTI
Asi jako první by člověk měl zvážit své finanční možnosti. Samozřejmě, když mám na kontě dva galeony a chci třicet předmětů, jeví se to jako problém. Záleží i na vaší koleji, jaké má podmínky půjčování peněz, protože pokud byste toto museli splácet v průběhu roku, je třeba si uvědomit, že k povinnosti plnit úkoly přibude taky nemilá povinnost plnit soutěže na penízky anebo se pravidelně účastnit nějaké brigády. Ideální by bylo samozřejmě najít si nějakého osobního sponzora, kterému nebudete muset ani nic vracet, ale bohužel si nejsem jistá, zda se na hradě najde někdo, kdo by vaše studium podporoval bez toho, aniž by chtěl peníze zpět.

2) ČASOVÉ MOŽNOSTI
Pak zvážím své časové možnosti nejenom u mudlů, ale i tady na hradě. Zapřemýšlím, čemu všemu se chci daný rok věnovat. Chci psát do kolejního časopisu a opravdu poctivě trénovat famfrpál, abych byla dobře připravená na zápasy? V tom případě asi zvolím předmětů méně. Vždycky mějte na paměti, že každý předmět má i esej. To znamená, že nestačí jen splnit úkoly, ale pokud chceme předmět ukončit, budeme muset i napsat esej, a to není otázka jen pár minut, ale většinou to je časově náročnější, protože minimální délka eseje bývá většinou 9 palců – a to je trojnásobná (většinou) minimální délka úkolu. Na hradě probíhají také různé soutěže jako Sedmiboj nebo B4, často nalezneme něco i v časopisech a do toho má vlastní hry, aktivity a soutěže i kolej samotná. Do úvahy bereme i to, jestli chceme v daný rok skládat nějaké zkoušky, které už musí mít přes 20 palců. Neříkám, že je nereálné angažovat se všude, ale často to pak za následek může mít syndrom vyhoření. Pamatuju si tolik lidí, kteří se takhle aktivně pustili snad do všeho, do čeho mohli, a pak z ničeho nic z hradu zmizeli. Je škoda si výuku znechutit a jak se říká: Všeho s mírou.

3) CO BY MĚ BAVILO?
Už vím, kolik jsem ochotná do výuky nacpat peněz, zvážila jsem časové možnosti a můžu jít vybírat. Projdu si seznam předmětů a zkusím si sepsat, co by se mi mohlo líbit, jaký profesor co zajímavého vypsal, a zkusím si potom vybrané předměty seřadit od toho, který by se mi líbil nejvíce, až po ten, kterým jsem si nejméně jistá. Pokud se mi na seznamu objeví předmětů méně, než jsem chtěla, je to vlastně ještě výhra a zkusím si projet seznam ještě jednou, když je takových předmětů více, svět se nám nehroutí. Některé předměty jsou rychle plné, a tak je dobré mít i náhradní varianty. Pokud jich na seznamu máme opravdu o hodně víc, pravděpodobně budeme muset vyškrtávat, než s tím ale začneme, podíváme se  na další body.

4) ZKUŠENOSTI STARŠÍCH
Při zvažování, jestli toho nemám moc, je dobré se zeptat někoho staršího, kdo už toho má více vystudovaného, zda náhodou nestudoval ten a ten předmět. Pokud ano, určitě vám prozradí, zda nad předmětem strávil hodně času nebo jestli jsou úkoly hotové za pár minut. Pokud třeba neradi kreslíte nebo básníte, zeptejte se, jaké typy úloh profesor zadává, zda má člověk na výběr z více zadání a zkrátka jak moc náročný celkově předmět je. Třeba vám to ulehčí vybírání. Na druhou stranu bych se do takové míry nezaobírala názorem jedné osoby na předmět. Přece jenom každého baví něco jiného a to, že někdo něco chválí, neznamená, že se předmět bude líbit automaticky i mně. A taky že mi budou sedět hodiny daného profesora.

