My prváci máme za sebou prvý prežitý rok tu, na Hogu. Myslím si, že neklamem, ak poviem, že bol veľmi zaujímavý. Všeličo nové sme sa naučili a dozvedeli a určite aj zabavili a spoznali kopu nových ľudí. Tak a teraz Vám to aj s výpoveďami iných prváčikov zhrniem. Nech sa páči!
Poďme pekne od začiatku, však ani nejaké názvoslovie mudlokyselín by ste nepochopili bez oxidačných čísel. Čiže myslím si, že každému z nás sa to začalo trochu inak. Ale jedno je rovnaké! Dozvedeli sme sa o hogwarts.cz a postupne nás začala napĺňať túžba dostať sa na túto školu. Keď sa na hradnej bráne objavil oznam o tom, že sa budú prijímať študenti a treba napísať esej, tak každý zobral do rúk brká a usilovne sme písali. Mali ste vidieť tie kopy popísaných pergamenov so zlými esejami. Uff, to bola hrôza. Ešte väčšia hrôza bola vtedy, keď sme eseje odovzdali a čakali sme na prijatie. Bolo už jedno, či sme čakali v júni, alebo v auguste. Hrozné to bolo tak či tak.
Určite sme si vydýchli, keď sme sa na hrad dostali a prvýkrát prešli hradnou bránou. Všetko bolo pre nás nové – ľudia, chodby, učebne, Veľká sieň, no proste všetko. A zas prišiel taký maličký stres. Všetko je nové! No tu nám pomohli už ľudia na hrade. Na farbe nezáležalo. Každý bol na nás milý a nápomocný. Keď sme čosi nevedeli, tak nám poradil. No proste super. Ale tak, či onak, postupne sme začali objavovať hrad. To naše objavovanie opisovať nebudem. Občas to bolo vtipné a stresujúce, ale prežili sme a teraz tu už nájdem to, čo chcem. – usmeje sa –
Jedného dňa však sa stala významná vec. Dostavili sme sa na rozhovor k Múdremu klobúku. Nasadili sme si ho na hlavu a pozrel sa do tej našej hlavičky makovičky. Potom nás zaradil do koľají a začal náš právoplatný život na hrade. Aspoň ja som si to tu začala užívať viac, a to som tu bola už 2 mesiace. Som hrdá na to, kde som, a dúfam, že Havríku nerobím hanbu. – usmeje sa – Keby dačo, tak povedzte!
Chvíľu po slávnosti však prišlo zase čosi nové – výuka. Doteraz si pamätám na to tŕpnutie, či sa stihnem zapísať na „môj predmet“, lebo sme boli na malom výletiku. Našťastie, nezažila som tlačenice. Ale tie som spoznala pri bojoch o semináre. A stačilo. Už sa teším na ďalšie tlačenice v budúcich rokoch.
A začala výuka – výklady a úlohy. Musím povedať, že moje predmety ma bavili a takisto aj robenie úloh. Mám rada však aj semíky a súťaže. Ale neviem povedať, čo je najlepšie. To by ste chceli odo mňa moc.
Neskôr prišli aj prvé bodíky, z ktorých som mala nesmiernu radosť. Hlavne kvôli koľaji, aby sme skončili čo najlepšie. Po prvých bodíkoch prišli famfrpálové tréningy. Ďalšia geniálna vec. Čo všetko sa dá zažiť na koľajných tréningoch? To vie iba ten, kto to zažil. Určite sa už len kvôli tomuto oplatí ísť na ten tréning. Aspoň na chvíľku.
Tak, čo ďalej, ako sme prežívali termínovku. Tak ja dobre. Tak mám aj menej predmetov, ale nikdy som sa jej nejako nebála. Vždy som chcela mať urobené všetko skôr, keby dačo, čiže väčšinou som už mala v nedeľu vyložené nohy. Ale čo som sa aj pýtala ostatných, tak to bola pohoda väčšinou. Však my máme ešte na flákanie čas.
Ale určite sme sa nemohli flákať vo väčších súťažiach. Či už vyhlasovaných koľajami, Denním veštcom alebo čímsi iným. To je jedno, ale vždy mala svoje rozprávkové čaro. No môžem vám povedať, že tie, ktorých som sa zúčastnila ja, boli super. Však inak by som sa na ne vykašľala. – kaš, kaš – A chcela by som za tie všetky súťaže poďakovať.
Ale čo by to nebol rok bez zvláštnych udalostí? Tak o niektorých sa zmienim. Napríklad jedna slečna sa chcela dať dokopy s istým nemenovaným fialovým. Alebo 2 neposlušné študentky z modrých radov sa premávali po školy iba v spodnom prádle a neminul ich trest – stali sa chorými Šípkovími Ruženkami. Ďalej, už môžeme chovať okrem krysiakov aj žabky. Super, nie? Novou ošetrovateľkou sa stala slečna Oríška. Nejakých pár dní hrad chceli zbúrať nežiadúce a neidentifikovateľné otrasy. No určite ich bolo oveľa viac.
