Třeba hledáme právě TEBE! Nebo tebe? A co ty? Ty nechceš? Kdokoliv, kdo jen někdy zauvažoval nad tím, jaké asi je psát pro hradní plátek, ať neváhá číst dál! Podíváme se té redaktořině trochu na zoubek…
Práce redaktora, ať už pro celohradní periodikum nebo jen kolejní časopis, s sebou nese mnoho výhod. Samozřejmě také úskalí.
Spoustu z vás nejspíš napadne jako první deadline. Takový strašák všech redaktorů. Otravné, ošklivé, ohavné… Je ale opravdu třeba se toho bát? Proč? Píšete-li o něčem, co vás baví a děláte to rádi, pak nic takového není třeba řešit. Opravdu.
Pojďme se každopádně podívat na nejčastější otázky, které zájemce napadají:
„To jako musím něco napsat do určité doby?“ ptají se mnozí s neskrývaným šokem ve tváři. A odpověď je ano. Skutečně tomu tak je. Proč? Protože termíny jsou něco, co nás provází neustále, a pokud většinu lidí něco netlačí, svou práci nikdy neodvedou. A věřte mi, jako šéfredaktor opravdu nechcete neustále někoho honit s bičem hrnkem kávy v ruce.
„Nevím, o čem mám psát…“ řekne vám někdo jiný. Tohle je skutečně častý problém mnoha redaktorů a nikdo mu nikdy neuteče úplně. Ale právě od toho je tu celá redakce. Vždycky se děje něco zajímavého, vždycky se dá vymyslet něco, o čem psát. Svět kouzel nabízí takové možnosti. Jen si vybrat!
„A proč bych měl psát?“
Nepěkná otázka! Neslyšíme ji rádi! Redaktoři to obecně dělají, protože je psaní baví. Mají z toho radost a mají ji tím větší, když se jejich článek líbí čtenářům. Mimo jiné jsou za to také placeni. Není na místě ptát se „kolik?“. Je to různé. Věřte ale, že každý je za svou píli odměněn a nakonec jsou peníze jen detail. Dobře odvedená práce, která se líbí, je totiž mnohem cennější!
„Jenže já to neumím…“
Většina zájemců to nakonec vzdá, než vůbec pošlou sovu. Ale proč? Je to taková škoda! Jak víme, že na něco nemáme, když jsme to nezkusili? Proto tu existuje možnost „zkušební doby“. Samozřejmě v duchu přátelském a nápomocném. Zkusíme pár článků, poradíme, pomůžeme. A když se oběma stranám bude práce líbit, třeba si i plácneme!
Otázek máte možná spoustu. Není ale nic lepšího, než do toho vlítnout, vyzkoušet a pak se rozhodnout. Nikdo není k psaní nucen. Osobně chci, aby to mé redaktory zejména bavilo. Psaní má být radost, nikoliv povinnost.
Hrad má spoustu talentovaných duší. Některé to možná ani nevědí. Přitom každá hradní redakce takové lidi potřebuje. Kdopak váhá? Kdopak to zkusí? Výzvy se mají překonávat. A tohle je jedna z nich!
Vzhůru do psaní! Za hradní redakce! Za hrad! Za novinařinu!
Pro Denní věštec
Theresa Veilin Brendi