My, práce, škola a Hogwarts

Správkyně Příčné ulice Selena Enail Smithová se každou chvíli nechává slyšet, že se jí nejlépe naše vypracování soutěží a seminářů opravují v práci. Mrzimorský famfrpálový kapitán Chris Jericho se také netají tím, že skoro všechny domácí úkoly píše ve svém mudlovském zaměstnání. Úkoly se také skvěle píší během vysokoškolských přednášek. Naproti nim stojí ti, co by se nikdy v práci/ve škole na Hogwarts nepřihlásili. Kdo patří do jaké skupinky? Exkluzivně jsme vyzpovídali několik akčních obyvatel hradu!

Prázdniny jsou definitivně pryč. Většina z nás se musela vrátit do tradičního školního/pracovního presu (nebo ještě lépe obojí dohromady). Ne pro každého to ale nutně musí znamenat úbytek času pro Hogwarts.

Osobně patřím k těm, co v zaměstnání Hogwarts nikdy nepouští. Jednak tam na něco podobného nemám čas, jednak mi to přijde nepatřičné. Něco jiného je škola, kde se přihlašuji ze svého vlastního netbooku. Při děsně nudné přednášce se může výjimečně stát, že se postavička Vicky Charmant objeví mezi on-line studenty. Svůj virtuální život ale obecně před kamarády spíše tajím. Zajímalo mě, jak jsou na tom ostatní.

Gita Hrdličková: „Když jsem v zaměstnání, tak do hradu vůbec nelezu. Za dob svých studií jsem ale z počítačových učeben ve škole do Bradavic chodila, zejména o volných hodinách jsem v prostorách hradu trávila mnoho času. Že by mne někdo načapal, se nebojím, do hradu totiž lezu jen o svém volnu.“

Chris Jericho: „Ze svého mudlovského zaměstnání se přihlašuji denně, a to každou směnu, co mám. Dá se říct, že celou pracovní dobu jsem na Hogu. Nadřízení o tom ví a zatím mi to tolerují. Ví, že si vždy udělám svojí práci, a tak mi tuto činnost tolerují. Nemůžu si pomoci, ale dokážu se tam úžasně soustředit na úkoly.“

Angie Claire Silvery: „Ano, přihlašuji se na hrad i z mudlovské školy, a to poměrně často (několikrát denně určitě). Přiznám se, že strach z načapání jsem nikdy neměla, ač na hrad nechodím pouze ve chvilkách volna, ale i v době svého vyučování.
Kolikrát ale vidím studenty sedící přede mnou, kteří projíždí mnohem horší stránky, než je Hogwarts, takže si vždycky pak namlouvám, že jsem vlastně ještě docela dobrá studentka.“ – usmívá se –
„Spíš mám občas obavy, co si o mně naopak myslí lidé, kteří sedí za mnou hned v další řadě a koukají mi na monitor. Raději nevědět…“ – směje se –

Patricia Baloure: „Áno, závislosť na Hogwarts ma máta aj v škole a priznávam, že cez prestávky a niektoré nudnejšie hodiny sem zájdem a povybavujem nejaké sovy či poriešim koľajné konto.“ – zahanbene sa usmeje – „Za tie 4 roky ma ešte nikto nenačapal, i keď raz na dejepise som mala namále. Ale školu končím už v máji, tak snáď tých pár mesiacov dokážem udržať moje návštevy Hogu v tajnosti.“ – vystrčí diabolské rožky –

Olivie Windy: „Ze svého zaměstnání se nepřihlašuji, protože v práci nemám vůbec čas, a ani počítač, z něhož bych se přihlásit mohla. A když se tu a tam přihlásím na mobilu, stejně je to jen na minutku, protože když máš na starost dvacet malých dětí, nemáš ani tu minutku nazbyt.“ – pousměje se – „A to se opravdu neobávám, že by mě někdo načapal.“ – směje se –

Mary Anne Montague: „Ano, ze své mudlovské školy se přihlašuji na hrad velmi často. Je to tím, že mudlové jsou děsně nudní a na hradě se bavím o moc lépe než v mudlovské škole. Dokonce se to ani neprojevuje na mém prospěchu ve škole, tudíž jsem na Hogu přes telefon skoro pořád.“ – usměje se – „Nebojím se, že mě někdo načape, protože pokud si někdo všimne, že nedávám pozor, nebo dělám něco jiného, tak se neptá, co na tom telefonu dělám. Takže krytí mám 99% a zábavu 100%.“ – směje se –