5) CO OD PŘEDMĚTU ČEKÁM?
Pokud stále nevíte kudy kam a jste nerozhodná duše jako já, zabývala bych se tím, zda chci, aby mi ten předmět přinesl něco, co má přesah a mohu využít i v mudlovském světě, nebo chci něco, kde prostě bude důležitá hlavně ta fantazie, a naopak se od reality oprostím. Když uvedu konkrétní příklad, třeba jazyky jsou věc, kterou prostě můžete využít hezky i u mudlů, ale je tu samozřejmě mnoho a mnoho dalších předmětů jako například Kouzelnické počty, Čarografika nebo Pedagogika či Psychologie. Naopak takové předměty jako Obrana proti černé magii, Testrálologie či Kouzelné formule u mudlů asi moc využití nenaleznou, ale naopak více rozvinou vaši fantazii. Nabídka je však velmi pestrá a jsou tu předměty z historie, různé druhy věštění, předměty týkající se famfrpálu, psaní, hudby, vaření a myslím si, že se každý musí v něčem alespoň trošku najít.

6) ZVÁŽIT SVÉ ROZHODNUTÍ ANEB JSEM OCHOTNÁ TOLIK ČASU VĚNOVAT HRADNÍ VÝUCE?
Jako téměř poslední krok bych si asi vše sesumírovala a urovnala v hlavě. Nemělo by to být rozhodnutí pouze jednoho dne. Přece jenom je dobré si vše nechat projít hlavou a zamyslet se, zda jsem ochotná tolik času obětovat hradu na úkor mudlovskému životu. Každému navíc trvá napsání úkolu jinou dobu. Neporovnávejme se tedy s ostatními. Pro někoho je sedm předmětů vrchol a pro někoho minimum. Samozřejmě, hradní výuka je pro mnohé z nás odpočinkem a relaxem, ale pro jiné to může být nepříjemnou povinností, která brání člověku v nějaké jiné aktivitě. Je dobré najít nějakou tu rovnováhu. Pro nově příchozí bych doporučila si raději vzít předmětů méně a vyzkoušet, co zvládnou. Studium vám nikam neuteče a každý rok je vypisováno tolik krásných předmětů. Plus, když se vám bude zdát, že toho děláte málo, na hradě je spousta dalšího vyžití, z hlediska výuky to jsou třeba semináře anebo soutěže.

7) TAKTIKA PŘI ZAPISOVÁNÍ
Pokud je výběr už jistý, podívám se na svůj seřazený seznam a na vypsané třídy. Sice už to není tak úplně případ dnešních dnů, ale podle mě je důležité si udělat i taktiku, v jakém pořadí budete zapisovat. Z vlastní zkušenosti bych si nechala na konec předměty, které mají vypsané více tříd anebo to není první ročník. Naopak jako první bych zapisovala předměty, které jsou nové, vypsány poprvé nebo jsou třeba vypsány po delší době. Některé předměty bývají lákavé každý rok a před dveřmi do třídy je nacpáno pořád – do této kategorie bych zařadila třeba Literární seminář. Nikdy nevíte, kdy se jaká třída zaplní, proto je třeba sledovat, kolik je v jaké třídě míst, a zapisovat chytře a ne ledabyle. Pak by se totiž mohlo přihodit, že z 12 předmětů, o které jste měli zájem, vám zbude třeba jen půlka.

Poslední mou radou je, aby vás nikdo do ničeho nenutil. Je moc pěkné, když kolej jede na body či pohár, ale kolik budete mít předmětů, je pouze vaše rozhodnutí a podle mě je opravdu nejdůležitější, aby vás studium bavilo a nenechali jste si ho znechutit. Každý máme jiné možnosti a to je třeba respektovat. Ne každý jsme tak ohebný, abychom zvládli získat Snaživce a do toho stíhali pracovat ještě na dalších věcech a kloubili to s mudlovským světem, pro každého je ten pomyslný strop někde jinde.

Do nového školního roku bych tak všem popřála šťastnou ruku při výběru předmětů. Nechť vás studium baví. Profesoři by si zase zasloužili pracovité a šikovné studenty s originálními nápady. Ať se všem zkrátka daří, jak se sluší a patří.

Pro Denní věštec
Amanda Wright