Tak rozmýšľam, či ešte niečo dodať. Tak to celé zhrniem a zvyšok si prečítajte, čo povedali moji drahí spolužiaci, ktorí sú super.
Celý rok mi určite čosi dal. Spoznala som nových ľudí, nové myslenia, nové veci. Naučila som sa tiež dačo. Napríklad miešať lekvary. A je to super. Som rada, že som tu.
Tak ďakujem všetkým, ktorí sa pričinili za to, že som tu, a za to, že hrad stojí. – spokojne sa usmieva –
A ešte, čo hovoria o školskom roku iní prváci? (Samozrejme, môžete sa ich spýtať aj osobne, ale títo, čo sú tu, sa so mnou o svoje myšlienky podelili. Čiže potlesk pre nich! – žmurkne a tlieska –)
Aya Watanabe:
Na začátku roku jsem měla celkem strach ze zápisu předmětů. Také že oprávněný. Vypadalo to tam jako na bitevním poli, ale nakonec jsem ukořistila dva krásné předměty – Lykantropologii slečny profesorky Larrie Larstonové a Kouzelnickou angličtinu pro začátečníky pod vedením slečny profesorky Meredith Jade Hogan. S výběrem těchto předmětů jsem více než spokojena, jelikož mě od začátku až do konce velmi bavily. S plněním úkolů a termínovou nedělí jsem nikdy problém neměla. Většinu úkolů jsem vypracovala hned první den nebo v průběhu prvního týdne. O termínové neděli jsem se pak jen škodolibě posmívala hysterickým studentům, kteří nestíhali dopisovat.
Někdy na začátku roku se mi také otevřel vstup na famfrpálové hřiště, samozřejmě v podobě kolejních tréninků. Famfrpál mě chytl již od začátku a doteď mě to velmi baví a naplňuje.
Když se ohlédnu za svým prvním ročníkem, kterému dám zaplať Merlin brzy sbohem, myslím, že jsem si vedla celkem dobře. Jen jsem se mohla trochu více snažit ve famfrpálu, ale to už je jen detail. Každopádně jsem s tímto prvním ročníkem spokojená a už se těším do druhého ročníku.
Andy Topher:
První rok na Hogu pro mě byl neskutečně skvělý! Sice jsem od hry čekala něco úplně jiného, ještě když jsem stála před branami hradu, tak jsem si představovala něco úplně jiného, ale že bych byla zklamaná? Vůbec! Když mě Moudrý klobouk zařadil do Mrzimoru, jásala jsem, protože to byla moje vysněná kolej, ve které jsem si poté našla svoje první přátele zde. – pousměje se –
Když začala výuka, byla jsem úplně mimo. Ten výběr předmětů byl neuvěřitelný. – uchechtne se – Ale nakonec jsem si nějak vybrala a nelitovala, že jsem investovala géčko zrovna tam! Profesoři, které jsem chytla, byli rozhodně super, jejich výklady mě bavily a nemůžu si stěžovat!
Soutěže jsem moc neplnila, přiznávám se, většinou jen ty lehké nebo kreslící. – směje se –
Co jsem ale vůbec nečekala (dobře, jen trošičku), byl Famfrpál! Ta hra byla prostě super a nemůžu se dočkat individuálních tréninků! – chechtá se – Na trénink jsem vždycky došla, protože jen ta atmosféra na nich je prostě úžasná!
Vlastně mě nenapadá, co bych moc mohla vytknout (až na ceny oblečení – pláče –). A ještě bych chtěla poděkovat všem, co dělají Hog Hogem, protože je to tady jednoduše kouzelné. – dokončí s úsměvem –
Mary Elizabeth Thornhill:
Prvý ročník na Hogu sa mi páčil a dá sa povedať, že naplnil, ba dokonca prevýšil moje očakávania. – usmeje sa – Vyučovanie bolo fajn, domáce úlohy zväčša v pohode, a čas strávený v klubovni bol úžasný. Červení (rozumej Chrabromil) sú naprosto úžasní a som šťastná, že som medzi nimi. Aj na tréninkoch sme zažili zakaždým kopec zábavy, škoda, že kvôli muklovským povinnostiam som sa ich nemohla zúčastňovať v plnom rozsahu. Ale aj študenti iných fakúlt a vyučujúci sú fajn. Aj vo Velkej sieni som zažila kopec zábavy. Nezabudnuteľná bola snehová bitka (guľovanie). Proste… som šťastná, že som tu, medzi skvelými ľuďmi v úplne čarovnom prostredie. – usmeje sa –
Pre Denní veštec
Emilie Violet Hopperson