NaSaŠí Jackson: „Docela dobrá otázka, protože ze školy se přihlašuji většinu času. Je to taková moje úchylka, už to dělám automaticky, protože když si otevřu internet a chci si najít nějaké informace k probíranému tématu, stejně jako první vždycky otevřu Hog, aniž bych si to uvědomila. A pak si za to vždycky nadávám.
Většina mých spolužáků o mé ‚druhé identitě‘ ví, takže už jsou zvyklí, a co se týče profesorů, tak to se nebojím. Jsem od nich bezpečně vzdálená a svou kouzelné tajemství bych jim nikdy nevyzradila!“

Nerys Heliabel Ghostfieldová: „Ano, přihlašuji se tak. Mou pracovní náplní je činnost přes internet, takže to základní – přenosný počítač a internet – mám k dispozici takřka pořád. Vždycky šlo hlavně o to si to zkombinovat a zachovat se přitom svědomitě – neběhat si po Hogu v době, kdy se musím plně soustředit na pracovní úkol, prvně dokončit, co je třeba, pak až se jít bavit. Prvně mít zkrátka hotovo to k mudlům a až pak, v mezičase, kdy není ‚do čeho píchnout‘ nebo je delší obědová pauza, pobíhat po hradě, třeba trénovat, lovit v jámě, takové méně náročné činnosti. Na úkoly mám ráda klid, takže to si řeším spíše později, v soukromí. A ne, nebojím se, protože Hog nemá vliv na moje pracovní výkony, a dokud odvádím svou práci dobře a v čase, který je pro ni vyhrazen, ani mudlům nevadí, co si kdo na počítači dělá mimo, zda zrovna kouká na YouTube, poslouchá hudbu nebo si čte internetové noviny.“

Barbara Arianne Lecter: „Přihlašuji, protože na tom nevidím nic divného. Tuhle jsem jedné mudlovské spolužačce vysvětlovala, že mám virtuální krysu, o kterou se musím starat, a rozvedla jsem celou problematiku hogu jako virtuální školy, na které si procvičuji kreativitu. Upřímně ji ta myšlenka nadchla, možná, že je už někde mezi námi. A možná, že ne.“

Anseiola Jasmis Rawenclav: „Ano, přihlašuji, ale jen, když mám nějakou volnou chvíli, což moc nebývá. Jinak ve škole jsem se přihlašovala, když zrovna byla nuda. Nejlépe se mi opravovaly úkoly takhle o přednášce.“ – usměje se –
„Tak v práci se nebojím, neb mám vše hotové a aktuálně pro mne není využití. Když mám pracovat, tak pracuji.“ – usměje se –

Selena Enail Smithová: „Je pravdou, že tuto cestu, tedy přihlašování ze zaměstnání, využívám pořád v průběhu celého dne, co musím trávit v práci. Trošku strachu v tom je a nejednou jsem byla málem načapána, ale možná to je na tom tak moc vzrušující a člověk si nemůže pomoci. Ale na druhou stranu jsou Hogwarts návykovou záležitostí, a když je možnost se přihlásit, tak se vždy přihlásím. V zaměstnání máme kamery, ale už jsem se naučila naštelovat si monitor, případně si můžu na kamerovém záznamu zkontrolovat, kolik toho je vidět, a už jedu…“ – rozesměje se –
„Navíc se mi v práci vždy tak krásně opravuje. Nic mne nerozptyluje, a když můžu, tak se soustředím jenom na opravování. V případě, že mi náhodou přijde host nebo někdo z vedení, tak stránku s Hogwarts shodím na lištu či úplně vypnu, a když je opět čistý vzduch, tak znovu zapínám a pokračuji v pracovním procesu.“

Pokud patříte k těm, co se pravidelně přihlašují v práci, dovolte, abych vás závěrem v krátkosti seznámila s jedním judikátem Nejvyššího soudu. Podle něj totiž časté sledování stránek nesouvisejících s výkonem práce je porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, které může vést až k okamžitému zrušení pracovního poměru (laicky také „vyhození na hodinu“). Nutno dodat, že zde šlo o extrémní případ, kdy zaměstnanec trávil na internetu v daném měsíci více jak polovinu pracovní doby.

Konečně, děkuju všem, kteří se nebáli přiznat (většinu odpovědí se mi podařilo získat během neděle, takže mnozí z vás mi věnovali dokonce svůj volný čas)! Poznatky a zkušenosti všech ostatních si moc rádi přečteme v komentářích!

Pro Denní věštec
Vicky Charmant